Rozhovor s Václavem Šenkýřem, zastupitelem města Děčína a včelařem

Naše včely se bez pomoci člověka neumí bránit

Včely v loňském roce prožívaly, jak jsem se dočetl, složité období. Proč? Jaké to může mít dopady?

Na přelomu let 2014/2015 byly v zimě velké úhyny včelstev v důsledku přemnožení roztoče pod mezinárodním označením Varroa destructor. Tohoto parazita je možné vidět i pouhým okem, má velkou populační sílu a napadá včely tím, že se na včelu přichytí a saje jí její hemolymfu (včelí krev). Naše včely se bez pomoci člověka neumějí tomuto napadení bránit a včelstvo, jako sociální jednotka, se zhroutí a uhyne. Takto bylo na počátku roku 2015 v republice početně o jednu třetinu včelstev méně, což se potom projevilo celkově nižším množstvím medu na trhu a odrazilo se to i v nárůstu ceny medu pro spotřebitele.

Je v zájmu společnosti, aby početní stavy včelstev na našem území neubývaly. Přínos včelstev je především v jejich opylovací činnosti jak v produktivním zemědělství, tak ve volné přírodě. Toho jsou si vědomi například pěstitelé ovoce v Zahradě Čech, se kterými dobře spolupracuji a včelstva do jejich sadů rozmisťuji. Ve volné přírodě, v důsledku nedostatečného opylování, by se nám deformovala krajina tím, že louky by se měnily ve stepi a celkově by mizely rostliny závislé na opylovací činnosti včel.

Málo se ve veřejnosti ví, že opylovací činnost včel nezajišťuje pouze složení rostlin v přírodě a množství zemědělské produkce. Opylovací činnost včel ovlivňuje i kvalitu. Hospodyňky, které nakládají okurky, jistě znají, že mezi okurkami se objevují i plody zakřivené, což je způsobeno nekvalitním opylením. Stačí k pozemku, kde se okurky pěstují, přisunout včelstvo, a potom jsou při sklizni všechny krásně rovné.

Použijeme-li při hodnocení přínosu včel pro společnost ekonomická kriteria, tak včelař má pouze jednu desetinu ekonomického užitku z toho, co včely přinášejí společnosti. Proto se také historicky různými formami poskytuje podpora včelařství ze strany státu.

Jak se na včelách projevilo náhlé oteplení počasí na rozhraní roku?

Na rozhraní roků 2015 a 2016, jak jsme všichni jistě zaznamenali, bylo souvisle nemálo dní na toto zimní období nezvykle velmi teplé počasí. To vyprovokovalo včely, jejich matky (lidé často říkají včelí královny) k tomu, že začaly klást vajíčka, aby došlo k množení počtu včel v úlech. Málo se v laické veřejnosti ví, že při zimování i v době největších mrazů se včely shlukují v úlu a ve svém středu chrání a zahřívají svoji matku. Ve středu chomáče včel neklesne teplota pod plus třicet stupňů Celsia. Včely vyrábějí teplo tím, že spalují cukerné zásoby, které jim dodal včelař před zimou.

Začne-li však matka klást vajíčka dříve a včely začnou odchovávat narozené larvičky včel, teplota v úlu se musí zvednout na plus třicet pět stupňů. Předčasné odchovávání nových včel tedy znamená větší spotřebu cukerných zimních zásob, a pokud včelař včas na jaře úbytek těchto zásob nedoplní dodaným cukerným roztokem, může dojít k úhynu včelstev hladem. Jak vidíte, včelaření je vedle radosti také velká starost.

Jak hodnotíte minulý rok, jaký vlastně byl?

Stručně řečeno problémový, ale nikoli katastrofický. Při doplňování početního stavu včelstev je však problém v tom, že když v jednom roce založíte jedno mladé včelstvo za utrpěné ztráty, ekonomický efekt v přínosu medu toto nové včelstvo včelaři přinese až rok následující. Včelí společenství musí totiž dorůst do odpovídající síly.

A co nemoci včelstev?

V zásadě jim umíme čelit, ale zvyšuje to pracnost v chovu včelstev. Největším nepřítelem v současnosti je zmíněný roztoč Varroa destructor, který pochází z Indie, kde parazituje na tamních včelách. Indické včely mají ale jiný způsob chování. Ty, když se rojí, tak se chomáč včel intenzivně zahřeje a roztoči z něj opadají. Sám jsem několik takových rojů v Indii viděl. Původní přírodní překážkou pro rozšíření tohoto roztoče bylo pohoří Himálaje, takže se tyto infikované včely do Evropy nedostaly. V důsledku globalizace však došlo k rozšíření tohoto parazita i na jiné kontinenty a to způsobuje zmíněné trable.

