Rozhovor Haló novin se sociologem profesorem Janem Kellerem

Rozhodnutí Ústavního soudu bylo krajně účelové

Překvapilo vás rozhodnutí Ústavního soudu, pokud jde o přepočítávání volebních výsledků? Před odletem do Srbska premiér Babiš řekl, že šlo o účelové rozhodnutí proti ANO. Lze to tak říci?

Samozřejmě, že šlo o krajně účelové rozhodnutí, které mělo poškodit vítěze minulých voleb. Návrh podaly pravicové strany, které posledně ve volbách příliš neuspěly. Špatně si to však spočítaly a načasovaly. Mezitím došlo ke vzniku koalic, takže když se letos na podzim ubere těm silným, doplatí na to Starostové v koalici s Piráty a topka v koalici s lidovci a s ODS. Navíc mohou do parlamentu proniknout ve větším množství nové strany, které jejich případné vítězství rozmělní a sestavování vlád učiní velmi složitým.

Nemyslíte, že se Ústavní soud pokouší stát se vládnoucí silou v České republice?

Je to obecná tendence v řadě zemí. Nikým nevolené soudní instituce se snaží uzmout co největší díl moci zvoleným zastupitelům. Ne náhodou se objevují nové definice právního státu. Právní stát podle nich znamená vládu právníků neomezovanou vůlí lidu.

[o]

Koronavir určuje kroky politiky. Jak hodnotíte přístupy k opatřením vlády ze strany opozice?

Opozice jen o něco učesanějším způsobem dělá přesně totéž, co dělají křiklouni, kteří na demonstracích odmítají nošení roušek. Jsou to jen různé způsoby, jak zpochybnit jakékoliv opatření proti šíření viru. Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že křiklouni to dělají proto, že jsou hloupí, opozice proto, že si myslí, jak není chytrá.

Když jsme spolu hovořili před několika měsíci, říkal jste, když jsem projevil obavy z toho, že pravicová opozice v parlamentních volbách uspěje, že do voleb je daleko a že leccos se bude v letošním roce vyvíjet jinak. Myslíte si to stále?

Do voleb je více než sedm měsíců a za tu dobu se může ještě stále změnit mnohé. Zvláště v tak nejisté situaci, ve které se nejen naše země ocitla. Koalice vedená ODS je velice křehká a je jen otázkou času, kdy si Starostové uvědomí, že na spolupráci s Piráty rozhodně nevydělají. Poslední průzkum dává této koalici sice více procent než Babišovu ANO, ale trendy mohou být vrtkavé. Větší problém pro Babiše vidím v tom, že jeho strana nemá žádný koaliční potenciál. Je bez koaličního potenciálu právě tak jako ČSSD, KSČM a Okamurova SPD. To je skutečná tragédie naší politiky.

Odpůrci vládních opatření, »antirouškaři«, vyvolávají akce rovnající se »občanské neposlušnosti«. Nepřipadá vám to jako střet generací, protože motorem těchto akcí jsou především mladší lidé?

Párkrát jsem se přemohl a díval jsem se na ty demonstrace v televizi. Byly tam zastoupeny všechny věkové kategorie a nejhlasitěji se projevovali muži kolem 60 let a ženy kolem čtyřicítky. Mladí se spíše jen uculovali a měli z toho napůl legraci.

Máme se však v budoucnu střetu generací bát?

Z vystupování několika křiklounů nemůžeme usuzovat na poměry ve společnosti. V normálním životě funguje mezigenerační solidarita velice dobře, potvrzují to průzkumy v jiných zemích i u nás. Tím spíše, že situace mladých lidí se zhoršuje a bez pomoci rodičů by šli mnozí z nich sociálně ke dnu. Velká část mladých si to uvědomuje. Ti, kteří brojí proti starším, už většinou na dně jsou.

Poslanec Jiří Dolejš v rozhovoru v minulém týdnu v Naší pravdě hovořil o tom, že tato epidemie poté, co ji zastavíme, změní svět. Myslíte si to také? Ale jak ho, pokud s tím souhlasíte, změní?

Svět pochopitelně je a bude takový jako dřív. Nezmění se vlastnické poměry, nezmění se distribuce bídy a chudoby, nezmění se protiklady, které mají v zásadě třídní povahu, i když se její charakter vyvíjí. Dneska si třídnost svého postavení uvědomují spíše ti nahoře než ti dole. To, že při tom budeme třeba nosit roušky, na věci nic nemění. Je třeba vidět problémy společnosti strukturně, a ne podle toho, jaké rozestupy budeme muset zachovávat v hospodách.

Zdá se mně, že mladé generaci chybí sociální cítění. Jinak by nemohla volit stranu Pirátů, jejíž vedení má daleko k sociálnu. Proč taková, alespoň podle mne, změna? Je na vině to, že mladí »mají všechno« a nedokážou si vážit práce minulých generací, které »všechno« neměly? Je za tím »sobectví nasycených«?

Podle mého názoru je za tím obyčejná móda. V devadesátých letech všichni volili Klausovu ODS, dnes zůstal Klaus osamocen. Poté volili všichni Zemanovu ČSSD, dnes zůstává Hamáček osamocen. Pak volili Babiše, dnes je odliv hlasů od ANO stále zřetelnější. Teď volí všichni Piráty, jejich preference se nedají vysvětlit zdaleka jen hlasy mladých lidí. Piráti v krátké době dopadnou tak, jako ti před nimi.

Znepokojovat by nás měla spíše přelétavost voličských hlasů, která svědčí o tom, že základem dnešního systému není nějaké přesvědčení anebo hodnoty, ale módní vlny, které jsou buzeny a zase utlumovány médii.

Mladá generace je obyčejně revoluční. To pochopil už Goethe, když hovořil »o mladých revolucionářích a starých hófrátech«. Jenže u nás namísto, aby byla revoluční, bychom mohli revolučnost spíše doplnit slovem »kontra«. Proč tomu tak je?

Někteří mladí si o sobě myslí, že jsou revoluční. Je to dědictví takzvané kulturní revoluce na Západě v roce 1968. Tehdy vznikla tzv. nová či progresivní levice. V době relativního blahobytu si svoji revolučnost dokazovali tím, že hlásali volný sex, odpor ke všem autoritám včetně rodiny a školy a náchylnost k měkkým drogám. Zarážející je spíše to, že ani po půl století mladí nedokázali vymyslet nic nového, a přitom se považují za vysoce inovativní generaci. Počítače a internet pro ně vymysleli ti, kteří mají dnes přes šedesát i přes sedmdesát let.

Čeho se za této situace máme nejvíce bát?

Já bych se snad nejvíc obával toho, jak dopadnou dnešní mladí, až už je jejich rodiče nebudou moci ze svých zdrojů podporovat a až zjistí, že to, co někteří z nich považovali za projev naprosto originální generační vzpoury, už (naštěstí bez následků) prodělali jejich rodiče i prarodiče.

Jaroslav KOJZAR

22. 2. 2021  Jaroslav KOJZAR