Více peněz pro hygieniky i projekty nemocnic

Zaměstnancům hygienické služby se změní odměňování, víc budou mít hygienici v klíčových pozicích a zvýší se zvláštní příplatky. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválila vláda. Lidem na klíčových postech by se podle nařízení vlády tarif mohl až zdvojnásobit. Změna má stabilizovat hygienickou službu zatíženou epidemií koronaviru a zajistit rovnější podmínky při odměňování lékařských a nelékařských státních zaměstnanců.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání vlády uvedl, že vedle nového znění nařízení kabinet uvolnil na odměny hygieniků 125 milionů korun, další dva miliony půjdou na odměny do Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Vláda rozhodla také o posílení financí na takzvanou chytrou karanténu, pomocí které hygiena kontaktuje nemocné COVID-19 a jejich kontakty. Hlavně na call-centra, jejichž význam podle Vojtěcha stoupne s očekávaným růstem epidemie koronaviru na podzim, má jít celkem 176 milionů korun.

Podle takzvaně tabulkových míst bylo letos na začátku roku v hygienických stanicích zhruba 2000 míst ve státní službě a dalších 300 běžných míst. Lékaři z hygien ve státní službě měli zvláštní tarifní stupnici, ta změnou nařízení zanikla. Podle ministerstva zdravotnictví se neosvědčila, platí se podle ní 16 lékařů. Hygienici budou mít nově stejné tarify jako ostatní lékaři. Tyto částky jsou ale nižší. Novela zaručuje, že si nynější pracovníci dosavadní plat na svém místě ponechají a neklesne jim. Vojtěch uvedl, že nové nařízení činí odměňování hygieniků koncepčnější, někteří zaměstnanci hygieny si přilepší až o 15 000 korun.

»Dlouhodobě jsme upozorňovali, že hygienické stanice byly po vládě ODS a dalších pravicových vládách jak personálně, tak finančně zdevastované,« řekla Haló novinám Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM. »V době koronaviru se ukázalo, jak moc potřebujeme mít hygienickou službu v kondici. Konečně tedy dochází k navyšování prostředků, hlavně na platy. Když lékař začínal na hygieně, měl třeba i dvakrát menší příjmy než jeho kolega, který začínal v nemocnici. Navyšování platů je tedy velmi důležité, ovšem bude trvat určitou dobu, než se obor stane pro studenty atraktivnější. Dosud absolvovali jeden či dva studenti za rok. Lékařů v oblasti ochrany veřejného zdraví byl tedy velký nedostatek,« upozornila Marková.

[o]

Důležitá práce hygieniků

Nařízení má od příštího roku umožnit, aby se z některých míst v hygienické službě staly posty klíčové. Pracovníci na nich by tak mohli pobírat až dvojnásobek stanoveného tarifu. Zvýšit se mají také příplatky pro lidi, kteří pracují v terénu. Místo 500 až 1300 korun by nově mohli od ledna mít od 750 do 2500 korun. O výši příplatku rozhodne vedení hygienické stanice.

Hygienická služba se dlouhodobě potýká s personálními problémy. Situaci zhoršila covidová epidemie, kdy role hygieniků vzrostla. Podle ministerstva zdravotnictví by změny v odměňování mohly pomoci stav stabilizovat.

Resort práce v podkladech k novele uvádí, že lékaři v Česku předloni vydělávali v průměru přes 84 700 korun. V soukromých zařízeních to bylo asi 78 800 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku zhruba polovinu částky tvoří odměny, příplatky a náhrady. Lékař ve státní službě na hygieně měl ve třinácté platové třídě 43 000 korun, píše ministerstvo práce.

Odbory se stanovením klíčových pozic souhlasí. Vítají i navýšení příplatků hygieniků v terénu. Jsou ale proti rušení tarifní stupnice a její nahrazení tabulkou s nižšími tarify. Podle odborářů je také nutné na ohodnocení plánovaných klíčových pracovníků zajistit dostatek peněz, jinak bude změna jen kosmetická. Ministerstvo financí je proti případnému navyšování výdajů. Odmítá růst celkové sumy na výdělky. Pochybuje ale o tom, zda úspory po škrtnutí tarifní stupnice s vyššími částkami a přechod na nižší tabulku postačí na pokrytí navýšených platů všech nových klíčových zaměstnanců.

Dotace EU na projekty nemocnic

Celá druhá splátka dotací EU k reakci na pandemii, takzvaných REACT-EU, půjde na projekty nemocnic. Jde o 208,7 milionu eur (zhruba 5,4 miliardy korun). V první splátce peněz, které si Česko spolu s EU půjčuje na obnovu po pandemii, obdrželo 834,8 milionu eur (21,7 miliard korun).

»S ohledem na pandemickou situaci v ČR byly prostředky z první tranše REACT-EU v IROP 2014–2020 využity na zdravotnictví, integrovaný záchranný systém a sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností,« popsala ministryně Klára Dostálová (za ANO).

»Důležité je, aby Česká republika dokázala evropské peníze správně využít a v případě potřeby se dodaly i peníze ze státního rozpočtu. Projekty ovšem musejí být smysluplné, aby pomohly našim pacientům,« uvedla Marková.

Podle prvotního návrhu mělo jít 18,4 miliardy do zdravotnictví, 4,8 miliardy na integrovaný záchranný systém, a to na vybavení, vzdělávání, výcvik či informační technologie pro policisty, hasiče a záchranáře. Na sociální služby a »sociální infrastrukturu« mělo být využito 2,4 miliardy korun. Všech šest výzev bylo vyhlášeno v dubnu a květnu, pro zdravotnictví z nich byly tři.

O peníze vyhrazené na zdravotnictví se ale hlásilo více projektů, než bylo možné pokrýt. Druhá splátka asi 5,4 miliardy tak bude celá využita na dofinancování projektů v 98. výzvě IROP »Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby«. Zdravotnická zařízení je musí vyčerpat do roku 2023.

V případě, že druhou tranši Česko využije výlučně na oblast zdravotnictví, bude podíl prostředků přispívajících na cíle v oblasti klimatu nižší než očekávaných 18,73 procenta, konkrétně podíl dosáhne přibližně 15 procent. Ministerstvo pro místní rozvoj v komentáři k předloženému materiálu uvedlo, že EK očekávala, že na klimatické projekty bude 25 procent. »Nicméně tento limit není explicitně obsažen v nařízení a lze jej vnímat spíš jako silný apel ze strany EK,« stojí v materiálu.

(ng)

13. 9. 2021  (ng)