Křen nezapřem! Je zdravý a v kuchyni se neztratí…

Pro babičky byl a je nejen v kuchyni nepostradatelný. Především na venkově, kde měl trs křenu na zahrádce vždy svoje místo. Pravděpodobně je ani nezajímalo, že ve starém Řecku lidé spojovali konzumaci syrového křenu s bystrým rozumem. Ale leccos jiného o léčivých účincích křenu věděly.

Křen selský léčí záněty močových a dýchacích cest, zažívací potíže, povzbuzuje celý organismus. Křenu se říká český ženšen, protože posiluje organismus, má silné antibiotické a antiseptické účinky. Netuším, zda babičky to vše věděly, ale »šikovně« ho používaly při zánětech dýchacích (při kašli se zahleněním, k inhalaci při rýmě a silném kašli) a močových cest (má močopudné účinky). Křenové placky používaly k léčbě bolestí zad (ischiasu), ale i při revmatických potížích.

Starý, leč dobrý lidový (»babský«) předpis na křenovou placku vám nabízíme. Očištěný kořen křenu nastrouhejte a tři díly smíchejte s pěti díly hladké mouky a trochou octa. Vymíchejte těsto, můžete přidat i jeden díl vepřového sádla. Z těsta udělejte placku, kterou pak přes plátýnko (nikdy ne přímo na kůži!) přiložte na bolestivé místo. Nechte působit maximálně 20 minut, ne déle! Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji položených tkání, a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest. Používá se při ischiasu, revmatických a neuralgických potížích apod. Pozor! Při dlouhodobějším působení by se na kůži mohl vytvořit zánět až puchýře.

Křen se užívá zásadně čerstvý. Strouhá se bezprostředně před užitím. Dávkování je poměrně individuální. Babičky ho používaly, a některé stále používají, při kašli a rýmě. Jednu lžíci strouhaného křenu a jednu či dvě lžíce medu, důkladně promíchat a po lžičce užívat maximálně třikrát denně.

Čerstvá šťáva z křenu smíchaná s vodou (případně i lihem) čistí, regeneruje a dezinfikuje mastnou a nečistou pleť. Babičky však při použití byly velmi opatrné. Tato »pleťová voda« by neměla být ve styku s pokožkou dlouho. Otřít, omýt a namazat krémem.

[o]

Křenová šťáva. Dostat ji z kořene vyžaduje trpělivost, ale není to složité. Ve starých receptech najdete dvě řešení, jak ji z kořene dostat. První říká, že křen třeba nakrájet na tenká kolečka, druhé pak volí křen strouhaný. Podle naší zkušenosti je to lepší, protože rychlejší řešení. V obou případech však třeba křen dát na sítko, posypat cukrem a šťávu, kterou cukr z křenu vytáhne, pak sbírat v misce pod sítkem. Třikrát denně po lžičce doporučují babičky.

A ještě tři křenové recepty podle babiček. Proti chrapotu smíchejte lžičku strouhaného křenu a lžičku medu. Co hodinu trochu snězte. Křenový med je nejen léčivý, ale i dobrý. Smíchejte med a jemně nastrouhaný křen v poměru 1:1 a pak si »dejte« třikrát denně lžičku. Výborné řešení proti nachlazení, rýmě a pomáhá i při chřipce. A chutná i dětem, byť se zprvu tváří všelijak. Po úvodním přesvědčování naše nachlazená vnučka chtěla »eště«.

Křenové víno je dobré, tvrdí babičky, a ty, jak víte, mají vždy pravdu. Užívejte třikrát denně, jednu lžíci před jídlem. Čistí žaludek, moč, ledvinové kameny a písek, pomáhá při dušnosti. Stačí 100 g tence pokrájeného křenu, zalijte ho 1000 ml dobrého červeného vína a nechte vylouhovat nejméně týden (ano sedm až osm dní).

Bábinky používaly a leckde ještě používají na léčení bolavých míst křenový ocet. Nastrouhaný křen (kolik máte, tolik dáte) zalijte ve sklenici octem 20 mm nad vrstvu křenu. Nechte osm dní stát na tmavém místě, pak prolisujte a slijte do láhve, dobře uzavřete. Potírejte tímto octem bolestivá místa. Perfektní na bolest hlavy, ale i na klouby. Však babičky věděly, jak na to…

Naše bábinky dobře věděly, že křen v malých dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje odkašlávání i to, že má mírný močopudný účinek. Měly k ruce křen nastrouhaný společně s jablky v uzavřených sklenicích. Ač v syrovém a nekonzervovaném stavu tato směs mohla být dlouho skladována, ano, v mírném chladu a na tmavém místě. Obdobně dlouho můžete uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem. Naložená červená řepa bez přidaných plátků křene, by těžko někomu chutnala. Což platí dodnes.

A teď ještě skvělou »babskou« radu, která si zaslouží vaši pozornost, neboť je prospěšná…

Křenový macerát, česky řečeno výluh za studena. Na tenká kolečka nakrájený křen přelijte nepříliš teplou vodou, 15 až 20 °C stačí. A nechte při pokojové teplotě v zavařeninové sklenici odstát nejméně dva dny. Občas, alespoň dvakrát denně, protřepte či zamíchejte. Potom výluh přeceďte a třikrát denně po lžičce konzumujte. Skvělé řešení při velké únavě.

Zkuste podobnou »babskou« radu! Zalijte ve sklenici uložený, na tenké plátky nakrájený křen (asi 100 g), 500 ml červeného vína, nejméně dvakrát denně zamíchejte či protřepte a po třech dnech získáte zajímavý lék proti únavě, který se však nepije, ale konzumuje po již zmíněných lžičkách třikrát denně. Věřte, že není škoda ani kvalitního červeného vína…

Tak to dělaly naše maminky a babičky, a nic nebrání tomu, abychom to nezkusili my.

(jan)

14. 8. 2021  (jan)