Rozhovor Haló novin s galeristou Jiřím Jaskmanickým

Pozvání na cyklus Zakázaných výstav

Rok trvající uzavření výstavních síní je prakticky likvidační nařízení. Ministerstvo kultury má především starost o divadla a herce. Nejenom výtvarní umělci, ale i spisovatelé a nakladatelé či vydavatelé periodik nikoho nezajímají. Můžete nám k tomu jako člověk, který tři desítky let dělá do umělecké sféry, něco říct?

Galerie Art Mozaika v nově zrekonstruovaných výstavních prostorách nedaleko Hlavní pošty v Jindřišské ulici na Praze 1 se zdařile, v rámci legálních možností, vyrovnala s velmi tvrdými opatřeními zákazů shromažďování a hromadné účasti na kulturních akcích, doprovázejícími dlouhodobě epidemii coronaviru. Naše galerie se rozhodla tomu čelit aktivně, a proto zve uměnímilovnou veřejnost i sběratele současného výtvarného kumštu na zcela jedinečnou prezentaci malíře Tomáše Kubíka z cyklu zakázané výstavy. S příhodným názvem Michelangelo v lockdownu. Musím k autorovi dodat, že Tomáš Kubík patří k předním malířům své generace s opravdu nezaměnitelným rukopisem, inspiroval se klasickým malířstvím. Vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara a poté Akademii výtvarných umění – ateliér profesora Zdeňka Berana. Kubík během svých studií prošel mnoha uměleckými styly a zkoumal práce nejrůznějších umělců z celé historie umění. Zdá se, že nejvíce ho oslovují figurativní malby a období renesance a baroka. Ovlivnili ho například Michelangello Buonarotti, Caravaggio či Rembrandt.

Jakých úspěchů ve svém oboru Tomáš Kubík už dosáhl?

O Kubíkově talentu a pracovitosti svědčí především jeho seznam výstav a ocenění. Za nejdůležitější lze považovat samostatnou výstavu obrazů a kreseb v Miami na Floridě. Prezentace se uskutečnila v galerii Design Lab v roce 2006. Všechny vystavené obrazy byly tenkrát prodány do soukromých sbírek, což je pro každého umělce vždy motivující. V Čechách se Kubík zúčastnil řady skupinových i samostatných výstav. Zejména v galerii U Prstenu v Praze, v Galerii AVU, v Jihočeské galerii v Českých Budějovicích, v Galerii M v Pelhřimově, v galerii na zámku Hluboká a v mnoha dalších. Kubíkovo velkoplošné plátno, významný obraz s názvem Scény z manželského života, zakoupila svého času Národní galerie v Praze a je vystaveno ve Veletržním paláci.

[o]

V roce 1998 získal Tomáš Kubík cenu rektora Akademie výtvarných umění a cenu Ateliéru klasických malířských technik pod vedením profesora Berana. V roce 2000 byl oceněn ministrem školství, mládeže a tělovýchovy cenou pro vynikající studenty za mimořádné výsledky ve studiu a tvůrčí činnost v oboru Malba. On osobně si velmi váží toho, že byl zvláštní komisí vybrán, aby namaloval oficiální portrét rektora UK profesora JUDr. Karla Malého. Dílo je umístěno v Karolínu…

Předloni v létě se konala úspěšná Kubíkova výstava ve Strahovském klášteře, což položilo základy jeho dlouhodobé spolupráce s naší galerií. A nyní mají jeho milovníci a umění vůbec možnost shlédnout jeho výběr tvorby, plátna, kresby i grafiku v novotou vonící Galerii Art Mozaika, v ulici Politických vězňů 8, Praha 1. Dominují jim hyperrealistické mužské akty, namalované starou klasickou technikou olejomalby. Obdivuhodné jsou ale i realistické portréty, ženská nahá těla i cyklus Hry s kresbami. Počítáme-li dobře, je zde vystaveno 30 jednotlivých artefaktů.

