Nejčastější alergie, aneb Zatočte s roztoči!

Trápí vás i v zimně neustálá kapka u nosu, pocit pálení v očích a zvláště po ránu kašel? Pak máte s velkou pravděpodobností jednu z nejčastějších alergií. Mnozí jí nazývají alergií na prach, ale původcem jsou roztoči domácího prachu, kteří jsou vůbec nejčastějším spouštěčem alergií v domácnostech. Zároveň prokazatelně zhoršují astma či průběh jednoduchých zimních nastydnutí. S roztoči sice žijeme po celý život, ale pokud nás začnou trápit, je několik cest, jak se jich zbavit a alergii potlačit.

Alergie na roztoče domácího prachu si drží 4. místo v žebříčku počtu pacientů, i nadále se vyvíjí a počet alergiků stále roste. V Evropě žije 150 milionů lidí alergických na roztoče domácího prachu, kteří jsou hlavní příčinou alergií. Alergie je přecitlivělost organismu na konkrétní látku, takzvaný alergen. Mezi nejčastější alergeny se řadí pyly různých rostlin, ale… Například v každé matraci se nachází průměrně 2 miliony roztočů. A ti vyprodukují až 40 milionů výkalů za den a několik svleček za život. A to je právě ten alergizující prach.

Roztočů živíme miliony

Roztoči domácího prachu jsou drobní živočichové třídy pavoukovců o velikosti menší než 1 mm, kteří se běžně nacházejí v domácnostech, zejména v matracích, čalounění, kobercích nebo plyšových hračkách (zejména Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae), vzácněji také potravinoví roztoči. K těm patří roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescensciae), peříčkovec zhoubný (Lepidoglyphus destructor) a skladokaz moučný (Acarus siro). I v případě potravinových roztočů se jedná o maličké, pouhým okem neviditelné živočichy z rodu pavoukovců.

Se změnami životního stylu, jako jsou ústřední topení, utěsněná okna, časté koupání a termální izolace, se naše domovy čím dál více zahřívají a narůstá v nich též vlhkost vzduchu - což je přesně takové prostředí, které roztoči potřebují. Vyhovuje jim vlhkost mezi 60 a 70 % a teplota 20 – 25 stupňů, tím pádem se jim daří v místech, jejichž vlhkost i teplota je udržována lidským tělem, které jim zároveň zajišťuje i potravu – roztoči se totiž živí odumřelými buňkami lidské kůže.

Během dne jsou roztoči ukrytí hluboko uvnitř matrace, na povrch vylézají až v noci, kdy jim přítomnost spícího člověka zajišťuje potřebnou potravu. Každý z nás denně vyprodukuje 1,5 gramu odumřelých kožních buněk, které zvládnou nasytit milion roztočů najednou.

Život roztočů není dlouhý, dožívají se pouze 2 až 3 měsíců, nicméně samičky během života stihnou naklást až 80 vajíček, takže jejich počet neustále narůstá. Během vývoje roztoče dojde několikrát k tomu, že svlékne svoji larvu, každý roztoč navíc vyprodukuje asi 20 výkalů za den, což se při počtu 2 milionů roztočů rovná 40 milionům výkalů denně, které zůstávají v matraci.

Roztoči sice nekoušou ani nebodají, ale jejich výkaly a opuštěné schránky obsahují bílkoviny, které mohou u citlivých osob vyvolat alergické reakce v podobě ucpaného nosu, kýchání, vyrážek, sekretu z nosu, zánětu spojivek, astmatu nebo atopického ekzému. Může se jednat i o velmi vážné příznaky, v případě astmatiků může dojít k závažnému zhoršení jejich stavu a záchvatů.

Moderní bydlení jim prospívá

Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

U dětí se tyto potíže zhoršují často po skákání v posteli, polštářových bitvách, hraní si s plyšovými zvířaty atd., u dospělých zvláště při domácích pracích jako převlékání postelí nebo vysávání. Kromě běžného výskytu v domácnostech se prachoví roztoči obzvláště často vyskytují v hotelových pokojích, vlhkých místnostech, resp. postelích, které se používají jen zřídka (např. v prázdninových bytech).

[o]

Obzvlášť zatěžující je pro senzibilizované, to znamená nadměrně citlivé lidi, počátek topného období: Při zapnutí topení se zvíří prach, kromě toho v chladném ročním období se méně větrá. Zvláště dobře se prachoví roztoči cítí v teplém a vlhkém prostředí (25 °C a vyšší než 50% vzdušná vlhkost), to znamená především v postelích (povlečení, prostěradla, matrace, polštáře), ale také v závěsech, polstrovaném nábytku, kobercích nebo plyšových zvířatech.

