Rozhovor s poslancem Jiřím Dolejšem, místopředsedou ÚV KSČM

Migrace je fenomén objektivní a je třeba s ním počítat

Slovo migrace dnes patří mezi nejfrekventovanější. Máme tento jev brát jako normální světový fenomén, anebo se jedná o nepřátelskou hrozbu?

Migrace je přesun z jednoho místa do druhého a lidé se ve své historii přesunovali vždy. Masově tehdy, když se významně změnily podmínky jejich života. Důvodem migrace může být relativní přelidnění, ale i válečné konflikty, bída a nemoci či ekologické katastrofy. Lidé se stěhují, protože hledají lepší místo pro život, ale také mohou utíkat před politickou a náboženskou perzekucí, kmenovými či rasovými konflikty atp. Mezikontinentálně se migrace rozšířila v době zámořských objevů. Vlnu přistěhovalectví přinesla průmyslová revoluce. Rozpad koloniální soustavy také přispěl k významnému pohybu lidí z bývalých kolonií.

Civilizované postavení uprchlíků dnes garantuje Ženevská konvence z roku 1951.

Lidé se stěhují i proto, že využívají práva na svobodný pohyb. Nelze je už připoutat k území či vrchnosti na věky věků. Globalizace a rozvoj dopravy překonává další překážky v pohybu lidí. Na území ČR je dnes bezmála půl milionů cizinců a v celé EU je jich kolem čtyřiceti milionů.

Migrace je tedy fenomén objektivní a je třeba s ním počítat. Ovšem je třeba tento pohyb zvládat a s tím souvisí i použití příslušné regulace. Při tom je třeba rozlišovat mezi násilným vyhnanectvím (exilem) a různými druhy opuštění domova – jiný je případ útěku před diskriminací a přímo před ohrožením života (zde platí azylové právo), a jiný případ je cestování za lepší životní příležitostí (tzv. sociální a ekonomická turistika).

Musíme se současné migrační vlny bát?

Podle údajů agentury OSN jsou ve světě dlouhodobě na miliony lidí nuceně bez domova. Pocházejí zejména z rozvojových zemí. V roce 1997 bylo ve světě asi čtyřicet milionů lidí bez domova, nyní jejich počet překročil šedesát milionů.

Na současné migrační krizi je nové to, že cílem stále větší části uprchlíků je území EU. V roce 2010 hledalo ve světě azyl 360 tisíc osob, z toho v EU 230 tisíc, a vyhověno bylo v EU jen 75 tisícům osob. Loni už to bylo ve světě 860 tisíc a v EU 570 tisíc osob (z toho byl loni poskytnut azyl v EU 180 tisícům lidí). V prvním pololetí 2015 vzrostl meziročně počet žadatelů o azyl o 85 procent, to je největší vlna od druhé světové války. Do konce roku se odhaduje počet uprchlíků do EU na 1,5 milionu.

Obavy, že tak rozsáhlá migrace se nemusí zvládnout, jsou bohužel namístě. Regulace imigrační politiky v Evropě byla koncipována v pokojnějších časech. A současná krize odhaluje její slabá místa. EU reaguje pozdě a neefektivně. Je ale naprosto nezbytné trvat na spojení věcnosti a humánnosti řešení problémů. Jako internacionalisté a humanisté musíme být odpůrci jakéhokoliv šovinismu či xenofobie.

Kdo tuto vlnu způsobil a udržuje ji stále?

Extrémní nárůst počtu utečenců mířících do Evropy mají na svědomí především ambice impérií o kontrolu nad některými oblastmi. Masový exodus běženců je tak produktem rozporů dnešního globálního kapitalismu. Převraty, občanské války přiživované dodávkami zbraní, tyto země totálně rozvrátily a uvrhly obyvatele do hluboké bídy. Chaosu využívá teroristická organizace tzv. Islámský stát. A právě Západ má na vzniku Islámského státu svůj podíl viny. Bohužel tuto zahraniční politiku přímo či nepřímo podporují i mnozí naši politici.

Na exodu lidí parazitují ta nejhorší individua, kterým nejde o to, pomoci skutečně lidem v nouzi. Jsou to především pašeráci a převaděči lidí, ale mezi běženci mohou různé scénáře zkoušet i zvláštní služby. Snahu zneužít invaze uprchlíků pro mocenské zájmy a poškodit tak Evropu nelze vyloučit. Zcela zástupným problémem se stala snaha vnutit členským státům byrokratické a zcela neúčinné kvóty.

