Může být ještě hůř

Pokud se nemocnice dostanou do situace, kdy budou muset zastavit veškerou jinou než intenzivní péči, musela by se přijmout drakonická opatření proti šíření COVID-19, řekl v debatě televize CNN Prima News ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V takové situaci ale podle něho Česko zatím není. Nemocnice ještě minimální kapacitu mají a zbývá krátký čas na to, aby lidé začali dodržovat platná protiepidemická opatření.

Epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal se domnívá, že bude nutné protiepidemická opatření ještě zpřísnit kvůli růstu epidemie a šíření nakažlivější britské mutace viru. »A jediná otázka je, jestli se to stihne udělat na nějaké lokální úrovni krajské, anebo jestli se to bude týkat celého státu,« řekl v debatě Smejkal.

Zpřísnění opatření požaduje epidemiolog Roman Prymula, který by přistoupil k tzv. tvrdému lockdownu. V České televizi řekl, že je ale na něj již pozdě, že měl přijít dřív. Za problém považuje, že na začátku prosince se nedotáhla tehdejší opatření. »V tuto chvíli už je velmi složité představit jakékoli další opatření právě z důvodu jejich akceptace,« řekl. Musí se ale podle něho řešit kritická situace ve zdravotnických zařízeních. Dramatické omezení pohybu by podle bývalého ministra zdravotnictví a bývalého poradce premiéra Prymuly muselo být dramaticky finančně kompenzováno pro všechny, aby to lidé byli ochotni akceptovat.

»Nakažených stále přibývá a úměrně tomu roste i počet těch, kteří potřebují nemocniční péči,« řekla Haló novinám Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM. »Podle mého názoru je problém v tom, že vláda jedná svým způsobem chaoticky, nepředvídatelně a nejsou stanovena jasná pravidla, kdy by se mohla opatření decentralizovat nebo rozvolňovat, nebo naopak zpřísňovat tam, kde je to skutečně potřeba. Například v regionech, kde už nemocniční péče nestačí a mohlo by dojít k úplnému kolapsu.

[o]

Velkým problémem je i nekomunikace uvnitř vlády, když jeden ministr slibuje rozvolnění a druhý ve stejnou chvíli chce přistoupit k ještě tvrdším opatřením,« uvedla Marková.

Tardigrad nebo Chironax?

Vláda se pravděpodobně bude zabývat i návratem školáků do lavic a nákupem testů, které by obnovení prezenční výuky měly umožnit. Výběr vítězné firmy v sobotu kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož jsou kolem tendru a jeho vítěze nejasnosti. Požaduje proto jeho zrušení. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) naopak rozhodnutí hájí. Pokud bude tendr zrušen, testy se do začátku března, kdy se měla část žáků a studentů vrátit do škol, podle Hamáčka nakoupit nestihnou.

Ministerstvo vnitra v pátek oznámilo, že testy bude dodávat firma Tardigrad International Consulting. Podle úřadu byla společnost jediná, která splnila jak formální podmínky, tak požadavky na cenu a na schopnost dodat požadované množství testů včas. Server Seznam Zprávy však napsal, že vybraná firma podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Babiš poté serveru řekl, že kolem soutěže je »tolik nejasných a kontroverzních věcí«, že bude chtít, aby byla okamžitě zrušena. Poznamenal, že testy od čínského výrobce nabízejí Česku tři firmy. »A vyhrála to tato netransparentní firma, která nemá výkazy a je podivná a nemá žádnou minulost,« řekl Babiš.

Majitelka firmy Tardigrad Monika Jírovcová ČTK napsala, že společnost již první dodávku testů objednala a zaplatila. Výkazy do rejstříku přislíbila doplnit obratem.

Tendru se účastnila i firma Chironax, ministerstvo vnitra ji ale vyřadilo. Hamáček serveru Aktuálně řekl, že to bylo na základě informací od tajné služby BIS. Firma je napojená na stíhaného lobbistu Tomáše Horáčka, napsalo Aktuálně.

Situace se nelepší

V Česku je epidemická situace podle Babiše extrémně nepříznivá, zpochybnil tak návrat maturantů a devátých ročníků do škol k začátku března. Denní nárůst potvrzených případů koronaviru se drží nad 10 000, počet úmrtí s covidem přesáhl podle dat ministerstva zdravotnictví 19 000.

Česko má za uplynulých 14 dní v přepočtu na 100 000 obyvatel 977 nových případů, a je tak ve srovnání s okolními zeměmi výrazně na prvním místě. Má jich například téměř osmkrát více než Německo, které vykázalo v uplynulých 14 dnech 124 nových případů na 100 000 obyvatel. Polsko nevylučuje omezení na hranicích s Českem, rozhodnutí padne příští týden.

»Se stejnými problémy se potýkají i okolní země, ale situace v České republice je už na hraně toho, kdy se nás ostatní země bojí a uzavírají před námi hranice. Chaotičnost vlády vede k tomu, že lidé jsou stále méně ochotni dodržovat nastavená pravidla a když se k tomu přidají projevy tzv. papaláštví, nebo to, co se odehrává kolem výběru antigenních testů pro školáky, kdy si někdo chce namastit kapsu na neštěstí druhých, nelze se lidem divit,« připomněla Marková.

Epidemie podle odborníků sílí mimo jiné kvůli britské mutaci, která je podle nich nakažlivější. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie stouplo na 1,19. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že při reprodukčním čísle zhruba 1,1 bude na konci února nakažených asi 13 300 za den, při zhoršení na 1,2 pak přes 19 000 na konci měsíce.

Místo dotací záruky

Podpora firem podnikatelů zasažených dopady pandemie se bude muset zřejmě v květnu nebo červnu změnit z dotací na záruky za úvěry. Důvodem je kapacita státního rozpočtu. Po jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana v Lánech to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že na podporu vydává rozpočet v současnosti zhruba jednu miliardu korun denně.

»Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu v červnu nutné,« uvedl Havlíček.

(ng)

21. 2. 2021  (ng)