Rozhovor Haló novin s bývalým europoslancem Jaromírem Kohlíčkem, zastupitelem Ústeckého kraje (KSČM)

Europarlament je schopen schválit i úplné hlouposti

Jak jste si »užil« činnost volebního komisaře u krajských voleb? Vím, že jste, tak jako prakticky každé volební klání, byl členem volební komise – ovšem v jiném kraji, než jste kandidoval do krajského zastupitelstva.

Přiznám se, že jsem se moc těšil na práci ve volební komisi v Plzeňském kraji, ve vesnici, kde od roku 1967 máme chalupu a se všemi vrstevníky se tedy léta znám. Bohužel mi zdraví nedovolilo se zúčastnit. Velké bolesti mi znemožňují delší sezení a vyhlídka je, že ještě měsíc musím vydržet před radikální léčbou v listopadu. Musel jsem se omluvit, ale jednou to jistě vyjde. A hlavně doufám, že od příštího roku už budu opět zdráv.

V Teplicích mne lidé zdravili a preference mi dodaly mnoho síly do další činnosti. Jsem v našem kraji jedním ze »skokanů«, který je zvolen. To je snad jediná radost, kterou mám z těchto voleb.

Využiji vašich znalostí a zkušeností z hospodářské politiky, na kterou jste se specializoval i v Evropském parlamentu a ostatně i ve vaší původní profesi ředitele sklárny. I vy jste přesvědčen, že útok na Navalného, z něhož je obviňováno Rusko, souvisí se snahou o zabránění dostavby plynovodu Nord Stream 2?

Jen úplně naivní člověk si může myslet, že divadélko kolem Alexeje Navalného byla náhoda. Režie dobře vše připravila a druhá aféra »Novičok« byla na světě. Vojenskou specializací jsem chemik–průzkumník a musím se divit, že už podruhé nám hlupáčkům někdo sugeruje, že útok organofosfátem se dá přežít. To je naprostá hloupost. Snímky z Anglie i zprávy z Ruska to jednoznačně vylučují. Stopa z míst za velkou louží ukazuje, kdo věc připravoval a zpackal. Jde přece o dodávky kapalného plynu místo levnějšího plynu »z roury«.

[o]

Co říkáte grandióznímu rusko-německému projektu Nord Stream 2? Podle mě je to důkaz, že když se spojí německé technologie a ruské suroviny, přinese to prospěch obyvatelstvu obou zemí a evropskému obyvatelstvu.

Jde o druhou linii v osvědčené stopě. Staré plynovody mají špatnou údržbu a jsou zatížené velmi nejistými poplatky na Ukrajině a v Polsku. Průmysl v Německu se při odstavování jaderných elektráren a odchodu od uhlí bez zemního plynu jako stabilizátoru energetické sítě neobejde. Vítr i slunce jsou nestabilními zdroji a záloha odpovídajícího výkonu je tedy nutností. A předražený kapalný zemní plyn? To je opravdu zlý sen pro lidi z průmyslu!

A mimochodem – tento plyn půjde přes naši republiku na Slovensko a do Rakouska, Maďarska a dále na jihovýchod. Proto z něj budeme mít tranzitní poplatky a pro naše spotřebitele stabilizované dodávky za slušné ceny. Takže prospěch z Nord Streamu bude i pro nás.

Jak přistupují politici německé autentické levice Die Linke k tomuto projektu? A jak se k němu staví německá politická scéna i poté, co se aféra Navalnyj silně akcentovala?

Politici všech hlavních politických stran v Německu reagují úměrně reakci průmyslu. Jen populisté v jednotlivých stranách nesměle pokřikují o zastavení projektu a přitom po očku sledují, jestli tím moc nezlobí velké průmyslníky.

Kdo podle vás způsobil Navalnému ony obtíže, tedy otravu, jak si vysvětlujete vše, co se s ním dělo?

Ruka strýčka Sama financuje různými cestami většinu tzv. opozice v Rusku. Pan Navalný má chronické zdravotní potíže, takže stačí málo, aby nám předvedl skutečný záchvat. Ten lze vyvolat daleko mírnějšími prostředky, než jsou látky typu Novičok. A připravená aféra se může podle vhodného scénáře rozjet. S tím souvisí i okamžitá připravenost v nemocnici Charité a podrobnosti přesunu pacienta z Ruska do Německa mimo jakákoliv platná pravidla pro takové převozy. A také rychlé vyzdravení, podobně jako u Skripala v Anglii, je přinejmenším hodno podivu!

Kancléřka Merkelová navštívila Navalného v nemocnici. Sleduje tím ona či on nějaký cíl?

Angela Merkelová se potřebuje i v závěru kariéry zviditelnit a posílit v očích veřejnosti pozici své strany. »Mutti« přece o uprchlíky a potlačované ráda pečuje!!

Jak se ve vás sváří to, že na Čínu se hází v posledních měsících špína za to, že se chová lobbisticky, přičemž americký tlak na to, aby například čeští zákonodárci nepřijali digitální daň, se obešel bez jakýchkoli podobných diskusí?

Strýček Sam potřebuje v souboji s hospodářsky silnou Čínou pomoci, a pimprlátka ze střední Evropy jsou levně k dispozici. A tak Čínu pomluvíme a pár okrajových zjevů se při tom zviditelní na Tchaj-wanu či v Senátu. A po »vysvětlení«, co dělat, od pana velvyslance ze země za velkou louží sklopíme uši a jsme tiše. V protektorátu to tak bývá, nebo ne?