Jaké příznaky se mohou objevit?

K častým potížím patří:

ztížené dýchání nosem,

dlouhodobá rýma nebo vodnatá rýma a záchvatovité kýchání,

zánět spojivek se slzícíma, pálícíma a zarudlýma očima a slepenými víčky,

svědění v očích, nose, sluchovodech nebo jícnu,

nadměrný hlen v nose a průduškách,

suchý dráždivý kašel,

pocit tlaku v oblasti hrudníku,

pískavé nebo šustivé zvuky při dechu, dušnost,

svědění kůže, ekzémy, vzácně také kopřivka.

Symptomy jsou patrné do té doby, dokud existuje kontakt s alergenem!

Nebezpečí záměny s nachlazením

Příznaky se podobají nachlazení nebo chřipkové infekci. Proto se alergická reakce v mnohých případech odbývá jako neškodné »prochladnutí«. Avšak neléčená alergie na prachové roztoče může mít závažné následky: časem se může přemístit do dolních cest dýchacích a zapříčinit např. alergické astma, takzvanou »změnu etáže«. Děti, které jsou alergické na roztoče, vykazují pětinásobně zvýšené riziko, že dostanou astma! V důsledku alergie na prachové roztoče mohou být vyvolány nebo zesíleny i ataky atopického ekzému.

Kdy navštívit lékaře

Přetrvávají-li potíže déle než čtyři týdny, měli byste nutně vyhledat odborného lékaře v oblasti dětských, kožních, plicních nebo ORL nemocí nebo alergologickou kliniku, případně alergologickou ambulanci, aby se přišlo příčinám na kloub.

Čím dříve se rozezná alergické onemocnění dýchacích cest, tím úspěšnější bývá léčba. Včasnou diagnózou a zahájením léčby lze také předejít dalšímu zhoršení potíží nebo vzniku chronického onemocnění. Příznaků alergie na prachové roztoče je mnoho a je poměrně snadné zaměnit je s příznaky jiného onemocnění. Postižení lidé by si proto měli pečlivě všímat, kdy a kde se jejich příznaky vyskytují.

Prvními důležitými kroky jsou podrobná anamnéza a vyšetření u alergologicky školeného odborného lékaře (pro dětské, ORL, kožní nebo plicní nemoci) a na alergologické klinice, příp. v alergologické ambulanci. Při anamnestickém rozhovoru se potíže uvádějí do souvislosti s možnými původci alergie. Dále se zjišťuje, jestli existuje nějaká genetická dispozice. Poté se provádějí alergologické testy, např. škrábací nebo provokační test. Vyšetření krve na protilátky IgE podpoří nebo potvrdí diagnózu.

Jak s roztoči bojovat

Roztoči špatně snáší chladnější teplotu, suchý vzduch a světlo. Nezapomínejte tedy každý den větrat alespoň po dobu 10 minut, a to především v chladnější, suché dny. Ložnici nepřetápějte, ani v ní nesušte prádlo, udržujte vlhkost pod 60 %. Pokud trpíte na alergie, omezte počet textilií v domácnosti, zejména co se týče koberců, čalouněného nábytku a závěsů. Pozor také na látkové a plyšové hračky. Nelpěte na starých matracích, po deseti letech je vyměňte. A při každém převlíkaní postelí je vyluxujte. Pomůže také jejich umístění na několik hodin ven na sucho, v létě i v zimě. U textilií pomůže jejich vyprání na vyšší teplotu a následně třeba sušička. Plyšáky, pokud je nechcete prát, můžete dát do igelitu a na několik dní do mrazáku.

I při dodržení všech těchto zásad je ale obtížné zničit všechny roztoče, co se zabydleli například v matraci, protože pokud na ní zrovna neležíme, budou se tito živočichové stahovat do jejího středu, kam je obtížné dosáhnout. Je proto ideální mít po ruce přípravek, který roztoče vyláká na povrch matrace, kde je spolu s prostěradlem můžete vyprat v horké vodě a tak i zničit. Například přípravek ExAller® má stejné komunikační vlastnosti jako feromony roztočů, proto je přitáhne přesně tam, kde je třeba. Stačí nastříkat na pratelný potah matrace a následně vyprat na vyšší teplotu.

Helena KOČOVÁ

4. 2. 2021  Helena KOČOVÁ