Bez závěrečného účtu nejde projednat ani rozpočet

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně, aby vzala na vědomí státní závěrečný účet za loňský rok. Státní rozpočet loni skončil se schodkem 367,4 mld. Kč. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 mld. Kč.

Předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM) informovala, že všechny sněmovní výbory doporučily státní závěrečný účet schválit nebo vzít na vědomí s výjimkou petičního výboru, který k tomuto bodu nepřijal stanovisko.

Státní závěrečný účet by měla Sněmovna projednat již příští týden, tedy ještě před volbami. Měl by přijít na řadu příští středu v podvečer. »Je to důležitý krok pro jakoukoli vládu, která vznikne po volbách, protože bez schválení státního závěrečného účtu by se dal těžko projednat státní rozpočet,« uvedla Vostrá.

Co jí ale v závěrečném účtu chybí, je informace o dopadech odkladu EET. Na přítomného zástupce ministerstva financí se proto obrátila s otázkou, jaký byl dopad odložení EET, zda se to nějakým způsobem projevilo. »Ve státním závěrečném účtu o tom není žádná zmínka,« konstatovala Vostrá. Bohužel přítomný náměstek ministryně financí na to nebyl schopen odpovědět.

[o]

Reálný hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta. Pokles zasáhl většinu odvětví ekonomiky, nejvýrazněji dopadl na obchod, ubytování, pohostinství a dopravu, uvádí vláda. Poznamenává, že sestupnému trendu ekonomiky bránil pouze růst výdajů vlády. K propadu ekonomiky přispěl i pokles zahraniční a domácí poptávky.

Očekává se rychlé zadlužování státu

Ke státnímu závěrečnému účtu se jako každým rokem vyjádřil Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svém stanovisku uvedl mimo jiné, že Česká republika se přes rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, výrazným problémem je však rychlé tempo zadlužování, které se očekává i v následujících letech.

Nad stanoviskem NKÚ se tehdy pozastavil člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM). »Hlavním smyslem NKÚ je kontrola hospodaření, a ne komentovat plány do budoucna,« řekl našemu listu. Přemýšlet nad tím, jak racionalizovat výdaje a mobilizovat příjmy, aby se srovnaly veřejné finance, je už podle něj úkol pro kabinet, který vzejde po podzimních volbách. »Mělo by se to jasně říct občanům, že jsou i důležitější témata, než která se někdy přetřásají. Například téma boje s dluhovou spirálou a zabezpečení stability sociálního státu bude jedno z nejdůležitějších témat do budoucnosti. Je to klíčové téma této volební kampaně, které by nemělo být upozaděno zástupnými tématy,« zdůraznil Dolejš.

NKÚ již na jaře ve své výroční zprávě uvedl, že téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s pandemií nemoci COVID-19. NKÚ konstatoval, že z nárůstu výdajů státního rozpočtu za rok 2020 o 291 miliard korun minimálně 147 miliard nesouviselo s pandemií COVID-19. Ministerstvo financí s tím však nesouhlasí. Resort tehdy uvedl, že i výdaje, které podle NKÚ s pandemií nesouvisely, měly za cíl stabilizovat českou ekonomiku.

Státní dluh se loni zvýšil o 409,5 miliardy na 2,05 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 1,5 procenta na 40,1 miliardy korun.

(jad)

8. 9. 2021  (jad)