Tématu se také bulvárně zmocnila média. Neustálým přikládáním pod kotel emocí mu dala rozměr paniky. Podobné metody ovlivňování lidí rozšiřují prostor pro pravicově populistické, až otevřeně fašizující hlasy brnkající na nízké pudy. Jsou to hlasy, které nemění dosavadní systém. Extremisté jen šíří nenávist k cizím lidem, napadají jejich původ a víru a dělají z nás cíl pro fanatiky druhé strany. Vzniká atmosféra vedoucí ke smíření obyvatelstva s nárůstem potlačovatelského aparátu, se zatlačením problému osekáváním sociálních jistot bezpečnostními problémy a vznikem autoritářských poměrů.

Jak tedy předejít obavám lidí a omezit nezvládnutelný rozměr migrace?

Nejdůležitější je samozřejmě obnovit stabilitu v zemích, odkud běženci přicházejí. To je věcí zahraniční, nikoliv přímo azylové politiky. Klíčová by měla být role mocností, které situaci v těchto zemích svou politikou negativně ovlivnily. Součinnost v mezinárodním měřítku je pro zastavení tohoto exodu rozhodující. Do fondů pro humanitární a rozvojovou pomoc by pak měly přispívat v daleko větší míře právě ty země, které mají rozhodující podíl viny na vzniku této situace.

Dalším v pořadí je lepší zabezpečení vnější schengenské hranice. Úplná hermetická izolace EU není reálná, ale ochrana hranice na hlavních regulačních tazích a posílení kontrol jsou nezbytné. Také je potřebná nulová tolerance vůči převaděčům a pašerákům lidí, nabídnout běžencům jiné řešení, aby nemuseli spoléhat na zločinecké sítě. EU by také měla propracovat krizový plán pro všechny zúčastněné složky pro případ, že příčiny migrace se nepodaří rychleji eliminovat a migrační tlak dál poroste.

A co s těmi, kteří již jsou v Evropě anebo se dali Evropou na pochod, a není možné je vrátit?

Důležitou věcí je předcházení přemíře žádostí o azyl v zemích, které si migranti vysnili jako svůj ráj. Zachytit je a objektivně informovat mimo území EU v tzv. bezpečných zemích. Zde mohou vznikat tábory pro utečence, aniž by jim hrozila deportace tam, odkud vlastně utekli.

Na zkvalitnění registrace a celého imigračního řízení navazuje návratová politika. Nesplnění podmínek žádosti o azyl se může týkat podstatného počtu přicházejících. A chce to i rozhodnutí o osudu těch, kteří nemají žádný legální status a žijí ve vzduchoprázdnu. V podmínkách masového exodu je problémem bazírovat jen na předem stanovených formách a kriminalizovat ostatní s tím, že je nikdo nezval. Specifických případů se týká režim dočasné ochrany. Ale výběr, komu pomoci, je nutný, EU nemůže přijmout bědné celého světa.

Jak je to s námi? Jak se naší republiky tato vlna migrace dotýká či dotkne?

Počet žádostí o azyl v ČR je minimální, naprostá většina migrantů přes naši republiku jen prochází a směřuje do bohatých zemí EU. Samozřejmě, pohyb lidí po našem území vyžaduje prohloubení kontrol na hranicích a ve vlacích, zajištěných už bylo několik tisíc. Počet žadatelů o azyl jde ale stále jen do stovek. Speciální kategorií jsou běženci, kteří žádají o azyl v jiné zemi a byli na našem území na čas zadrženi.

V ČR nejde zatím o nebezpečná čísla, v našich azylových zařízeních bylo v roce 2001 pro srovnání na 18 tisíc klientů, tedy mnohokrát více než dnes. Spor o Bruselem vnucované kvóty není o číslech, které stejně za chvíli nemusí platit, ale o precedenčním evropském rozhodování, které nerespektuje situaci v dané zemi a omezuje ji v jejím suverénním rozhodování.

V případě většího dopadu migrační vlny na našem území vzrostou problémy spojené s jejich zapojením (jazyková integrace, umístění na trhu práce a vztah k systémům veřejného pojištění). Pokud by pro tzv. gastarbeitery platila nižší ochrana práce, posilovalo by to možnost práce načerno a snižování ceny pracovní síly. To potvrzuje i zájem našich firem po zaměstnání cizích pracovníků, kteří se dají snáze vykořisťovat.

Zatím jsou přímé ekonomické dopady migrace v ČR minimální, na to ovšem nelze spoléhat. Také bude potřebná větší propracovanost nejen migrační, ale i integrační politiky.

Většina obyvatel ČR odmítá přijímání emigrantů. Je to xenofobie, anebo se bojí právem?

