Rozhovor Haló novin s Miroslavem Raindlem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodě č. 63 - Přerov

ČR má dostatek chytrých a vzdělaných politiků

Senát se nepyšní velkou podporou a k volbám chodí velmi málo lidí. Jak vnímáte vy osobně horní komoru parlamentu a proč jste se rozhodl do Senátu kandidovat?

Senát považuje většina voličů za zbytečnou instituci. Svědčí o tom i volební účast, která je skutečně velmi nízká. Sám netuším, proč tomu tak je. Když si uděláme malý exkurz do historie, zjistíme, že vždy byl Senát v různých podobách součástí parlamentní demokracie. Ale pro většinu voličů nezajímavý. Zřejmě proto, že lidé v něm viděli různé »trafikanty«, kdy byli navrhováni za odměnu různí »odložení« politici apod. Dokonce kandidovali i tací, kteří nebyli s volebními obvody nijak spojeni. A také proto, že voliči vidí pracovitou Sněmovnu a vyčkávající, nic nedělající Senát, který jen kritizuje, ale nespolupracuje.

Jaká je situace v sociální oblasti v obvodu, kde kandidujete, ale obecně v obvodu vašeho regionu?

Kupodivu se dá konstatovat, že zaměstnanost v obvodu je poměrně slušná. Přerov je průmyslový okres se solidními podmínkami pro zaměstnání. Stejně jako Hranice, kde existuje průmyslová zóna. Inzeráty pro příjem nových pracovníků jsem viděl i na Odersku. Takže na jedné straně jsou zde pracovní příležitosti, na straně druhé je otázka, za jakou mzdu. Když zvážíme, že se jedná o směnný provoz, a že rostou ceny potravin, energií aj., jsem toho názoru, že platy by měly být poměrně vyšší.

[o]

Pokud k sociální situaci přiřadím i postavení některých občanů, zejména ve vyloučených lokalitách, není situace nikterak růžová. Spousta z nich přebývá na ubytovnách, řada z nich se zadlužuje, bohužel někteří nemají zájem pracovat a zneužívají sociální dávky… Což je vodou na mlýn některým populistickým stranám a kandidátům. Ale i já mám ve volebním programu – sociální dávky jen potřebným. Chce to ale systémové řešení, které právě může navrhnout ten neoblíbený Senát.

Taky bych chtěl připomenout, že se na mě obrátili občané z Oder a blízkého okolí, zda bych napomohl řešení dopravní situace. Spousta dětí i zaměstnanců jezdí do Hranic do škol a zaměstnání. Bohužel jde o Moravskoslezský kraj a není zatím vůle propojit autobusové spoje mezi naším Olomouckým krajem a krajem Moravskoslezským. A přitom se jedná o pár kilometrů navíc. Spíš se do toho radním krajů nechce.

Jak se stavíte k tomu, že KSČM tlačí na vládu vykupovat strategickou surovinu, jako je například voda? Už od roku 1989 se zde hovoří o tom, že stát je špatný hospodář, že nejlepší je soukromé vlastnictví. Co vy na to?

Zde lze jedině souhlasit. I když trend je dnes takový, že jsme v Evropské unii, které je podřízeno vše! Proto je namístě otázka, zda má vůbec cenu rozvíjet domácí, národní ekonomiku. Samozřejmě že ano! Unie si neuvědomuje, že vždy se musí začínat zdola. Navíc zde EU není navěky. Nejsem prognostik, ale kritika vůči EU poroste. Už pro její zahraniční politiku, která je bezbřehá, bez jasných mantinelů. Takže ano, vodu, suroviny do státních rukou. Domnívám se, že Česká republika už má dostatek chytrých a vzdělaných a také národně cítících ekonomů a politiků, že jsme schopni si s vodou a surovinami hospodařit sami.

A když se dostaneme na tu regionální rovinu, kterou znáte velmi dobře, platí to, co jste řekl, i na této úrovni?

Zde se jednoznačně vyslovuji PRO! Máme zde Beskydy, Jeseníky. Je potřebné zadržet vodu v krajině. Jde o strategickou komoditu, kdy voda bude jednou velmi vzácná, a tím i drahá. A to si nadnárodní korporace uvědomují. Proto i já razím názor »vodu výhradně do českých rukou.«

Hovořili jsme spolu i o nadnárodních korporacích a jejich nejen snaze ovládat moc v České republice prostřednictvím ekonomiky, ale i o ziscích odváděných do jiných zemí či daňových rájů…

To je zbytečné rozvádět. Vyrábíš u nás, využíváš lidské i energetické zdroje, tak plať. Takže můj názor je jednoznačný: vyšší daně odváděné do naší kasy a hotovo.

