Šance na nový začátek - bydlení

Při setkání s občany se mne mladý prvovolič zeptal, jestli opravdu bylo za socialismu všechno tak špatné, jak se veřejnosti už přes třicet let snaží vnutit všechny polistopadové politické reprezentace a prozápadně, resp. proamericky orientovaná média.

Začal jsem zeširoka a citoval místopředsedu dozorčí rady Exportní a garanční banky, ekonoma Ing. Jaroslava Ungermana, CSc., který v rozhovoru pro portál zitrek.cz možná ne úplně chtěně, ale přesto vyzdvihl jednu z řady předností socialistického režimu.

[o]

Zmínil mimo jiné nutnou změnu struktury pracovních sil. Cituji: »…protože by některé oblasti, některé podniky, potřebovaly více lidí, aby tam lidé snadněji přicházeli. Předkládají se např. návrhy na investiční pobídky pro firmy v regionech, kde zjistíte, že nemají dostatek volných pracovních sil. Pak se to musí řešit přetahováním zaměstnanců pomocí mezd mezi firmami a tam někdy může vítězit zahraniční firma oproti firmě s českým kapitálem. Já si nejsem jist, že je to vždycky dobře, jakkoli vyšší mzdy si všichni přejeme. Potřebovali bychom vyšší mobilitu pracovních sil, která je u nás velmi špatná. Především proto, že nejsou volné byty a mobilita pracovních sil na ně je velmi silně vázána.«

No a na té poslední citované větě - provázanosti potřebné mobility pracovních sil s volnými byty jsem mladému voliči vysvětlil, protože jsem to sám prožil, že za socialismu existovaly tzv. podnikové byty - když k nám půjdeš pracovat, dostaneš byt. Takhle to fungovalo.

Ano, pro objektivitu jsem řekl, že přidělení podnikového bytu nebylo úplně automatické, ale ani nereálné. K bydlení se tímto způsobem dostaly desetitisíce lidí. To je prostě fakt. Dneska ovšem nic takového není. Jenže poptávka po technických profesích výrazně narůstá, ať už na úrovní řemesla jako takového nebo charakteru středoškolského, a firmy nemají k dispozici žádné byty, které by jako bonus mohly nabídnout. Vzniká tak velmi svízelná a momentálně takřka neřešitelná situace.

V minulosti podniky úzce spolupracovaly s ministerstvem školství, které na základě jejich požadavků každoročně určovalo, kolik učňů do jakých oborů je třeba přijmout, aby byla uspokojena poptávka a čerství absolventi učilišť měli okamžité pracovní uplatnění. Toto se už dávno neděje, protože cokoli plánovat bylo přece »fuj«...

Rozhodne trh, ne? Trh rozhodoval tak dlouho, až jsme se z desátého patra propadli na dno. A protože zamrzla také státní bytová výstavba, která produkovala i ty podnikové byty, kruh se uzavřel.

Toto všechno podporuje pozici mzdového dumpingu, resp. příchod zahraničních pracovních sil, ochotných pracovat i za nízké mzdy. Jak jinak tohle nazvat, než totálním rozkladem trhu s pracovní sílou. Hra bez pravidel není možná ani v džungli. U nás však pod rouškou demokracie a antikomunismu prorostla do všech oblastí a odvětví společenského života.

Řešení je prosté - přestat lhát o minulosti a začít znovu. V podstatě od nuly, ale začít stavět obecní byty, podpořit bytovou výstavbu, dát podnikům šanci stavět také byty pro své trvalé pracovníky.

Vojtěch FILIP, 1. místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM

10. 9. 2021  Vojtěch FILIP