Mohu ujistit vaše čtenáře a spotřebitele medu, že český med žádná rezidua léčiv neobsahuje. Pokud se něco takového vyskytlo, tak původem kontaminace jsou medy dovozové. Proto Český svaz včelařů již delší dobu doporučuje kupovat si med přímo od včelaře. Máte záruku kvality.

Nechá se z toho všeho vyvodit, jaký bude tento rok?

Je příliš brzo vyvozovat závěry, jaký tento rok bude. Bude-li zimní období vykazovat příliš velké teplotní rozdíly, může to na jaře poškodit vývojovou kondici včelstev. Na straně druhé, letošní někdy až příliš horké letní počasí signalizuje, že to roztočům neprospívalo a to může včelám jenom prospět.

Lidé dávají přednost českému medu. Nevytlačí ho, vzhledem ke všem okolnostem, med zahraniční?

Je dobře, že v povědomí lidí získává český med oblibu pro svoji kvalitu. Také takový med působí nejblahodárněji, je-li těžen z přírodního prostředí, v němž lidé trvale žijí. Med, který je získáván například z květů kaktusů působí blahodárněji na uživatele, kteří žijí v prostředí, kde se těmto rostlinám daří.

Bude-li českého medu v tomto období dostatek, nebo nedostatek, závisí na mnoha okolnostech, o kterých jsem hovořil. Vůbec neškodí, když si spotřebitel v době dostatku medu pořídí med i do zásoby. Má totiž, na rozdíl od mnoha jiných potravin, jednu zásadní přednost. Vydrží několik let bez újmy na své kvalitě.

Kdybyste měl popsat celoroční činnost včelaře, jak byste to stručně udělal?

Bylo by to dlouhé povídání. Včelařův rok začíná již na podzim roku předchozího. Spočívá v léčebných opatřeních, úpravou vnitřního prostoru úlů a nakrmením včelstev na zimu. V lednu potom odběr vzorků spadu drobných kousků vosku (mělí) a odevzdání vzorků k veterinární kontrole, zda nejsou přítomni roztoči, na jaře úprava plástů v úlech tak, aby byly co nejoptimálnější podmínky pro práci matky a rozvoj včelstev. Následuje nasazování medníků, aby včely měly kam nosit nektar a vyrábět med, dále odběr plástů s medem a odstředivou silou v medometu med získávat. V dalším kroku nakrmit včelstva cukerným roztokem tak, aby měly zásoby až do snůšky nektaru na jaře v příštím roce. Pokračuje třídění včelích plástů dle stáří a kvality. Staré plásty a poškozené plásty použít k získání včelího vosku. V zimním období do volných dřevěných rámků zatavovat mezistěny, aby mohly včely stavět své plásty dle uspořádání a potřeb včelaře. Je to práce v podstatě rozvržená na celý rok.

A vy sám, jak jste se dostal ke včelaření?

Můj zesnulý tchán byl venkovským učitelem. Taková poctivá osvěta na vesnici. A choval včely. Z počátku jsem ke včelaření přistupoval příliš zjednodušeně. Říkal jsem si – okoukám od něj, co se dá, pak to odložím a jestli se dožiji důchodu, budu mít program činnosti. Abych neměl jenom polštářek v okně a opřený o něj nečekal na smrt. Jenomže, proti původnímu předpokladu mne zaujaly dvě věci.

Za prvé, chovat včely znamená sledovat přírodu, jak se vyvíjí, kdy co pokvete atp. A já jsem pozorováním přírody objevil tolik krásy, kterou jsem před tím nevnímal. Za druhé, u včelaření se musí člověk stále něčemu učit. Když jsem rozšiřoval své včelařské hospodářství na 200 včelstev, měl jsem na návštěvě jednoho uznávaného zkušeného odborníka. A ten v rozhovoru se mnou pronesl jednu památnou větu: »Já již včelařím čtyřicet šest let. A musím říci, že teprve posledních šest let to umím.«

Dávám mu velmi za pravdu. Já k dnešnímu dni včelařím čtyřicet tři let a netroufal bych si říci, že občas neudělám nějakou chybu. Mohu jen doporučit. Kdo jen trochu může, nechť věnuje svůj čas včelám.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 73 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jirichmelarcik
2016-02-03 11:20
Bez kvetoucích luk nejsou včely. Bez včel nejsou kvetoucí
luka. Nejsou včely a ani kvetoucí luka!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.