Ve vašem regionu je nedostatek bytů pro lidi, co si nemohou dovolit hypotéku. Vy o bytové politice na Přerovsku a Hranicku víte mnohé. Mohl byste tuto situaci komentovat?

Je pravdou, že zde jsme poněkud zaspali. Ale musím se zastat zastupitelů za KSČM, protože byli jsme to právě my, kteří usilovali, aby rozpočty zejména měst v regionu pamatovaly na bytovou výstavbu pro mladé. Uvedu příklad. V Hranicích jsme prodávali svého času obecní byty. Město získalo milionové částky, které však investovalo do jiných aktivit. Jen my, zastupitelé za KSČM, jsme tlačili, aby část takto získaných prostředků byla použita pro bytovou výstavbu. Bohužel, byli jsme v menšině. I dnes hovoříme o bytové výstavbě, ale výsledek je nevalný. Nejsou prostředky.

Co zdravotní zařízení v Hranicích? Jsou dostupnost, vytíženost a kvalita péče především o místní pacienty podle vás na patřičné úrovni?

V Hranicích, v Přerově i v Odrách jsou nemocnice. A péče je na dobré úrovni. Stejně jako dostupnost. Co však chybí, jsou zubaři a obvodní lékaři. Zde vyvstává značný problém.

Co ostatní občanská vybavenost, jako jsou školky a různé služby? V Hranicích je městská hromadná doprava zdarma. Je to nějaký experiment, nebo jste to plánovali na radnici dlouhodobě? A kdo na tom má lví podíl?

Po tzv. sametu se hromadně rušily mateřské školy i jesle, abychom je znovu budovali. Bylo od začátku jasné, že matky budou muset pracovat. A tak jsme při některých základních školách zřídili za prostředky města mateřské školy. Máme i soukromé jesle, stejně jako soukromé MŠ

Městská hromadná doprava zdarma se plánovala předem. Po vzoru např. Valašského Meziříčí. Domnívám se, že po počátečních problémech již dnes občané tuto naši iniciativu nejen oceňují, ale i využívají. Faktem je, že nám do městské pokladny »tečou« peníze od neukázněných řidičů.

Občanskou vybavenost máme na stejné úrovni jako jiná města. Samozřejmě že schází např. opravna obuvi. Máme jen sběrnu, obuv se opravuje mimo město. Máme několik lékáren, výstavních síní, město žije aktivním kulturním a společenským životem. Chybí nám ale vlastní kulturní zařízení.

A teď k nejcitlivějšímu bodu: Jak je to s dostupností kvalitně a reálně zaplacené práce, zejména pro místní obyvatele. Jaká je vůbec ochrana pracovních míst pro místní obyvatele, aby jim nebraly práci, při vší úctě, laciné a levné pracovní síly ze zahraničí? Co třeba tolik opěvovaný a zadotovaný Philips, který sliboval přes tři tisíce pracovních míst, a nikdy to nenaplnil ani z poloviny?

Od samého počátku jsem tvrdil, že Philips není všelékem na zaměstnanost ve městě. Moje prognóza se naplnila. Dnes je v areálu CTP, kde působí několik firem. Ano, zaměstnává poměrně mnoho lidí. Ale některé už ukončily svou činnost, ne všude jsou mzdy na takové úrovni, aby zajistily slušný život. Takže zaměstnávají agenturní pracovníky, zejména z Polska a jižní Evropy. Ale i zde už je cítit odliv těchto zaměstnanců.

Čím chcete vyzvat občany, aby šli k volbám do Senátu a aby volili právě vás?

Protože to chce změnu. Zjistil jsem, že Senát není pro občany. Je to instituce sama pro sebe. Jen vyčkává, kritizuje, plánuje nesmyslné cesty. Není žádnou pojistkou demokracie, jak se chlubí. Postrádám iniciativu senátorů podílet se na řešení třeba i běžných problémů. Proč nepodávají návrhy, jak řešit zneužívání sociálních dávek, jak řešit současnou pandemii a jiné? Místo kritiky by měl Senát spolupracovat s vládou, Poslaneckou sněmovnou i kraji. Ale teď, před volbami, je některých najednou plno. Celé volební období o nich nebylo slyšet a teď je vidíte na každém rohu, visí na plotech, zábradlích. To je najednou aktivity. Jsou to vykutálení prospěcháři. Prostě, chce to změnu.

Roman BLAŠKO

30. 9. 2020  Roman BLAŠKO