Ždanoka nic nevzdává ani v sedmdesáti

Známá poslankyně Evropského parlamentu Tatjana Ždanoka (z frakce Zelených), doktorka matematických věd, založila v Lotyšsku novou politickou stranu nazvanou »Ruský svaz Lotyšska«.

Zastává v ní post spolupředsedkyně. Dala si vlastně dárek k sedmdesátinám, které oslavila v květnu. Za jeden z hlavních úkolů považuje změnu myšlení, pokud jde o výši platů. V SSSR byly nižší platy, ovšem s nimi nízké ceny. Po nástupu kapitalismu se ceny podstatně zvýšily, ale platy v Lotyšsku zůstaly nízké, jak si to přeje kapitál. Například lotyšský minimální plat činí 430 eur, zatímco v Lucembursku je to 1900 eur… »Naši vládní úředníci, přitom mají stejný plat jako ti bruselští či lucemburští, kolem 6000 eur! Ale minimální plat nechávají směšně nízký,« stěžuje si Ždanoka.

[o]

Úřad nemá co na práci

Úředníci mají dobré platy, poslanci rovněž, ale podle Ždanoky nemají co na práci. Na výdaje státního sektoru připadá třetina lotyšského rozpočtu, tak je aparát rozvětvený, ovšem 80 % zákonodárných aktů přichází zvenku z EU jako direktivy. Takže populární srovnání »cena – výkon« v Lotyšsku kulhá na obě nohy.

Podle Ždanoky jsou tyto problémy nejaktuálnější, levice bojuje za zvýšení minimální mzdy, aby obyvatelé z Lotyška neutíkali za lepším životem. Usiluje tak o snížení sociálních rozdílů, které v Lotyšsku bijí do očí. Lotyšů ze země odešlo přes 600 000, tedy asi čtvrtina ze všech obyvatel. Podobná je situace ve všech třech pobaltských zemích, kde k problému odchodů ze země přibývá i nízká porodnost (1,17 dítěte na matku). Navíc další čtvrtina všech obyvatel jsou tzv. neobčané, tedy příslušníci ruské menšiny, kterým nebylo přiznáno lotyšské občanství. Nová strana zastupuje i jejich zájmy, hodlá uspořádat Bruselu sérii parlamentních protestů proti porušování lidských práv části populace pobaltských zemí. I problém »neobčanství« se týká všech tří. Ždanoka kritizuje, že poslanci EP nestále požadují lidská práva například teď pro Bělorusy, ale letité pošlapávání práv ruských menšin uvnitř Unie je vůbec nezajímá.

Jedna část politické práce se týká migrantů z Lotyška. Strana Ždanoky je volnou součástí »Evropské ruské aliance«, která pomáhá ruským emigrantům, ale také všem, kdo odešli z bývalého SSSR. Emigranti jsou rozeseti po celé Evropě, nejvíc Lotyšů pobývá oficiálně v Irsku (asi 49 000) a Velké Británii (28 000). Neoficiálně však třikrát víc, pobyt načerno se irským a britským zaměstnavatelům vyplácí. V těchto zemích Aliance vydává noviny v ruštině, ale také v lotyšštině, litevštině a polštině. Důraz v médiích klade na objasňování práv migrantů. Většina o nich neví nic.

Rovná práva všem

Ždanoka zdůrazňuje, že cílem nové strany je vybojování stejných práv pro všechny obyvatele země. Strana vstoupila do opozičního parlamentního bloku »Rovnoprávnost«, v němž tento cíl prosazuje.

Stejná práva nezávisle na etnické příslušnosti, barvě kůže, náboženské příslušnosti a jazyku. Shodou okolností to byly základní ideje, které stály u vzniku lotyšského státu, který právě před stoletím uzavřel mírovou dohodu s Ruskem. V novém státě, po rozpadu SSSR, se však žádná tolerance nenosí. Naopak. Místo ní panuje násilná asimilace, diskriminační politika »neobčanství«, tím pádem vytváření »nelegálů« i zákaz používání ruského jazyka.

Ubránit pro ruskou menšinu jazyk považuje Ždanoka za důležitou věc. Tvrdí, že se bránění rodného jazyka stává důležitou součástí politiky nacionálních stran po celé Evropě. Třeba skotští nacionalisté se snaží obrodit už ztracenou keltštinu, Velšané zase velštinu, už pro ni dosáhli postavení druhého oficiálního jazyka. Pro Skoty i Velšany se za jazykovým úsilím skrývá i snaha po odtržení od Británie. Budou to však mít těžké, protože světu prostě vládne angličtina. Části světa ovšem stále něco říká ruština, proto podle Ždanoky stojí i zrovnoprávnění ruštiny v Lotyšsku za rozhodný boj. I když – mezi migranty ze země jsou mladí lidé z ruské menšiny. Dokonce poměrně značné procento, utíkají před bídou i národnostním útiskem. Je možné, že brzy mladí ruští mluvčí prostě ze země odejdou téměř všichni a zbytek starého pokolení se stáhne do ústraní, nebude si koledovat o pronásledování ze strany úřadů…

(pe)

29. 9. 2020  (pe)