Ústřední obraz, jenž je prezentován na pozvánkách, připomíná známé umělecké dílo. Nemám pravdu?

Ano, ústředním obrazem je Ignudo I, obraz namalovaný podle kreseb Michelangela a jeho realizace na stropě Sixtinské kaple. Předlohou byl jednak živý model a pak koláž z fotografických záznamů několika modelů. Cílem bylo vytvořit iluzi manýrou ovlivněného přístupu k malbě. Dva ústřední portréty - David v renesančním stylu a Valeria - budou za pár týdnů vystaveny v Londýně v rámci Royal Society of Portrait Painters Annual Exhibition 2021.

Jak vlastně tato výstava funguje?

Výstava je prodejní. Především je ale nutno zdůraznit, že její prohlídka je vzhledem k vládním protiepidemickým opatřením ve zvláštním režimu a je možné ji zhlédnout »výdejním okénkem«. Respirátor je povinností, k použití jsou dezinfekční prostředky. Provádějící pracovník galerie má negativní osvědčení o možné chorobě. Návštěva je možná po telefonické dohodě. Vždy v Út – Pá od 11 do 18 hodin. Malým bonusem »za statečnost« je vstup zdarma. Výstava je k vidění od 15. března do 15. dubna. Poté ji vystřídá další prezentace z cyklu Zakázaných výstav, což bude retrospektivní výstava fotografií Milana Junka s názvem První ohlédnutí.

Když jsme procházeli Kubíkovou výstavou, vyjádřil jsem se o stylu jako o hyperrealismu a vy jste namítnul, že toto není žádný hyperrealismus. Co je to tedy přesně za styl?

Hranice mezi realismem a hyperrealismem je úzká. Kubík je spíše realista, který maluje podle skutečných živých modelů a fotografii používá spíše jako technickou pomůcku, nikoliv předlohu. Fotografie totiž zobrazovanou realitu mění. A na malbě podle fotografie to poznáte.

Když jsme hovořili o Zakázaných výstavách, co si myslíte, jak moc pandemie postihla kulturní frontu? Někteří říkají něco o očistci, jiní zase o existenci. Pak se dozvíme, že problém je spíš udržet si status quo než skutečný problém existenční. Přitom já osobně vidím, že umělci nemají na růžích a sametu ustláno. Není to o tom, na jaké úrovni se pohybujme? Dokážete mi to rozplést?

Tato pandemie přinesla spoustu informací. Zopakuji po několikáté, že mnohá opatření proti šíření viru byla špatná. Lidé potřebují duchovní potravu a kultura je jednou z největších zásobáren. Dají se udělat opatření, aby se lidé na výstavě takřka nepotkali. Velké výstavní prostory a jednoduchá organizace to umí zařídit. Plyne z toho, že lidé, kteří o těchto věcech rozhodují, kulturní moc nejsou a kulturu nepotřebují. Já kulturu k životu bytostně potřebuji. Nikoliv zprostředkovanou, ale skutečnou. A je jedno, zda se jedná o výstavu kvalitního výtvarného umění nebo koncert vážné hudby.

Kdybyste měl kouzelný prstem Arabely, co byste kultuře a umělcům přál? A co byste přál těm, co umění mají rádi?

Přál bych umělcům a kultuře vůbec, aby se dokázali prosadit opravdu dobří a hodnotní umělci. Aby výstavy neměli ti, kteří jsou dobří manažeři, ale ti, kteří vytvářejí nadčasové hodnoty. Aby bylo více sběratelů a milovníků umění a aby se stále více prosazovali naši umělci v zahraničí, jejichž díla se dražila na prestižních aukcích, a aby stoupla úroveň našich uměleckých škol. Tam totiž talenty všeho druhu mohou nastartovat svoji úspěšnou uměleckou dráhu.

Ivan ČERNÝ

7. 4. 2021  Ivan ČERNÝ