Energetická politika ožebračuje seniory

Pětina seniorských domácností by se mohla kvůli zvýšení plateb za energie dostat do bytové nouze. Dopadnout by to mohlo na více než 200 000 domácností lidí nad 65 let. Uvedla to iniciativa Za bydlení, která zastřešuje organizace na pomoc lidem v tísni, akademiky i zástupce několika měst a obcí.

Podle údajů Českého statistického úřadu je v Česku kolem 1,35 milionu důchodcovských domácností. Podle iniciativy jsou v bytové nouzi lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých. Zpráva o vyloučení z bydlení, kterou iniciativa zveřejnila, mělo před zdražováním energií nadměrné náklady na bydlení kolem 130 000 seniorských domácností. Na pokrytí těchto výdajů jim nestačilo ani 40 procent příjmu. V bytové nouzi bylo na 5500 lidí nad 65 let, většinou žili na ubytovnách. Dalším asi 20 000 domácností starších lidí hrozila ztráta bydlení.

Ohroženo 200 000 domácností

Iniciativa uvedla, že kvůli zvyšování záloh za elektřinu a plyn po skončení některých dodavatelů by mohla bytová nouze hrozit víc než 200 000 seniorských domácností. »Kvůli energetické krizi tedy hrozí, že se počet ohrožených seniorských domácností téměř zdvojnásobí,« uvedla iniciativa. Podle jejího analytika Jana Klusáčka by se do potíží mohla dostat pětina seniorských domácností. »Pokud se ceny energií zvednou o třetinu, jak v našich modelech předpokládáme, povede to zřejmě k dalšímu stěhování seniorů na ubytovny,« dodal Klusáček.

Podle vedoucí Senior telefonu Anety Mundok Nitschové se na tuto linku obracejí nyní lidé, kteří na úhradu zvýšených záloh za energie nemají. Jedné z volajících seniorek se měsíční částka zvedla na 15 000 korun, popsala šéfka linky. Průměrná starobní penze bez vdovského či vdoveckého důchodu činila na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení 15 411 korun. Na konci prvního čtvrtletí zhruba 93 000 seniorek a seniorů pobíralo méně než 10 000 korun.

Nevyužitý příspěvek na bydlení

»Klientům doporučujeme, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, pokud splňují podmínky přidělení. Nebo aby se pokusili kontaktovat současného dodavatele a pokusili se vyjednat individuální podmínky ohledně výše záloh a případně se obrátili na Energetický regulační úřad,« uvedla Mundok Nitschová. Volání na Senior telefon s číslem 800 157 157 je bezplatné.

Na příspěvek na bydlení dosáhnou ti, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativními náklady, které stanovuje vláda, a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Zpráva o vyloučení z bydlení uvádí, že příspěvek využívala jen asi desetina seniorek a seniorů, kteří by na něj měli nárok. Dostávalo ho zhruba 40 000 seniorských domácností. Mohlo ho ale mít dalších asi 380 000. Podle Adama Fialíka z Platformy pro sociální bydlení s vyplněním žádosti pomohou neziskové organizace i sociální odbory obcí.


Příští vláda lidem nepomůže

Otázky Haló novin pro Hanu Aulickou Jírovcovou, stínovou ministryni práce a sociálních věcí za KSČM

Zvyšují se ceny energií, zdražují potraviny, růst životních nákladů seniorů valorizace důchodů sotva pokryje. Jak by se k tomu měla postavit příští vláda?

Především musíme otevřeně říci, že se této pohromě dalo předejít kvalitní legislativou v rámci energetického zákona a dalších doprovodných zákonů a zároveň se vůbec neposlouchali odborníci, kteří varovali před takovýmto scénářem již alespoň tři roky. Mám obavy, že příští vláda neřeší sociální a ekonomické dopady, jen své posty ve vládě, protože jinak si nemohu vysvětlit mediální výstupy budoucího pana premiéra Fialy, kdy radí lidem, aby šli pro dávky na Úřad práce. To samozřejmě možné je, ale určitě to není rada pro rodinu, která má příjem a další majetek. I žádající senior musí prokázat například, že mu nedokáže finančně pomoci jeho rodina.

Vláda by měla otevřeně přiznat, že je chyba na její straně, a přiznat obecně takto postiženým lidem adekvátní odškodnění. Sociální dávky to rozhodně nezachrání. Dalším a nezbytným krokem je rychlá a adekvátní legislativa, která by zabránila dalším narůstajícím problémům.

[o]

Považujete úroveň péče sociálních odborů měst a obcí o seniory za dostatečnou? Co by se mělo zlepšit?

Nemůžeme jednoznačně mluvit o stejné kvalitě všude, jsem však přesvědčená, že se právě lidé na sociálních odborech i úřadech práce snaží nejvíce pomoci. Bohužel i kvůli jejich těžké agendě nejsou často bráni jako rovnocenné oproti jiným oblastem.

Jak se KSČM staví k myšlence na zavedení minimálního (nepodmíněného) důchodu?

Minimální důchod zde existuje. Nyní se však bavíme o výši, která by měla být pohyblivá a řešila především zamezení propadu pod hranici chudoby, pod kterou se i nyní velké procento seniorů pohybuje. Otázkou však je, jak se postavíme k tzv. solidárnosti a především zásluhovosti. Kvůli stále nízkým mzdám musíme očekávat i nízké důchody, které samozřejmě nejsou ve výši některých současných důchodů, ale stále se neblíží ani 40 % průměrné mzdy, i když se za posledních osm let tento poměr dařil nastavit. Je to o politickém kompromisu. S novou vládou jsem však přesvědčena, že se půjde jinou cestou a lidé si budou muset začít výrazně ubírat ze své kapsy. Otázka je, zda vůbec bude z čeho.

Jiří NUSSBERGER

5. 11. 2021  Jiří NUSSBERGER