Rozdílné názory na Macrona. Přesto vede

Francouzský prezident Emmanuel Macron je ve funkci hlavy státu čtyři a půl roku. Polovina obyvatel Francie podle průzkumu uznává jeho schopnost spravovat zemi a vládnout, přesto jsou názory Francouzů na něj někdy velmi vyhraněné. Mnozí mu vyčítají nedostatečnou znalost regionů a problémů obyčejných lidí, neschopnost spojovat nebo aroganci. Od posledních voleb se mu sice podařilo obrousit hrany veřejného mínění o sobě, přesto má jen čtyři měsíce, aby přesvědčil, že je nejlepším kandidátem ve volbě prezidenta.

První kolo prezidentských voleb ve Francii je naplánované na neděli 10. dubna. V čele všech dosavadních průzkumů se zhruba se čtvrtinou preferenčních hlasů drží právě Macron. Na druhém a třetím místě s odstupem několika procent jsou europoslankyně a šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová a politický exkomentátor, často označovaný jako krajně pravicový, Éric Zemmour. Jejich vzájemné pořadí se v různých průzkumech mění. Při nástupu do Elysejského paláce bylo Macronovi 39 let. Stal se tak nejmladším prezidentem Francie. Téměř pět let po zvolení přesvědčil Francouze o svých schopnostech vládnout. Podle průzkumu Ifop-Fiducial z konce října pro stanici Sud Radio téměř každý druhý uznává jeho »postavení« hlavy státu. Schopnost »hájit zájmy Francie« a »vědět, kam směřuje,« či »kompetentnost« mu přiznává skoro půlka tázaných.

Plastický prezident

Kromě toho se podle Frédérika Dabiho, generálního ředitele Ifopu pro veřejné mínění, »mírně rozplynul obraz arogantního prezidenta«. Macrona popisuje Dabi jako »plastického prezidenta« se schopností přizpůsobit se. »Překvapuje mě zmírnění výčitek vůči muži, který byl obviňován, že zapomíná na střední a dělnickou třídu,« pokračuje v analýze pro AFP Dabi. Celkem 47 % dotazovaných považuje Macrona za sympatického, což je o šest procent méně než před třemi lety. Ve srovnání s předchůdci Nicolasem Sarkozym a Françoisem Hollandem je na tom ale Macron po stejné době v čele země v popularitě lépe. Pravicový politik Sarkozy stál v čele Francie v letech 2007-12, při druhé kandidatuře ho porazil Hollande. Obliba socialisty Hollanda na konci jeho mandátu v roce 2017 byla tak nízká, že se ani neucházel o znovuzvolení. V tomto srovnání má Macron lepší vyhlídky. S jeho výkonem v čele státu je aktuálně spokojeno zhruba 40 % dotazovaných.

Obraz se vylepšuje

Podle analýzy Ifop už také oslabuje Macronův obraz »prezidenta bohatých«. Image v regionech mu loni vylepšilo jmenování premiéra Jeana Castexe, který byl do té doby regionálním politikem. Sympatie dalších částí veřejnosti si Macron získal nedávným uvedením francouzsko-americké černošské zpěvačky a tanečnice Joséphine Bakerové do pařížského Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Schopnost »sjednocovat« a »chápat potřeby Francouzů« Macronovi podle průzkumu Ifop přisuzuje jen čtvrtina dotazovaných. Zhruba 40 % jich oceňuje jeho schopnost »nabídnout vizi pro stát«. Výhodou proti volbám v roce 2017 jsou jeho nové zkušenosti. A nikdo už nezpochybňuje, zda je tak mladý politik schopen vést zemi.

Společně a kolektivně…

Ve svých projevech Macron hojně používá slova »společně« a »kolektivně«, stále častěji také jezdí do regionů. Vládní většina své uskupení na podporu Macronovy kandidatury v minulém týdnu pojmenovala Společně občané! (Ensemble citoyens!), čímž chce vyjádřit svou jednotu a nezlomnost, píše Le Figaro. Na jejich setkání v Paříži bylo na 1700 politiků včetně několika současných i bývalých premiérů a ministrů. Podpora volených zástupců je v systému francouzských prezidentských voleb velmi důležitá. Během podzimu sice mnoho osobností oficiálně oznámilo svou vůli kandidovat, ovšem o jejich zápisu na volební listinu rozhodne až v březnu ústavní rada. Pro účast je totiž třeba písemná podpora 500 volených představitelů Francie, např. poslanců, starostů nebo šéfů regionů. Aktuálně jich je zhruba 42 000 a každý může podpořit jen jednoho kandidáta. Podpisy navíc musí být od zástupců z nejméně 30 departementů a zároveň z žádného z nich nesmí být více než 50 podpisů. Tento složitý systém od roku 1962 eliminuje zájemce, kteří by měli jen úzkou regionální podporu či byli bez vztahu s politikou.

Silné stránky

K silným stránkám současného prezidenta patří autorita, přiznává mu ji polovina dotazovaných spoluobčanů. Zároveň by se ale mohla stát jeho slabinou, protože 55 % dotazovaných ho považuje za »autoritářského«. Obdobným způsobem bude muset Macron balancovat v mnoha oblastech, aby zároveň ujistil o svých schopnostech a síle, ale nepůsobil arogantně a nebezpečně. Na výsledky jeho snažení je potřeba počkat do 24. dubna, do druhého kola prezidentských voleb.

(ava, čtk)

8. 12. 2021  (ava, čtk)