Kritika čínského vlivu je na denním pořádku, vedou se o tom diskuse politiků i nepolitiků, Senát uspořádal konferenci za účasti známých »figur« typu senátora Fischera, starostů Hřiba, Koláře, poslance Žáčka ad. Jak vy osobně vnímáte vlivy různých nátlakových skupin na byznys v ČR? A jak jste to vnímal v době, kdy jste byl členem EP?

Čína je bezesporu zemí s největším HDP na světě a její váha se úměrně tomu ve světové politice zvětšuje. Spojené státy se snaží tomu bránit, a to politikou různých sankcí. Různé nadace financované z USA proto pracují na tom, aby se našli podporovatelé této politiky v nejrůznějších státech světa. Tito naši stipendisté a vhodně příslušnými službami »nabrífovaní« chlapci se sešli například v Senátu na té konferenci, jak jste zmínila. Výsledek jednání tohoto výkvětu nijak nepřekvapil.

Předpokládám podobně masivní prvoplánovou propagandistickou kampaň za zakoupení jaderné elektrárny od firmy Westinghouse. Je to sice koncept zastaralý, ale je z USA, tedy od »přátel«, jak nám tito ochotní trpaslíčci a nositelé vody naší politiky sdělí.

V EP dříve byla možná určitá diskuse a averze vůči USA, které každou chvíli zkoušely různá embarga a celní překážky pro zboží z EU. Dnes parlament je schopen schválit i úplné hlouposti a ještě si k tomu zatleskat – viz výklad dějin a pirueta kolem sítí 5G Huawei.

Jezdíval jste jako europoslanec a poslanec PS PČR jako pozorovatel na běloruské volby. Kdy to bylo a jaké jste měl dojmy? A proč letos na prezidentských volbách nebyli zahraniční pozorovatelé?

Byl jsem pozorovatelem, pokud se nemýlím, v roce 2000 na volbách v Bělorusku. Zaujala mne čistota a výstavnost Minsku. Dal jsem si schůzku s Viktorem Kaliakinem z opoziční Komunistické strany Běloruska a jezdil jsem po volebních místnostech na okraji hlavního města a na vesnicích. Všude jsem byl vřele přijat a při vlastním volebním aktu jsem neshledal odchylky od zákona. Jsou zde - na rozdíl od našeho zákona - členové volební komise, kteří pracují, pozorovatelé volebních stran, kteří sledují, zda komise pracuje podle zákona, ale v komisi nepracují, a případně mezinárodní pozorovatelé vybavení zvláštní legitimací, kteří jezdí a sledují práci při volbách.

Proč nabyla při letošních volbách v Bělorusku žádná pozorovatelská mise OBSE či SNS, nevím. Je to škoda. Jestliže pro narychlo ustanoveného neznámého kandidáta – paní Cichanouskou - hlasovalo 19 % voličů, jedná se pro Lukašenka o vážnou záležitost k zamyšlení. Prostě to nelze přehlédnout.

Svjatlana Cichanouská získala ihned zastání v Polsku a Litvě...

Však také role Poláků a Litevců není nic nového, ti v regionu dnešního Běloruska operovali vždycky. Jen mne překvapuje silná angažovanost při podpoře protivládních protestů z naší České republiky. Inu »kavárna« se musí předvést, úměrně ke svým zdrojům financování, na té správné straně konfliktu.

Polsko, Litva a Bělorusko mají dlouhou společnou historii, Rzeczpospolita polsko-litewska byla až do konce 17. století zvláštní tím, že oficiálním jazykem byla zde běloruština! Teprve roku 1697 se přešlo na polštinu. Mimochodem, první běloruská kniha byla od pana Skaryny a byla vytištěna v Praze. Tak to jen na okraj. (Humanista Skaryna, také se uvádí jako Skoryna či Skorina, 1470-1551, je »otcem« východoevropského knihtisku. Byl prvním, kdo vytiskl v roce 1517 Bibli ve staroběloruském jazyce – pozn. aut.)

Třeba známého spisovatele Adama Mickiewicze (1798-1855) si všechny tři státy přisvojují a není to jediný umělec, o kterém tvrdí, že je jen jejich.

Jste znám ostražitostí vůči nekontrolované migraci a vlivu radikálního islámu v Evropě. Jak hodnotíte vystoupení prezidenta Macrona, který minulý týden předložil strategii boje proti tomuto nebezpečí, jež narušuje soudržnost sekulární francouzské společnosti?

Deset procent obyvatel ve Francii je neevropského původu, vesměs islámské víry. Imámové po celé Evropě učí podle učebnic dodávaných wahábitskými kruhy ze Saúdské Arábie, což silně tuto populaci radikalizuje. Wahábité jsou extrémně konzervativní islámským směrem. Nedávno na to reagovali ve Velké Británii zákazem těchto učebních textů. V Německu policie loni provedla několik zátahů proti radikálním imámům a Macron konečně prohlásil, že Francie podnikne zásadní kroky. Konečně tedy snad skončí bezbřehá tolerance vůči nepřizpůsobivým migrantům na západě Evropy.

Má takový plán také německá vláda?

Ano, německá vláda konečně procitla a sleduje aktivity imámů včetně zásahů. Přesto některá města jsou zamořena mafiózními migrantskými spolky a nebude jednoduché situaci řešit. To je jedno ze slabých míst demokracie v Německu a zároveň na tento problém poukazují pravicoví extremisté ve své agitaci (Pegida v Drážďanech a Alternative für Deutschland). I u nás již vidíme náznaky práce podobných struktur a jeden z islamistů byl již odsouzen.

Monika HOŘENÍ

10. 10. 2020  Monika HOŘENÍ