Ekonomiku brzdí logistika, domácnosti se navíc nevrhly do nějak velkého utrácení

Hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 7,8 %.

»K meziročnímu růstu ekonomiky pozitivně přispěla zejména zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Rostly rovněž výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslových odvětvích. Mezičtvrtletní srovnání pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,« uvedli statistici.

Zaměstnanost podle ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,8 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku se zvýšila o 0,4 %.

»Předběžný výsledek českého HDP za 2. kvartál nelze označit jinak než zklamání,« uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Upozornil, že meziroční růst může ohromit, je ale třeba jej posuzovat v kontextu. »V meziročním srovnání sice česká ekonomika poskočila o 7,8 %, avšak jen díky velmi nízkému srovnávacímu základu z doby první vlny pandemie, kdy HDP propadl o téměř 11 %,« uvedl. Podle něj rozmach odložené spotřeby zatím nebyl nikterak silný, a to navzdory rozvolnění. Navíc na průmysl začaly doléhat problémy s logistikou. »A tak tento dosavadní lídr ekonomiky jede ve srovnání se začátkem na menší výkon,« dodal Dufek.

»Předběžný údaj o HDP za 2. čtvrtletí tak ukázal, že problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích jsou opravdu silnou brzdou průmyslově laděné české ekonomiky a že se české domácnosti zatím bezhlavě nevrhly do utrácení,« potvrdil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

»Růst ekonomiky by v druhé polovině roku mělo podpořit především další oživení domácí poptávky v čele s rostoucí spotřebou domácností a vyšší investiční aktivitou. Jejich pozitivní efekt však bude tlumen skutečností, že velká část spotřebního a investičního zboží je dovážena ze zahraničí,« doplnil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Evropské zotavování

Ekonomika Evropské unie ve 2. čtvrtletí vzrostla o 1,9 %, a zotavila se tak z poklesu 0,1 % v 1. kvartálu, uvedl ve svém prvním rychlém odhadu Eurostat. Vymanila se tak z dvojité recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. HDP samotné eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 % v prvních třech měsících roku.

V meziročním srovnání unijní HDP vzrostl o 13,2 % a ekonomika eurozóny stoupla o 13,7 %.

Nicméně odhady Eurostatu jsou založeny na neúplných údajích a úřad je později bude zpřesňovat. Evropský statistický úřad zveřejnil data pouze z 11 členských zemí EU. Nejsilnější mezičtvrtletní hospodářský růst z těchto zemí vykázalo Portugalsko, kde HDP stoupl o 4,9 %. Nejhůře si naopak vedla Litva s navýšením jen o 0,4 %. Svižný růst vykázalo Německo, Itálie i Francie.

(ici)

2. 8. 2021  (ici)