FOTO - commons.wikimedia.org

Jak důležité jsou reálné svobody

V listopadu 1989 se odehrály ve všech zemích bývalého východního bloku události, které byly předem připravené, a u nás je nazýváme sametovou revolucí. Mnohem výstižnější by však byl název ukradená revoluce. Půl milionu lidí demonstrujících na Letenské pláni nemělo špatné úmysly a z 90 procent si nepřálo konec socialismu, ale pouze kýžené uvolnění, které by přineslo více formálních svobod (např. svobodu tisku nebo volnost v rámci cestování), ale zároveň zachování reálných svobod typických pro socialistické zřízení společnosti (tedy např. právo na práci, právo na bydlení a jiné). Dalo by se říci, že většina demonstrujících si přála svobodu, při současném zachování socialistických jistot. Tedy demokratický socialismus.

Jak roky plynuly, tak nejprve vzniklo Občanské fórum, později strany typu ODS a TOP 09. A nakonec, tak před třemi lety, začaly vznikat i »zaručeně protikorupční« a »zaručeně lidové« strany typu ANO nebo Úsvit. Do politiky začali pronikat lidé napojení na mafiánské struktury a lidé, kteří šli do politiky ne kvůli veřejnému zájmu, ale kvůli vidině prospěchu. Začaly se páchat obrovské zločiny, zločiny ohrožující celou společnost a budoucnost státu jako takového, tedy privatizace bank, tunelování velkých a fungujících státních podniků, které byly klíčové pro zaměstnanost.

Později došlo ještě ke zpoplatnění zdravotních služeb, a zvýšení životní úrovně, které jsme si v listopadu 1989 tolik přáli, přicházelo většinou do rukou zbohatlíků, zkorumpovaných politiků a veliká část našich finančních prostředků šla dokonce do zahraničí, jako v případě prodejů strategických podniků (např. vodárenství) »pod cenou« zahraničním vlastníkům.

Za tohle určitě drtivá většina účastníků listopadových demonstrací nebojovala. Ano, dostali jsme část toho, za co jsme demonstrovali. Dostali jsme svobodu cestování, svobodu vyjadřování, apod. To je samozřejmě dobře. Ale přišli jsme o většinu reálných svobod. Přišli jsme o právo na práci, které by bylo reálně prosazovatelné a odpovídalo kvalifikaci a vzdělání daného člověka. Pojem nezaměstnaný před listopadem 1989 neexistoval, přišli jsme o bezpečnost na ulicích, o právo na bydlení, o státní normy kontrolující kvalitu potravin, o jistotu dostatečné mzdy za práci.

Ano, máme výše uvedené formální svobody, ale k čemu je běžnému člověku možnost kamkoliv cestovat, když mu jeho plat sotva stačí na uspokojení základních životních potřeb? K čemu je člověku svoboda slova, když musí naléhavě řešit, jak z 10 000 Kč zaplatí vše nutné, má-li to štěstí a práci má?

Aby mohly být formální svobody, které jsou typické pro kapitalistické uspořádání (např. svoboda cestování) skutečně naplněny, tak musí jít ruku v ruce se svobodami reálnými (právem na bydlení, právem na zaměstnání odpovídající kvalifikace).

Když člověk nemá práci ohodnocenou odpovídajícím způsobem, tak mu právo kamkoliv cestovat nepomůže, protože na to nemá peníze. A tak to není pouze s tím cestováním, ale prakticky se vším.

Reálné svobody, tedy svobody, které samy o sobě dostačují k přijatelně spokojenému životu, jsou typické pro socialistické zřízení. Formální svobody, které samy o sobě nepřináší dobrého vůbec nic, protože jsou ryze nehmotné, jsou typické pro kapitalistické zřízení.

A konečně, naplnění obou dvou svobod, které by měly fungovat souběžně, je typické pro demokratický socialismus, takový, který by ráda realizovala KSČM, takový, který (ačkoliv nám budou zkorumpovaná a pravicová média stále tvrdit, že je nerealizovatelný) funguje mnoho let v Dánsku, takový, za který většina z nás v onen osudný den bojovala, a takový, jaký bych se v Zastupitelstvu města Liberce snažil prosazovat.

David ŠENKYŘÍK, kandidát za KSČM do Zastupitelstva města Liberce


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 67 hlasů.

David ŠENKYŘÍK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


suda.jan
2014-09-24 18:43
Svoboda a spravedlnost jsou dva Boží stejně významné principy. Se
svobodou souvztaží odpovědnost za život. Členové negativního stavu
zneužívají sobecky svobodu a odmítají odpovědnost. Následky známe v
tomto životě. Spravedlnost souvztaží s dobrem a pradou. Bez těchto
dvou atributů potom vzniká nespravedlnost.
suda.jan
2014-09-21 18:09
Chtít dobro, pravdu a spravedlnost podle Božích zákonů není žádná
sranda, ale oprávněný požadavek.
Jiri.Piskacek
2014-09-19 18:07
To je sranda!
jirichmelarcik
2014-09-19 18:06
Nějak jsme uvádění v omyl. Svoboda je jednorázový akt kdy vás
propustí z otroctví, z vězení, z vojny. Co potřebujeme trvale je
spravedlnost. Ne podle výkladu vládnoucí třídy, ale všeobecnou
spravedlnost pro lidi. My netoužíme po svobodě (pokud nejsme v base),
my toužíme po skutečné spravedlnosti božích přikázání(proti
kterým se zpronevěřují i církve).
fam.hurt
2014-09-19 14:02
Zamysleme se nad zněním slibu poslance parlamentu ČR: „Slibuji
věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a
zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu
všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ A teď
porovnejme slib poslance (a člena vlády) SRN: "Přísahám, že
svoji sílu věnuji k prospěchu německému lidu, jeho zisk navyšovat,
škody od něj odvracet, ústavu i zákony zachovávat a bránit, své
povinnosti svědomitě plnit a spravedlnost vůči každému vykonávat. K
tomu mi dopomáhej Bůch." Podle toho vypadá i praxe. V ČR je
republika to, co je třeba chránit, v Německu lid. A kdo je to ta
republika? Kdo se za ní vydává a mluví? Podle mne těch pár
vyvolených co jsou teď (a dříve byli a někdy zas budou) u lizu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.