Školství nebylo na inkluzi dostatečně připravené

České školství nebylo na inkluzi dostatečně připravené. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z jeho prověrky také vyplývá, že společné vzdělávání dětí je finančně závislé na penězích z Evropské unie, a také, že podporu získaly i projekty, u kterých není jisté, že handicapovaným či jinak znevýhodněným žákům pomohou.

NKÚ prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly ministerstva školství a pro místní rozvoj a hl. m. Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku to bylo přes 32 miliard korun.

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy v roce 2016. »MŠMT ale nezvládlo včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami,« uvedli kontroloři. Problémem je podle nich i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na evropských dotacích. NKÚ ministerstvu vytýká, že dosud nedokázalo zajistit další zdroj peněz na tyto služby.

»Právě závislost na dotacích, které mají financovat práci asistentů pedagoga, speciálních pedagogů či školního psychologa se může v budoucnu vymstít. Vše svědčí o naprosto nepromyšlené přípravě tohoto projektu,« řekl našemu listu člen sněmovního školského výboru Ivo Pojezný (KSČM). Připomněl, že příprava inkluzivního vzdělávání započala po naprosto nesmyslném rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který uznal, že ve zvláštních školách je nepřiměřeně vysoký počet romských dětí, což jim brání v jejich rozvoji. »Bohužel, česká vláda se vůbec nebránila a potupně kývla soudcům ze zemí, kde dodnes přetrvává analfabetismus u poměrně vysoké části populace a kde zdaleka úroveň vzdělávání nedosahovala té naší. Později k nucenému začleňování dětí do běžných škol přidali děti se speciálními vzdělávacími potřebami. To byl počátek postupné likvidace šperku české pedagogiky - speciálního školství. Základní inkluzivní filozofie tkví v tom, že žák v běžné třídě nebude vyčleněn z kolektivu vrstevníků, víc se naučí a bude tedy schopnější,« dodal poslanec. Navíc se podle něj proti takovému pojetí příliš neohrazovali ani učitelé, neboť zdaleka nevěděli, co je čeká. Že opak bude pravdou, se začalo ukazovat takřka okamžitě. »Od počátku bylo evidentní, a poslanci KSČM na to trvale upozorňovali, že inkluze není připravena. Navrhovali jsme její odložení,« uvedl Pojezný.

[o]

Agentura z dotace financuje svou vlastní činnost

Inkluze by měla pomoci třeba i žákům z chudých rodin. Na jejich podporu MŠMT vyčlenilo téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina, důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami. »Pokud je vyčleněna podpora, která byla řádně vyhlášena a nevyčerpá se v tak velké míře, pak je třeba se zeptat, kdo ji požadoval? S těmito prostředky se mohlo plánovat tam, kde jsou potřebné,« uvedl Pojezný.

U některých projektů podle NKÚ není jasné, jak dětem pomohou. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na žáky a rodiče se vůbec nesleduje. »V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost,« uvedli kontroloři.

»Osobně si myslím, že tato agentura po léta neplní svoji funkci a její výsledky jsou pramalé. Není to poprvé, kdy neumí ukázat, jak se její činnost projevuje v sociálně vyloučených lokalitách. Závěry NKÚ pouze potvrdily to, na co upozorňujeme, že Agentura pro sociální začleňování žije svým vlastním životem za prostředky daňových poplatníků bez ohledu na potřeby této země,« míní Pojezný.

Z průzkumu NKÚ mezi školami vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků ve třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů. To je podle Pojezného známý fakt. »Počty žáků na jednoho pedagoga máme jedny z největších v Evropě, odměnu za jejich práci jednu z nejmenších a vybavení neodpovídající úrovni okolních vyspělých zemí, které si vzdělávání opravdu váží. A byrokracie, to je nešvar postupně bobtnající tři desítky let. Ještěže máme vynikající pedagogický sbor a jeho flexibilitu, která i takové překážky umí překonat,« míní poslanec.

Ministerstvo školství se proti závěrům NKÚ ohradilo. »Zpráva NKÚ na celou věc společného vzdělávání nahlíží velmi jednostranně a zejména bez širší znalosti celé problematiky, což negativně ovlivňuje její závěry,« řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Úřad podle ní souhlasí s tím, že je potřeba podporu znevýhodněných zefektivnit.

(jad)

12. 10. 2020  (jad)