Ve srovnání s ostatními státy EU je u nás negativní vztah k migrantům poměrně silný. S ohledem na to, že přímé dopady migrace jsou zatím velmi slabé, tak to souvisí spíše se sociální slabostí populace, která je vystrašená, že její situace se může ještě zhoršit. Také máme minimální zkušenosti se soužitím s jinými kulturami a potřebujeme více objektivních informací. Postoje veřejnosti jsou ovlivněny různými kampaněmi a vyvíjejí se. Nejhorší údaje poskytl Eurobarometr z května 2015, podle kterého mělo 81 % Čechů negativní vztah k migrantům. To byla nejhorší hodnota v celé EU.

Ještě v letních měsících, kdy se stupňovala mediální kampaň k migrantům, naměřil náš CVVM 71 % občanů, kteří odmítají migranty, a to zejména ze Sýrie a severní Afriky. V září 2015 se ovšem k odmítnutí přijímání migrantů podle CVVM přihlásilo už jen 50 % dotázaných. Narůstá podíl těch, kteří jsou ochotni běžencům v nouzi pomoci dočasně s tím, že se později mohou vrátit domů. A před tématem migrace jasně dominují obavy z nezaměstnanosti, nízkých důchodů, exekucí atp. Sílu obav nelze podceňovat, ale to neznamená, že jsme jako národ všichni xenofobní. Chce to ale dávat lidem reálné odpovědi, a ne je děsit.

I u nás mají lidé přirozený soucit a chápou hodnotu solidarity s bědnými. Lidská práva těch, kdož skutečně prchají před válkou a terorem, mají zejména v levicové politice jednoznačného obránce. Stanovisko ÚV KSČM z června 2015 jasně zdůraznilo potřebu odmítnout šíření xenofobie. Také naši evropští partneři na levici jednoznačně podporují pomoc lidem v nouzi a požadují humánní uprchlickou politiku, i když mezi nimi probíhá diskuse o míře otevřenosti Evropy. To by ale nemělo vést k sporům a štěpení.

A co hnutí proti islamizaci Evropy?

Tohle téma patří do rejstříku zejména krajně pravicových stran a hnutí typu německá PEGIDA. Je třeba rozlišovat mezi fanatickým džihádismem a běžnými muslimy, pro které jsou teroristé Islámského státu často také blázny a zločinci. Islám je náboženství rozšířené v zaostalých částí světa, proto ho ale nelze paušálně odmítat. I Kurdové bojující proti Islámskému státu jsou muslimové, stejně jako francouzský policista, který byl zastřelen při útoku na Charlie Hebdo. Je třeba muslimům pomoci, aby své problémy postupně řešili sami. Například ženská práva byla ještě před pár lety daleko větší problém i v naší části světa.

Pak je tu otázka pravidel soužití různých kultur. Dnes existují různé kultury vedle sebe běžně, to je prostě fakt, takže nestojí otázka zda, ale jak. V dnešní EU žije již kolem dvaceti milionů muslimů (v Německu pět milionů, ve Francii čtyři miliony). V USA jich žije na tři miliony a v Rusku jich mají na počet obyvatel vlastně nejvíce (18 milionů). Dokonce jim v Moskvě staví velkou mešitu.

Na jedné straně těmto lidem nelze dát cejch druhořadých bytostí, na druhou stranu musíme od nich vyžadovat respekt k našim pravidlům.

Jaké řešení nabízí KSČM?

Problematiku migrace projednávala KSČM už v březnu letošního roku a migrační politika bude také samostatným tématem prosincového zasedání ÚV KSČM. Osvědčilo se spojit solidární přístup s věcností a vyžadováním odpovědnosti. Je to přístup, který také může předejít tříštění a oslabování levice pod tlakem šíření extrémních a ultrakonzervativních postojů.

Vedle stanovisek kolektivních orgánů jsme prosazovali na říjnové mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, aby vláda bránila uplatňování povinných kvót, aby na půdě mezinárodních institucí usilovala o řešení příčin vzniku migrační vlny, ale aby také pracovala na připravenosti systémů sociálních, zdravotních a školských na integraci vybraných uprchlíků.

EU by měla přijmout odpovědnost za regulaci imigrace při respektu k suverenitě členských států a v tomto duchu by se mělo revidovat i dublinské nařízení. Náklady přitom nepřesouvat na české občany např. v podobě zvláštní evropské daně. Nelze přitom požadovat, aby ve státech EU byli imigranti stejně zabezpečeni, když nejsou stejně zabezpečeni ani vlastní občané států EU. A samozřejmě trváme na plnění úkolů EU při ochraně své vnější hranice podle schengenské smlouvy, na boji se zločinným převaděčstvím a na posílení schopnosti záchranných operací.

