Sirka může způsobit požár…

Ještě ve středu v ranních hodinách jsem si přečetl stručnou zprávu, kterou zveřejnil Seznam. Zněla: Babiš položil květiny brzy ráno, bál se demonstrantů. Jde, pochopitelně o 17. listopad a ikonické pokládání kytek na Národní třídě 16, kam každý, kdo chce v tomto systému něco znamenat, musí přijít a poklonit se. Zároveň položit květiny a zapálit svíčku. Tým dozajista určený předem tam zřejmě celý den pečlivě odškrtává, kdo přišel a kdo nikoli. Seznamy ovšem musí být nejméně dva. Jeden pro ty, kteří se budou vítat a bude se čekat na jejich »moudrá slova« zachycovaná televizní kamerou, druhý pro ty, kteří nejsou vítáni a jimž hrozí nejen pískot, ale možná i úder od neznámého mstitele. Letos to bylo stejné jako každý jiný rok. Stejně organizované, stejně nenávistné k těm, kteří nemyslí jako ti »strážci odkazu«. Jen krůček chyběl od toho, aby »mstitelé« překročili hranici únosnosti. Nebylo výjimkou, že v minulých letech květiny od premiéra Babiše a prezidenta republiky Miloše Zemana se obratem ocitly v koši a jen bezpečnostní orgány zabránily, aby případně některý z nich, přišel-li, nebyl inzultován.

[o]

Demokracie má přece, podle tohoto pojetí, svá pravidla. Buď jdeš s námi, tedy »vyvolenými demokraty«, nebo jsi proti nám a nediv se, jsi-li »nedemokrat«, že se brzy začneš bát. Za třicet dva let se totiž podařilo systému vzdělat ve svém myšlení nové generace. Ti, kteří nepoznali minulost, už »pochopili jedinou pravdu«. Joseph Goebbels by měl radost. Má svoje nástupce, kterým se podařilo naplnit jeho teorii. A ti, co se nepřipojili, nezařadili se, se musí bát, odváží-li se protestovat. Stačí opravdu jen škrtnout zápalkou a »nastoupí zákon«, tedy ten skutečně »demokratický« se vším všudy. »Ostří hoši« jsou připraveni a »nabité kolty mají proklatě nízko«.

Nejinak je to s našimi bytostnými demokraty a plněním vládních opatření ohledně ochrany před koronavirem. I tady k zážehu ohně stačí jen jedna sirka. Militantní demokraté vedení samozvanými vůdci jsou schopni překročit Rubikon. Stačí jen málo. Lidé si ovšem brzy uvědomí, že vláda, která nastupuje, je vládou těch »demokratů«, kteří pečlivě sledují, kdo přinesl kytku na Národní. Od ní jen těžko bude mlčící většina, jež »sedla na lep« médiím a slibům, očekávat nějakou ochranu. Nastane »doba mlčení«.

Kdo z nás se už nesetkal s militantní reakcí těchto »demokratů«, jestliže byli napomenuti, že neplní to či ono nařízení? Jistě, setkal a napříště bude raději mlčet. Demokracie v rukou takových »demokratů« má totiž ostré hrany a lehce je schopna se změnit v »hnědý« či jinobarevný »mor«.

Zatím se určuje, kdo smí a kdo nikoli položit květiny k ikonickému místu na pražské Národní třídě. Místu, kde nezemřel žádný student Šmíd nebo Růžička, jak se tehdy příslušník StB Zifčák jmenoval. Místu, kde na něčí pokyn došlo k tehdejšímu zbytečnému střetu předem organizovaných demonstrantů s příslušníky Pohotovostního pluku poslaných sem »vůbeckým«. Kdo na střetu měl zájem, dodnes nikdo neví.

Současná moc však na zjištění pravdy zájem nemá. Spadla by totiž gloriola z řady dalších ikon. I proto jsou ve střehu ti, co si zapisují, kdo smí a kdo nesmí položit květiny tam, kde se tak málo stalo. Také proto se nikdo neodváží zakročit proti Landům a dalším »antirouškařům« a »antiopatřeníčkářům«, když úmyslně nedodržují potřebná opatření mající zabránit dalšímu šíření COVID-19. Také proto se lidé začínají bát, že sirka v rukou těch »ikonistů« rozpoutá běsnění. Přijde čas a budou mít strach i ze samotného slova »demokracie«.

Jaroslav KOJZAR

20. 11. 2021  Jaroslav KOJZAR