EU-biotika

Ochránci zvířat si mnou ruce, čeští veterináři bijí na poplach. O co jde? O zákaz užívání antibiotik u hospodářských zvířat.

Na jednu stranu je nadužívání antibiotik u hospodářských zvířat, která žijí často ve velkých skupinách v nevhodných podmínkách, problém. Nikdo nechce pít mléko a jíst mléčné výrobky, vejce a maso s antibiotiky. Zvláště, když jejich nadužívání vyvolává rezistenci bakterií vůči léčbě. Na druhou stranu žijeme v moderní době a například české zákony poměrně jasně omezují a definují užívání antibiotik a prakticky neumožňují, aby se živočišné produkty kontaminované zbytky léčiv dostaly ke spotřebiteli. Samozřejmě české výrobky českých farmářů.

Problém je, že v jiných zemích, jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko, Maďarsko i Německo, fungují místní zákony jinak a i spotřeba antibiotik v hospodářských chovech je zde mnohem vyšší než u nás.

[o]

Z tohoto pohledu by nějaká centrální regulace užívání antibiotik určitě prospěla. Jenže jak jsem pochopila z výzvy veterinářů, kteří se proti nařízení bouří, úředníci v Bruselu vzali jednu dobrou myšlenku, ale místo aby upravily proud vody z kohoutku, tak ho prostě chtějí rovnou zavřít.

Prý nechtějí zakázat užívání antibiotik u zvířat úplně, ale jen v konkrétních případech, u jednotlivých zvířat a na základě laboratorních výsledků. V praxi by to ale znamenalo, že na nemoci, který každý dobrý veterinář pozná – zápal plic, infekční průjmy, zanícené rány – se bude muset vždy nejprve udělat výtěr, poslat do laboratoře a pak možná zaléčit. To ale pro zvířata znamená prodlužování utrpení a mnohdy smrt dříve, než se EU byrokratická kobylka vůbec rozběhne.

Takže až mi bude zmírat koník na něco, na co by stačila injekce, tak mám jen s povděkem přijmout fakt, že toto nařízení zachránilo před antibiotiky krávy či kuřata ve Španělsku? Děkuji, nechci. Proto stojím za veterináři, kteří musejí sehnat 250 tisíc podpisů, aby mohli hlasování, které bude koncem září, zvrátit.

Helena KOČOVÁ

15. 9. 2021  Helena KOČOVÁ