Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Ondráčkem, lídrem kandidátky KSČM do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje

Bezpečný kraj je zároveň dobré místo pro život

KSČM utrpěla před čtyřmi lety v krajských volbách docela nezaslouženou porážku, zejména jí voliče přebralo hnutí ANO 2011. Klub musel obsáhnout krajskou problematiku jen se čtyřmi, byť zkušenými, zastupiteli a několika dalšími zástupci ve výborech. KSČM skončila v opozici. Jak jste se poprali s novým zatížením členů klubu?

Samozřejmě jsme byli v nové situaci, kdy jsme si jednotlivé problematiky museli rozdělit mezi čtyři zvolené krajské zastupitele. Vzhledem k našemu předchozímu působení v Radě kraje, kdy tři ze stávajících zastupitelů byli jejími členy, to ale nebyl až takový problém, protože znalost úřadu a možnost vědět, na koho se obrátit, nám ulehčovalo situaci. Bylo to samozřejmě něco nového, ale myslím si, že jsme se s tím poprali se ctí.

Dařilo se tedy skloubit práci zastupitelů – uvolněného předsedy výboru pro životní prostředí Otakara Rumla, krajské i městské zastupitelky Táni Šormové, místostarosty Josefa Lukáška a vás jako poslance?

Samozřejmě práce se skloubit dala. Já jako jediný poslanec ze čtyř zvolených zastupitelů jsem právě proto, abych byl schopen obsáhnout všechny věci, byl nominován pouze do jednoho výboru, na rozdíl od kolegů, kteří zastávali pozice ve dvou výborech. Byl jsem zvolen do výboru pro bezpečnost, který zasedal jednou za měsíc, a vzhledem k tomu, že to je problematika, kterou velmi dobře znám, nemusel jsem se na jednání nějak sáhodlouze připravovat, protože většinu z těch projektů znám z osobních jednání v rámci práce krajského zastupitele. Takže pro mě to žádný problém nebyl.

[o]

Nebude vám práce v Poslanecké sněmovně komplikovat účast na jednáních kraje? V čem je užitečná pro krajského i městského zastupitele a v čem pro poslance?

Vzhledem k tomu, že v zastupitelstvu kraje je více poslanců a také senátorů, jednání probíhají v pondělí, což je poslanecký den, tudíž s tím není zásadní problém. Stejně tak mi to nekomplikuje práci ve výboru, protože i ten zasedá v pondělí v odpoledních hodinách. Pokud bude zachován tento časový rozvrh práce, tak se práce poslance a zastupitele kraje dá celkem bez problémů skloubit.

To, že jsem ve výborech pro bezpečnost jak v Poslanecké sněmovně, kde jsem jeho místopředseda, tak na kraji, má velký význam. Informace, které mám při řešení nějakého problému v rámci kraje, můžu přenášet a řešit na půdě Sněmovny nebo při jednáních s ministerstvem vnitra, popřípadě s řediteli jednotlivých bezpečnostních sborů, a obráceně, pokud jsou nějaké nové věci, které přicházejí seshora, mohu tyto informace poměrně rychle předávat dolů do krajského zastupitelstva a jednotlivým bezpečnostním složkám Královéhradeckého kraje. Využil jsem to například při zajištění financí na rekonstrukci stanice Hasičského záchranného sboru v Jaroměři a také na výstavbu nové hasičské zbrojnice pro Jednotku sboru dobrovolných hasičů v Horním Starém Městě Trutnov. To jsou věci, které v podstatě prolínají práce poslance a krajského zastupitele.

Obracejí se lidé přímo na vás, krajské zastupitele?

Nerozlišuji, jestli se na mě obracejí lidé jako na krajského zastupitele nebo jako na poslance. Platí, že pokud se na mě někdo z regionu obrátí, tak se mu, pokud jenom trochu mohu, snažím vyhovět. Samozřejmě když to jsou problémy, které jsou mimo moji gesci, tak předám kontakt na některého z mých kolegů v zastupitelstvu.

