Tak ještě schází opera

Máme tady další příklad angažovaného umění. Umění to jistě bude, angažované taky – ale jakým směrem? Komu a čemu má posloužit? Liberecké Divadlo F. X. Šaldy má na programu taneční představení nazvané MašínGun Brothers (anglický název je asi dnes nutností, aby to bylo cool). Premiéra se konala 12. listopadu. Inscenátoři tedy zřejmě sledovali výročí 17. listopadu – samozřejmě toho před dvaatřiceti lety.

[o]

Předesílám, že představení jsem neviděla a rozhodně na něj nepůjdu, ale na internetu je dostatek fotografií a videí ze zkoušek, že je možné si udělat určitý obrázek. Tvůrci balet nazývají »tragikomickou taneční gangsterkou z československých padesátek«, protože události, v nichž se bratři Ctirad a Josef Mašínové »vyznamenali« jako teroristé a vrazi i nevinných lidí, se odehrály již před mnoha desetiletími. Pro veskrze mladé tvůrce této inscenace je »to už dávno« a pokoušet se o historickou rekonstrukci prý nemá cenu, řekl autor námětu a režisér Štěpán Benyovszký.

Když gangsterka, tedy i zbraně, a tak tanečníci tančí i se samopaly v rukou. Má toto představení i cosi z komična, je-li tragikomické? Asi ano, když se vyznačuje klasickými ohranými atributy, jež nesmí chybět v ničem z padesátých let, tedy ošátkovanými pionýrkami či rudými hvězdami.

Kromě dvou hlavních postav, bratrů Ctirada a Josefa, a jejich matky Zdeny Mašínové v přehledu osob a jejich obsazení můžeme číst také generála Mašína (slavného hrdinu protinacistického odboje), dokonce pokladníka Rosického (zapomněli snad háček nad »s«, či je to záměr?), ale strážmistra Kašíka buď přehlédli, nebo o něm a o vpravdě gangsterském způsobu, jakým ho jeden z Mašínů usmrtil, vůbec nevědí. (Pokud to není postava nazvaná »esenbák Jíra Ponocný«.)

Tanečně a choreograficky to bude asi zajímavé, možná i dobré, talentů je u nás dost. Ale jaké je poselství baletu? Heroizovat bratry Mašíny a jejich teroristickou skupinu? Jak mi napsala do redakce naše čtenářka, dokáže si představit, že na toto představení budou chodit školní žáci i se svými učiteli...

Podle choreografa Viktora Konvalinky se tvůrci nesnažili v představení určovat, co je dobře, nebo špatně. »Prostě jsme to převyprávěli z pohledu té matky, a všichni vědí, že je někde zlo a dobro a že je to společné. V našem představení obě strany jsou a nejsou v právu,« uvedl pro ČTK. No, je-li to převyprávěno z pohledu matky obou bratrů, pak je logické, že hodnými jsou její synové, takže si pan Konvalinka protiřečí.

V inscenaci tančí většinou zahraniční tanečníci, kteří pochopitelně neznají skutečnou historii této teroristické skupiny, a tak se jim tančí jistě dobře. O Mašínech hrají také v pražském Divadle Na Jezerce, tam jde o činohru Jana Jirků. Tak ještě schází opera...

Monika HOŘENÍ

27. 11. 2021  Monika HOŘENÍ