První adventní

Po prvním adventním víkendu a rychlé stopce před ním jsme byli nuceni zpomalit a přehodnotit plány. Jenže místo přicházejících Vánoc a pomalého těšení se na nejkouzelnější svátky v roce mnoho lidí jen remcá a řeší nejožehavější problémy tohoto světa.

Polarizace společnosti je novodobý vrcholový sport nejvlivnějších, kteří se v něm stali během pár let vskutku mistři. Jsme rozdělení na nesmiřitelné tábory a rozeštvávaní stovkami nových vskutku trefných a zaručeně pravdivých výroků, článků, historických záznamů i odborných publikací, mezi kterými rozeznat fakta od fikce umí už málokdo.

[o]

A s touto neskutečnou masírkou, kdy vlastní mozky zaměstnáváme obrovským kvantem informací, které čerpáme z televize, rozhlasu, novin ale hlavně ze všech těch chytrých věciček, jako jsou počítače, tablety a telefony, ztrácíme postupně sami sebe. Ztrácíme pojem o reálném světě. Místo abychom se ráno koukli na kalendář a z okna, musíme počasí hledat v aplikacích. A divíme se, že to na konci listopadu venku klouže. Stále víc lidí nejen že pracuje na dálku online, ale také randí, schází se s přáteli, či brouzdá po virtuálních mapách, místo aby se zvedli ze židlí, gaučů a postelí a vyrazili ven.

Že to nejde, protože řádí ten moribundus? Nebo je venku nebezpečno, protože se tam poflakují migranti, dětské gangy plné rvaček a šílení sportovní raubíři? Ono to tak podle zpráv vypadá, ale život je jiný. A já věřím, že vlastně stále stejný.

Jsme zblblí ze zpráv, hádáme se o věcech, kterým stejně většina z nás nerozumí, a zapomínáme na obyčejnou lidskou slušnost, potřebu člověka se sdružovat, umění soudržnosti. Ono o to vlastně jistým vládnoucím elitám jde, protože známé »rozděl a panuj« funguje stále. A tak jsme rozdělováni a opanováni.

Vždyť jsme tak učení každý den. Když si pustíte televizi, můžete snadno porovnat, jak žila společnost dřív a jak žije teď. Ze starých seriálů čiší jasný vzkaz – dobro je odměněno, zlo potrestáno a hlavně i obyčejný život, byť má své problémy, je krásné žít. Všechny problémy se dají řešit díky rozumné komunikaci, slušnosti a vzájemné pomoci. Dnešní moderní seriály vám ukážou jen vraždy, plytké mezilidské vztahy a propletence, bezduchou komerční rádoby vtipnost a vraždy.

Ale přicházejí Vánoce. Čas, který byl v minulosti vyčleněn na to, aby se člověk zastavil, poděkoval za vše dobré a poučil se ze všeho zlého. A když jsou ty trhy stejně zavřené a obchoďáky stejně přeplněné, co takhle zkusit se zastavit všichni, podat si ruce a zapomenout na rozdílné názory? Vždyť ne oni, ne média, ne nemoci, vakcíny, Babišové, Zemanové, Fialové, a další a další, ale my sami řídíme svůj život. A já věřím, že dobro, slušnost a lidskost je stále mezi námi. Stačí ji jen projevit. Vždyť co dávám, to se mi vrací. Věřte, mám to tisíckrát ověřené.

Helena KOČOVÁ

1. 12. 2021  Helena KOČOVÁ