Zločin pod falešnou vlajkou

Polské průmyslové město Gliwice leží v Horním Slezsku nedaleko našich hranic. Teprve při Norimberském procesu se svět dověděl podrobnosti o tamní nacistické provokaci. V historii nejde pochopitelně o jedinou operaci »pod falešnou vlajkou«.

Přepadení gliwického rozhlasu 31. srpna 1939 je výjimečné tím, že zavdalo příčinu k druhé světové válce. Již 22. srpna 1939 se Hitler chlubil před svými generály, že zabezpečí propagandistický casus belli: »Na jeho důvěryhodnosti nezáleží. Vítěz nebude tázán, zda říkal pravdu.«

Návštěva rozsáhlého komplexu historického vysílače, antény, parku a muzea je zážitek. Dřevěný stožár antény je vysoký 110,7 metru. Byl vystavěn v roce 1935 z modřínového dřeva a pospojován měděnými šrouby. Podobných vysílačů bylo na území tehdejšího Německa několik. Mozkem vysílače je však velká vila, kde jsou jednak dokumenty a především zachovalé přístroje – vlastní vysílač, stůl obsluhy, kontrolní panel a chlazení. Je zachován i mikrofon, do kterého mohli němečtí provokatéři poslední srpnový den roku 1939 opravdu hovořit.

[o]

Přepadení německé vysílačky v Gliwici (tehdy Gleiwitz) připravila tajná služba SD. Angažovali se prý osobně Reinhard Heydrich a velitel gestapa Heinrich Müller. Vlastní operaci řídil a provedl »osvědčený« plukovník SS Alfred Naujock (1911-1966). Je také znám řízením tajné operace Bernhard. Vězňové koncentračního tábora Sachsenhausen vyráběli ve velkém stylu britské libry. Z koncentračního tábora Dachau si přivezli vězně Franze Honioka, který v polské uniformě při akci »padl« a ponechali ho na místě. Ve skutečnosti dostal injekci a byl zastřelen. Jiný »Polák« přečetl ostré prohlášení proti Německu.

Nacisté v organizování provokací měli velké zkušenosti. Neváhali v roce 1933 zapálit Říšský sněm a obvinit komunisty. Ještě této noci jich zatkli v Německu na 4000. Obviněný Holanďan Marius van der Lubbe (1909-1934) byl popraven a teprve nedávno zcela rehabilitován.

Jaroslav ŠTRAIT

FOTO - autor

6. 9. 2021  Jaroslav ŠTRAIT