Zjednodušení azylových pravidel

Nejvyšší správní soud (NSS) možná nebude muset přezkoumávat rozhodnutí ministerstva vnitra a soudů neudělit azyl lidem, kteří pocházejí z takzvaných zemí bezpečného původu. Ministerstvo vnitra to navrhlo v novele azylového zákona, kterou schválila vláda.

Podle dřívějšího vyjádření ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné chce vnitro vyloučit NSS z rozhodovacího procesu pouze u případů, kdy jsou žádosti o azyl zjevně nedůvodné.

Ministerstvo zároveň plánuje rozšířit seznam bezpečných zemí. Novotná dříve uvedla, že zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v ČR pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které dosud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné. Celkově žádají o mezinárodní ochranu zhruba dvě tisícovky lidí. Azylová řízení podle vnitra trvají i déle než rok.

[o]

V současně platné právní úpravě podle vnitra také chybí adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by o azyl zažádalo výrazně větší množství cizinců. Navrhuje proto zavést takzvané řízení v případech zvláštní situace. V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol. »Je více než zřejmé, že obecným trendem je nastavení kratší doby řízení,« uvedlo vnitro.

Podle důvodové zprávy k zákonu je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. »V roce 2018 bylo podáno 1702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany je patrný i v roce 2019,« uvedlo vnitro.

Ministerstvo v návrhu reaguje také na rostoucí počet lidí, kteří žádají o azyl z tranzitního prostoru letiště. Tyto žádosti jsou podle vnitra často účelové, podávají je zejména Kubánci a Arméni a dosáhly z jejich strany »téměř masového charakteru«. Cizinci po vpuštění do ČR ve většině případů ihned odcestovali do jiných zemí EU.

(ste)

22. 9. 2020  (ste)