Kde končí obsah žlutých kontejnerů?

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM uvádí, že plasty nevhodné pro recyklaci se zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny (TAP) a v omezeném rozsahu se využívají i v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).

»Na základě doposud zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180 000 tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně realizujeme, vyplývá, že je v nich kolem 25 000 tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat,« uvedl EKO-KOM.

Ze zbylých 155 000 tun plastových odpadů bylo podle firmy kolem 60 000 tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50 000 tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10 000 tun využito energeticky v ZEVO.

»Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 milionu tun odpadů, 35 000 tun plastového výmětu tedy představuje necelá tři procenta jejich roční kapacity. Z uvedených 1,2 milionu tun se okolo 400 000 tun spotřebovává při výrobě cementu. Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu,« dodala firma.

 


Výchova k třídění je důležitá

Otázky Haló novin pro Marii Pěnčíkovou, stínovou ministryni životního prostředí za KSČM

Odpad, který se nepodaří recyklovat, se bude muset spálit. Jak to řešit, když stavby nových spaloven narážejí na odpor občanů?

Potřebu co nejvíce zvyšovat podíl recyklace asi nemusím komentovat. Nikdo z nás samozřejmě nechce, abychom po letech snažení směřovali k tomu, že budeme zahlcovat spalovny. Na druhou stranu zákaz skládkování, který bude platit od roku 2030, je cílem, do kterého se musíme s některými věcmi vypořádat, a toho času není opravdu mnoho.

Bohužel, spalovnám se nevyhneme. Nikdo ji nechce u domu, stejně jako třeba velkokapacitní kravíny. A bohužel, tady nezabírá ani osvětová činnost. Stát bude muset přijít s jinými motivačními prostředky, třeba finanční motivace pro obce, na jejichž území by se spalovna měla budovat.

[o]

Nebylo by namístě spíše omezit množství obalů, které tvoří většinu plastových odpadů z domácností, a donutit obchodníky ke změně způsobu prodeje (zero waste prodej)?

Prevence vzniku samotného odpadu by měla, respektive musí být na prvním místě. U odpadu, který nevznikne, totiž prostě a jednoduše nemusíme řešit, jak ho zlikvidovat. Zero waste přístup, tedy přístup nulového odpadu, je cesta, jak množství odpadu minimalizovat, ale asi je nám taky všem jasné, že společnost je v takové fázi, že není možné se obalů zbavit úplně. Každopádně bych byla velice ráda, kdyby obchody přešly více na tento způsob prodeje. V obchodech najdete jednotlivě balená jablka v plastovém obalu, krájené salámy atd. v plastovém obalu. Ovoce, zelenina takový způsob balení určitě nepotřebují. Ovoce můžete vzít jen tak do ruky nebo dát do znovu použitelného sáčku. A těch příkladů je celá řada.

Jsem ráda, že na řadě škol (za běžného režimu) jsou již běžně různé eko kroužky, které učí děti už od dětských let, co je odpad, jak třídit, proč se snažit odpad neprodukovat. Výchova je hrozně důležitá, jednou z nich budou ti, co budou sami nakupovat a sami poptávat zero waste.

Jak je KSČM se zákonem o odpadech spokojena, co by v něm bylo třeba upravit?

KSČM odpadové zákony dlouhodobě kritizovala, i když nakonec jejich přijetí považovala za menší zlo, než je neschválit, a proto je i podpořila. Každopádně na to, že se na nich pracovalo dvě volební období, kdy si pamatujeme, že pan ministr Brabec sám svůj předložený návrh stáhl, aby ho ještě dopracovali, jsme od něj čekali víc. Teď už vycházejí najevo některé problémy, se kterými se obce, odpadové firmy a další subjekty, zapojené do odpadového hospodářství, potýkají. Každopádně, ať jen nekritizuji, je pravda, že tohle byla opravdu náročná legislativa a nedalo se čekat, že bude bezchybná. Uvidíme, jak se k tomu teď ministerstvo postaví.

Odpadový byznys zatěžuje občany stále vyššími poplatky, nemohly by se na určité úrovni zastropovat?

Určitě není našim zájmem, aby se náklady za zpracování a likvidaci odpadu promítaly tak moc do kapes občanů. Ať je to, jak chce, je to byznys jako každý jiný. A lidé mají kolikrát problém vyžít s výplatou do příštího měsíce. Navíc, pořád je snad chceme motivovat, aby s odpadem zacházeli nějakým způsobem, a nechceme se vracet k černým skládkám a k tomu, že lidé budou odpad raději pálit doma v kotlech. Takže ano, myslím si, že diskuse nad financováním celého odpadového hospodářství je namístě.

Jiří Nussberger

11. 2. 2021  Jiří NUSSBERGER