Soudce Evropského soudu pro lidská práva Mark Villinger.

Množství stížností k evropskému soudu vzrůstá

Česká advokátní komora (ČAK) uspořádala v říjnu ojedinělou mezinárodní odbornou konferenci, na niž přijeli soudci Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který má své sídlo ve Štrasburku. Akce se konala v historických prostorách Senátu s názvem Implementace judikatury Evropského soudu pro lidská práva do národních systémů, porovnání a zkušenosti. Zúčastnili se jí soudci z obvodních soudů v Praze, okresních soudů z dalších měst, soudci Vrchního soudu v Praze, Nejvyššího soudu v Brně, Ústavního soudu v Brně a mnoho advokátů.

Prvním řečníkem byl Aleš Pejchal z ČR, bývalý dlouholetý advokát, jenž je nyní soudcem ESLP. Hovořil o Evropské úmluvě o lidských právech ve vztahu k ČR a o tom, jak národní ústavní soudy Evropské unie rozhodují o stížnostech stěžovatelů. Druhým řečníkem byl Ján Šikuta ze SR, soudce ESLP, který si zvolil téma Doktrína míry volné úvahy a judikatura ESLP. Následovalo vystoupení Angeliky Nussbergerové z Německa, soudkyně ESLP a místopředsedkyně V. sekce ESLP, na téma Implementace judikatury ESLP do německého právního systému. Soudkyně hovořila o zajímavých a mediálně sledovaných případech »občan versus stát«, kterými se soudně zabývá velký senát ESLP, dále hovořila o případech diskriminace občanů ve státech EU. ESLP ve svých rozhodnutích respektuje ustanovení národní ústavy v jednotlivých unijních státech. Čtvrtým řečníkem byl Dimitrij Dědov z Ruska, soudce ESLP, jenž v tématu Současné problémy implementace judikatury ESLP do ruského právního systému poukazoval na značné složitosti ruského právního systému, které vysvětlují, proč implementace judikatury ESLP naráží v Ruské federaci na jisté překážky.

Některé státy nedodržují Úmluvu

Pátým řečníkem byla Helena Jäderblomová ze Švédska, soudkyně ESLP, která se rozhovořila na téma Evropská úmluva a azylové právo. Seznámila posluchače s tím, jak každým rokem v EU stoupá počet žádostí o azyl ze zemí postižených válkami a politickými nepokoji (Ukrajina, Sýrie, Afghánistán, Irák, Írán, Pákistán). Stoupá tak počet lidí, kteří v zemích EU hledají ochranu před perzekucí, mučením, týráním a zabíjením nevinných civilistů, hlavně žen a dětí. Soudkyně také hovořila o tom, že některé země EU porušují mezinárodní Úmluvu o lidských právech tím, že žadatelům o azyl ze zemí postižených válkou odmítají azyl vydat a vyhošťují je zpět do jejich domovských zemí nebo do jiných zemí, kde jsou ale tito lidé ohroženi na životech. Hovořila konkrétně o porušení této úmluvy Belgií či Švýcarskem. Soudkyně se také zmínila o porušení čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti se situací v uprchlických táborech, kde žijí imigranti ve zcela nevyhovujících podmínkách. Článek 3 Úmluvy, zakazující mučení, nelidské a ponižující zacházení nebo trest, je ten, dle něhož by národní soudy měly vždy vyhodnotit celkovou situaci ve státě, z něhož žadatelé o azyl pocházejí. Pro ESLP je vyhodnocení národní situace zemí, které nejsou členy EU, složité, neboť nemají vždy přístup k dostatečným informacím. Proto se vždy zjišťuje, zda nejprve proběhla soudní slyšení žadatelů o azyl na národní úrovni. Každý z žadatelů o azyl musí prokázat, že v případě vyhoštění by byl ohrožen ve své domovské zemi na zdraví a životě.

Soudci Angelika Nussbergerová a Dimitrij Dědov.

Šestým řečníkem byl Krzysztof Wojtyczek z Polska, soudce ESLP, který se věnoval tématu Implementace judikatury do polského právního systému. Informoval posluchače o tom, že došlo k reformě polského vězeňství, i o problémech přeplněnosti polských věznic. Podle něho je v Polsku porušován čl. 5 Úmluvy, v němž každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Podle jeho vyjádření se v Polsku v soudní praxi uplatňuje i obyčejové právo. Dále hovořil o tom, že delikventi jsou daleko delší dobu v celách předběžného zadržení a ve velmi neuspokojivých podmínkách. V Polsku, na rozdíl od jiných zemí EU, neexistují žádné právní prostředky, jak se bránit v případě soudních průtahů, připustil kriticky Wojtyczek. V Polsku je rozdělení mocí velkou překážkou ochrany lidských práv. Ačkoliv se polské soudy stále odvolávají na ustanovení Úmluvy o lidských právech, opak je pravdou. Ale i přes všechny problémy v soudnictví v Polsku existuje respekt k rozsudkům ESLP - pouhý respekt, protože se polské soudy příliš nesnaží implementovat do svého soudního systému ustálenou judikaturu ESLP.

Evropská úmluva zavazuje soudy

Posledním řečníkem byl Mark Villinger z Lichtenštejnska, soudce ESLP, který své téma nazval Evropský soud pro lidská práva včera, dnes a zítra. Soudce připomněl posluchačům, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ačkoliv vybočuje z obvyklého rámce mezinárodních smluv a neupravuje vzájemná práva a povinnosti států, zavazuje státy, aby společně zabezpečovaly hodnotový obsah této smlouvy.

Informoval, že v roce 2013 vydal ESLP cca 80 000 soudních rozhodnutí a i v roce 2014 se očekává podobný počet vydaných rozhodnutí. Množství stížností podaných k ESLP každým rokem velmi vzrůstá. Statistika stížností kladně vyřízených se pohybuje okolo 30 %. Přibližně 70 % stížností podaných k ESLP je buď odmítnuto pro neúplnost podání a listinných důkazů, anebo je tímto soudem zcela zamítnuto jako nedůvodné. Soudce Villinger zdůraznil, že je třeba sjednotit podmínky ve věznicích pro všechny typy vězňů. Je v plánu EU v budoucnosti ustavit ESLP coby jediný ústavní soud EU. Svůj projev zakončil slovy řeckého filozofa Diogena: »Ze všech věcí na světě je jedna věc jistá, že se všechno bude měnit.«

Kamila FÜRSTOVÁ, členka Komise pro legislativu a lidská práva ÚV KSČM
FOTO - autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 10 hlasů.

Kamila FÜRSTOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.