KSČM považuje za zásadní zachovat ochranu lidských práv uprchlíků, dle čl. 31 Ženevské úmluvy. Nadále odmítáme paušální démonizování migrantů jako lidí druhého řádu a chceme aktivně bránit nezákonným projevům rasismu. Současně ale požadujeme, aby ti, co se rozhodnou u nás žít a pracovat, respektovali naše zákony, zvyky a pravidla jako podmínku pobytu

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 44 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2015-11-11 15:21
J. Chmelarčík: A myslíte si, že když dnes budete operovat termíny
jako lumpenproletariát, že Vám lidé okolo budou rozumět?! RJ
halonoviny
2015-11-11 14:35
Josef.hb: Probém přece nestojí černobíle - podporovat migraci, nebo
nepodporovat... O tom se Dolejš snaží mluvit. RJ
Z.LUDKA
2015-11-10 23:43
Co to jsou za bláboly,neměl by Dolejš raději odstoupit,je tam dost
dlouho.
stazkaga
2015-11-10 18:31
Proboha,na co si ten Dolejš hraje.....Mluví jako kdyby byl
opilý....To,že v závěru se snaží obrousit hrany to co řekl,(což
vyznělo ,jak tady správně poznamenal jirichmelarcik,jako kdyby mluvil
ten popletený nedoučený adjunkt),tak to už je potom k ničemu...Lidé
nepřečtou článek doslova a do písmene,protože je nudný,používá
slova,které lidé málo používají ....Lidé potřebují JASNÉ A TVRDÉ
stanoviska,jinak bude KSČM patřit (pokud už nepatří) na okraj
politických stran.....A je to právě Dolejš,který tam stranu táhne!
1958Jirka
2015-11-10 18:30
Musíme se bát!
josef.hb
2015-11-09 22:29
Takovou pseudoargumentaci bych čekal od Trautenberka, ale ne od Dolejše
ani její toleranci od Kojzara. Už nadpis článku je zavádějící:
„Migrace je fenomén objektivní“. Současná, především ekonomická
migrace je uměle vytvořená a řízená, takže fenomén
subjektivní. Pokud česká levice bude podporovat migraci, tak dopadne
stejně ve volbách jako levice v Polsku.
hajek.jiri51
2015-11-09 16:14
Problémy se množí. Problémem je, že jediná síla která může s
migrační vlnou něco dělat je ta co ji spůsobuje. Problém je, že
když někdo dodržuje zákony a dohody EÚ tak je osočován a
kritizován. Problém je že společnost je štěpena na ty zlé, xenofoby,
a ty dobré, jako vše vítající Merkelová a ti mezi sebou, verbálně,
soupeří. Zatím, "naštěstí" vyhrávají ti
"dobří". Problém je že vše je jen černobílé. I ti
opatrní a realističtí jsou xenofobní. A největší problém je v tom
všem se vybíjí většina činnosti, a v reálu se nedělá, na pozadí
ne migrace, ne migrační vlny ale migrační tsunami skoro nic. A čeká
nás, možná, jen naříkání nad rozlitým mlékem.
jirichmelarcik
2015-11-09 15:30
Nemohu si pomoct, ale včera v Schirdingu na soc.demokratickém
shromáždění, předseda české TOP 09 Kníže Karl Číro Swrzenberg,
zaujímal obdobné postoje. Jako bonbónek cosi říkal o vznikající
evropském národě. Že by Číro byl levicový politik se mi nezdá. Že
si padá do náruče s německou socdem je také nějak divné. A proč by
za této situace měla být pravicovou ta část obyvatel, která se nechce
nechat vykořisťovat nájezdníky. Odkdy je měřítkem levicovosti ochota
nechat se okopávat?
jirichmelarcik
2015-11-09 15:03
KSČM má zřejmě ideový a levicově ideologický problém, kdy vysněné
poučky se rozcházejí s realitou. Jak tedy zachovat zdání umělé
levicovosti v protikladu s realitou. Nerespektování reality povede ke
ztrátě voličů v nejbližších volbách , kdy oportunistické ANO vede
na celé čáře. ANO si nedělá vrásky s ideologií. Respektuje pouze
zkušenosti získané v konkurenčním boji za využití reklamy. Jediné
zákonitosti, které respektuje, jsou zákonitosti vymývání mozků. A za
takové situace KSČM neumní přesvědčit, že hájí zájmy svých
pracujících na kterých parazituje nesociální stát, velké korporace a
velcí vlastníci a lumpenproletariát ( pojem Marxe a Engelse).
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.