Rozhovor s předsedou Jihomoravského krajského výboru KSČM Pavlem Březou

Problém dokončení potřebných komunikací a nedostatku vody

Nechci rekapitulovat, co se stalo, či nestalo v Jihomoravském kraji za poslední čtyři roky. Jde mně jen o několik problémů, které trápí nejen Jihomoravany, a vlastně ještě déle, než je uplynulé čtyřletí. Dálnice ve směru Rakousko končící na poloviční cestě k hranicím. Dostaví se, nedostaví?

Na zajištění dopravního komfortu mezi Brnem a Vídní na území České republiky chybí relativně malý úsek mezi Pohořelicemi, Mikulovem a hranicí ČR/Rakousko. Jihomoravský kraj je vytrvalým zastáncem a propagátorem urychlení jeho řešení, ale naráží na řadu překážek. Vnějším problémem jsou nestabilní postoje ministerstva dopravy, které značně trpí častými změnami na postu ministra. Aktuálně se jeví, že ministerstvo dopravy dnes uvažuje stejným způsobem jako kraj, tedy směrem k dostavbě.

Co by znamenalo její nedokončení?

Nedokončení rychlostní silnice R52 prakticky nepřipadá v úvahu. Otázkou je pouze průběh budování a termín dokončení.

A kde je vlastně zádrhel?

Vedle zmíněné nejistoty u ministerstva dopravy hraje svoji roli také vnitřní problematika. Jihomoravský kraj totiž nemá platné Zásady územního rozvoje (ZÚR), protože mu je zrušil Nejvyšší správní soud. V současné době probíhá nové pořizování ZÚR a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje letos v lednu rozhodlo právě o výběru nejvhodnější varianty rychlostní silnice R52 v dotčeném úseku podle návrhu Ředitelství silnic a dálnic. Tato varianta má však své odpůrce v samosprávách dotčených obcí a u ochránců lokality Nové Mlýny a bude důležité vyvarovat se kroků, které by znovu umožnily úspěšné napadení u soudu.

Není to jenom otázka územního plánování, ale celá škála navrhovaných řešení naráží na odlišné zájmy některých skupin. Pravicoví politici na principu rozhodování koaličních většin zahnali dotčené menšiny do kouta. Menšiny svoji bezmoc transformovaly do taktiky napadání procesních pochybení a soudy jim tuto obranu svými rozhodnutími často potvrzují. Je namístě respektovat skupinové potřeby a zájmy, je však třeba najít způsob, jak postoupit dál v řešení daného problému, kdy nelze v plné míře vyhovět všem. Pokud nechceme zastavit rozvoj, musíme najít odpovídající váhu pro veřejný zájem.

Nejde však jen o tuto spojnici, Jihomoravský kraj trápí i jiné. Které a proč?

Společným jmenovatelem mnoha dopravních spojnic je řešení obchvatů řady měst a obcí. Významným neuralgickým bodem v dopravní síti je také spojení Brna směrem na sever, kde je akutní řešení rychlostní komunikace R43. Ani pořizování ZÚR nenabízí konečnou variantu a řešení budou muset hledat až následné studie obchvatu Kuřimi a zejména navazující trasy směrem k dálnici D1 v bystrcké variantě či ve variantě Boskovickou brázdou. Zde bychom očekávali širší spolupráci se statutárním městem Brnem, jehož resortní představitel (za Stranu zelených) se odmítá zabývat pořizováním nového Územního plánu města Brna, přestože k tomu loni obdržel odborné stanovisko ministerstva pro místní rozvoj.

Přestože se rady kraje a města Brna dohodly na spolupráci, nejsou zatím vidět žádné výsledky, ani sbližování postojů. Působí to dojmem, že politická reprezentace města Brna (ANO, Žít Brno a Strana zelených) má zájem na tom, aby v podzimních krajských volbách mohla poukazovat na neúspěšnost krajské reprezentace a zejména koalice ČSSD a KDU-ČSL. Připomíná mi to film Rozmarné léto, kdy starší občan varuje provazochodce před pádem tak důrazně, že začne třepat jedním ze sloupků. Po pádu provazochodce (Jiří Menzel) jen suše konstatuje: »Vždyť jsem vám to říkal.«

Je otázkou, co z toho hodlá vytěžit KDU-ČSL, která surfuje na brněnské vlně proti Jihomoravskému kraji.

