Tohle jste chtěli?

Vy, kteří jste v roce 1989 cinkali klíči, odpovězte.

Můj tchán, 73 let, byl hospitalizován v krajské nemocnici s nesnesitelnými bolestmi v noze, kvůli nimž se nemohl ani postavit, natož chodit. Po týdnu ho v nezměněném stavu propustili, protože prý vyhřezlou plotýnku nemá v jeho věku už smysl operovat. Tečka. Propuštění se přitom bránil s tím, že jediné, co mu alespoň krátkodobě uleví, jsou infuze a injekce, tedy léčba, kterou doma mít nebude. Navíc bydlí v domku, který rozhodně není bezbariérový. Na oddělení se v té době nacházelo jen velmi málo pacientů, pokoje zely prázdnotou, tu a tam bylo obsazené jedno lůžko. Možná se i neurologie chystá na covidovou vlnu, nebo si personál prostě jen na jaře zvykl dostávat plat, aniž by byl zatěžován pacienty. Kdo ví. Tchána jsme nicméně odvezli domů, pro nemocnici vše skončilo tím, že ho posadili na pokoji na vozík.

[o]

Vy, kteří jste v roce 1989 cinkali klíči, odpovězte.

Tohle jste chtěli pro své rodiče? Stáří, které už nikoho nezajímá? Lékaře bez zájmu pomáhat? Prázdné nemocnice, kde je pacient na obtíž? Dnešní senioři jsou přitom ti, kteří celý život poctivě pracovali a odváděli svůj díl do státní kasy. Člověk, o kterém je tento příběh, byl za svoji práci třikrát vyznamenán prezidentem republiky, jako špičkový kriminalista pomohl a přinesl klid stovkám rodin. Jeho jediným prohřeškem je, že zestárl. A to nás jednou čeká všechny.

Vy, kteří jste v roce 1989 cinkali klíči, odpovězte.

Aspoň sami sobě.

Miloslav VRZAL, kandidát KSČM do Zastupitelstva Kraje Vysočina

15. 9. 2020  Miloslav VRZAL