KSČM jde do voleb s heslem KRAJ PRO LIDI. Tomu odpovídá i váš program, v němž slibujete řídit se potřebami občanů kraje, konzultovat se starosty a odborníky řešení problémů. Půjdete dále touto cestou? Jaké jsou možnosti kontaktů v praxi?

Heslo vychází z celostátního hesla naší strany a samozřejmě i program, s kterým vstupujeme do krajských voleb, odpovídá potřebám obyvatel žijících v regionu Královéhradeckého kraje. Samozřejmě bez aktivní konzultace, bez aktivní spolupráce a setkávání se se zástupci měst a obcí, ať to jsou představitelé samospráv nebo různých zájmových sdružení a spolků, by ta práce možná nebyla. Bez přímého kontaktu s lidmi to dělat nejde.

Může se podařit obrátit pozornost Rady kraje třeba od jistého preferování Náchodska i do jiných regionů?

Skutečně máme pocit, že v mnoha oblastech je preferována oblast Náchodska, protože část radních a významných krajských zastupitelů stávajícího zastupitelstva je právě z tohoto regionu a jsou to především politici současné koalice. Nejen Náchodsko ale i Rychnovsko se tedy zdají být preferovány, ale může to být jenom naše domněnka. Osobně se domnívám, že by takovéto preferování být nemělo a celý kraj by se měl rozvíjet plošně, byť chápu, že problémy například některých vyloučených lokalit nebo hůře dostupných lokalit jako je třeba Broumovsko, je potřeba řešit individuálně.

Jsou finance - např. individuální dotace – rozdělovány spravedlivě?

Co se týká individuálních dotací, tak při posledním zasedání zastupitelstva jsme na ně rozdělili kolem 80 milionů korun. Samozřejmě zaznívají hlasy, a jsou to i naše poznatky, že individuální dotace nejsou rozdělovány transparentně a spravedlivě. Problém je v tom, že se hlasuje o celém balíčku a vždy se najde někdo, kdo tam má nějaký individuální zájem. To, že nelze hlasovat po blocích, popřípadě o jednotlivých dotačních věcech samostatně, je dlouhodobě kritizováno a věřím, že nová koalice, která vznikne z krajských voleb, přehodnotí poskytování individuálních dotací tak, aby tyto výtky do budoucna nezaznívaly.

Z pozice opozice se snadněji kritizuje vládnutí složené koalice. Bylo to častokrát třeba, případně v které oblasti? V čem s kritikou komunisté uspěli?

Práce krajského zastupitele je o informacích, které máte a vzhledem k tomu, že jste v opozici, je vždy o malinko složitější se k některým informacím dostat. Kritizovali jsme například oblast sociálních služeb, požadovali jsme po Radě kraje, aby nám předložila více konkrétních materiálů a podrobností o tom, jak danou problematiku řeší, a ne vždy jsme s tím byli spokojeni. Takže ta kritika tam skutečně je, ale vždy to je cíleně na jeden konkrétní projekt. Nestalo se, že bychom řekli, že jedna z oblastí vůbec nefunguje.

Zastavme se u zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí. Bude dost peněz například na modernizaci nemocnic v okresních městech?

Pro nás je důležité zachování páteřní sítě zdravotnických zařízení v rámci kraje, to znamená, aby každé okresní město mělo svoji nemocnici. Neméně důležitá je také samozřejmě dostupnost základních lékařských oborů v jednotlivých okresech tak, aby pacient nemusel za každou operací dojíždět až do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, která spadá pod ministerstvo zdravotnictví a která řadu pacientů přebírá na specializované úkony.

Hodně sledovaná je také oblast dopravy. Co bude třeba sledovat při opravách krajských komunikací a výstavbě D11?