Jaká jsou v obou případech stanoviska komunistů, která chtějí prosazovat nejen na krajské úrovni?

Dobudování strategické dopravní infrastruktury patří trvale mezi naše zásadní priority. Patří k ní i Železniční uzel Brno (ŽUB), jehož řešení si někteří brněnští představitelé a aktivisté redukují na polohu hlavního nádraží a chystají se využít krajských voleb k referendu. Brňané si tak budou zřejmě moci neúspěšné referendum zopakovat a přece jenom si prosadit polohu nádraží blízko středu města. Až poté se mají dozvědět, že svým rozhodnutím dosáhli toho, že v Brně nebudou stavět rychlostní vlaky a Brno se ocitne mimo hlavní železniční dopravní spoje. Stranou jde ohled na početnou skupinu cestujících do Brna z okolí za prací a na často kolabující městskou hromadnou dopravu v zahuštěném uzlu hlavního nádraží.

Komunisté se domnívají, že případné referendum – pokud srovnávaná řešení splní požadované předpoklady – by mělo umožnit vyjádřit postoj i mimobrněnským uživatelům železniční dopravy v rámci kraje. Komunisté v Jihomoravském kraji skončili na druhém místě a měli a mají potenciál vytvořit koalici. Přestože si ČSSD vybrala za koaličního partnera KDU-ČSL, uzavřeli jsme s ČSSD smlouvu o spolupráci, kde konstatujeme silnou programovou shodu a sjednali jsme si podmínky pro svou práci a prosazování svých priorit. Nemáme tedy důvod se vůči navrhovaným řešením na úrovni kraje vymezovat, protože se na jejich tvorbě podílíme. Podporujeme například využití půjčky Evropské investiční banky v dopravní infrastruktuře, v budování sociálních zařízení pro seniory a podobně. Vnímáme potřeby měst a obcí, spolků, neziskových organizací a dalších subjektů a podporujeme je v rámci vypsaných dotačních titulů.

Jihomoravský krajský výbor si je vědom úlohy, kterou máme ve veřejné správě, a vytváří předpoklady pro širokou komunikaci s komunálními a regionálními politiky vlastními i s jinými politickými subjekty. Uděláme vše pro to, aby na vnitřní či stranické spory nedoplácel rozvoj regionu a zájmy občanů.

Druhým problémem, jenž trápí Jihomoravany, je voda. Jaká je tady situace?

Otázka sucha není jenom odezva loňského roku, ale je to dlouhodobý problém, neboť v Jihomoravském kraji je srážkový deficit. Na kraji se dlouhodobě zabýváme různými opatřeními a využíváme k tomu vypsané dotační tituly.

Co udělat pro to, abychom se v budoucnu nemuseli potýkat se stejnými problémy?

Volební program KSČM počítá s ještě větším důrazem na udržení vody v regionu, na protipovodňová opatření. K zadržování vody v krajině je potřeba využít všechny dosavadní vodní nádrže i Baťův kanál. Měli bychom vrátit do přírody i centrální závlahové systémy, které dříve velice dobře sloužily a v současné době nejsou využívány.

A co Mlýnské nádrže? Jaká je na nich dnes situace?

Mlýnské nádrže mají velký potenciál pro udržení vody v krajině i pro závlahový systém. Navíc v obci Pasohlávky vzrostlo jejich využití k rekreačním účelům a Jihomoravský kraj zde připravuje i další lázeňskou nabídku a čínskou medicínu zainvestovanou čínským partnerem.

Jak se nedostatek vláhy dotkne vinařů a pěstitelů ovoce, což pochopitelně zajímá nás všechny, milovníky vína a zdravé výživy?

Vinaři – respektive jejich vinice – se zatím dokázali s deficitem vláhy vypořádat, ale pro pěstitele ovoce a ostatní bude klíčový závlahový systém. Uděláme proto vše, co bude v našich silách, a ve spolupráci se všemi, kteří to se správou věcí veřejných myslí vážně.

Koneckonců milovníci vína a zdravé výživy jsou srdečně zváni do našeho kraje, který nabízí nejen krásnou krajinu, historické památky, ale také pohostinnost a srdečné přijetí.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 113 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.