Doprava v rámci Královéhradeckého kraje funguje v podstatě celkem dobře, samozřejmě co se týká dostupnosti, tam jsou určité výhrady k jednotlivým časovým spojům právě v těch odlehlejších částech Náchodska, Trutnovska, popřípadě Rychnovska. Vše se ale musí řešit individuálně podle požadavků, a tam je důležitá spolupráce se zastupiteli, popřípadě starosty jednotlivých obcí a měst. Co se týká dostavby D11, její výstavba běží až do Jaroměře a předpokládáme, že termín dokončení, který schválilo Ředitelství silnic a dálnic, bude splněn. Další úsek, který je v podstatě před zahájením výstavby, je úsek státní hranice – Trutnov, očekáváme už v poměrně brzké době nabytí právní moci stavebního povolení a zahájení stavebních prací. Byli bychom rádi, kdyby v příštím volebním období byly tyto práce zahájeny a na přelomu dalšího volebního období se mohly přiblížit k dokončení tak, abychom i v rámci spolupráce s polskou stranou byli schopni kamiony dostat až za město Trutnov.

Samostatná problematika je pak dostavba úseku mezi Jaroměří a Trutnovem, kde jsou ještě některé nevyjasněné otázky, které je potřeba řešit. Také zde je ale třeba říct, že to není věc, kterou může samostatně řešit kraj, protože výstavba dálnic je věcí celostátní, to znamená ministerstva dopravy, nikoliv kraje. V naší kompetenci jsou pouze krajské otázky, to znamená obchvaty nebo přivaděče.

Co může udělat kraj pro zvýšení bezpečnosti občanů, pro dobré fungování záchranného systému nebo i bezpečnosti na komunikacích?

I v tomto ohledu je kraj v pozici, kdy neřídí ani policii ani Hasičský záchranný sbor. Kraj má v gesci pouze jednu ze složek Integrovaného záchranného systému, a to je zdravotnická záchranná služba. Výbor pro bezpečnost se snaží koordinovat činnosti všech složek IZS tak, aby občan v rámci Královéhradeckého kraje měl pocit bezpečí, protože bezpečný kraj je zároveň i to dobré místo pro život. Mohu říci, že jenom profesionálním hasičům kraj za toto volební období dal finanční prostředky ve výši skoro 16 milionů korun na jejich činnost a další miliony korun jdou na podporu Jednotek sborů dobrovolných hasičů. Pravidelnými obdarovanými je také Policie ČR, která od nás dostala peníze na nákup trezorových skříní pro ukládání dlouhých zbraní do vozidel nebo teď po koronavirové krizi to má být nákup mobilních kontejnerů.

Nezaměstnanost zřejmě není problémem Královéhradeckého kraje. V květnu dosáhla úrovně 3,9 %, což je historicky nejnižší míra nezaměstnanosti a zároveň je to aktuálně nejnižší míra nezaměstnanosti v rámci České republiky. Znamená to, že v této oblasti je v kraji vše v pořádku, anebo tu vidíte nějaké problémy?

Nezaměstnanost je samozřejmě rozdílná podle jednotlivých okresů. Dlouhodobě je nejvyšší v okrese Trutnov, naopak nejnižší nezaměstnanost je v okrese Rychnov nad Kněžnou, což je dáno především tamní automobilkou. Samozřejmě může se stát, že na podzim nastane hospodářská recese a automobilka bude muset utlumit výrobu. Vzhledem k tomu, že jsou na ni navázány desítky jiných provozů, které dodávají komponenty pro montáž vozidel, mohlo by to znamenat zásadní problém pro zaměstnanost v regionu.

Na co by měli voliči myslet, až půjdou do volební místnosti?

Voliči by měli myslet na to, že žijí v regionu, který je dlouhodobě z celostátního hlediska považován za jedno z nejlepších míst pro život v ČR. Snahou všech politiků by mělo být, aby náš region takový zůstal i do budoucna, popřípadě tam, kde jsou některé nedostatky, aby se situace zlepšovala. Domníváme se, že program, se kterým KSČM vstupuje do voleb, je pro občany velmi zajímavý a pokud by se nám ho podařilo realizovat, ocenili by to nejen obyvatelé kraje, ale i jeho návštěvníci.

Jana DUBNIČKOVÁ

22. 9. 2020  Jana DUBNIČKOVÁ