Roury jako typický prvek

Opět zbouráme cennou památku architektury?

Další budova s architekturou významného stylu, postavená v období před listopadem 1989, je v ohrožení. Tentokrát soukromý majitel hodlá zbourat dva objekty z dřívějšího komplexu Transgasu na Vinohradské třídě v Praze. Žijící autoři této stavby minulý týden na setkání s veřejností vysvětlili, že se jedná o styl tzv. brutalismu, což nemá nic společného s čímkoli »brutálním proti lidem«. Tak ironicky glosoval nynější tendenční odsudky tohoto směru (které produkují různí pseudo-odborníci) architekt Václav Aulický.

Brutalismus svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970. Název pochází z francouzského béton brut = drsný beton. Jedná se o architektonický směr, který využívá přírodního betonu, přírodní oceli či dalších přírodních materiálů. Ve stylu brutalismu tvořili např. vynikající architekti Věra a Vladimír Machoninovi, Miroslav Masák, Karel Prager. U nás byly v tomto stylu postaveny OD Prior v Olomouci, budova Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), budova Nové scény ND v Praze, obchodní dům Kotva tamtéž aj.

Václav Aulický (vlevo) a Jan Fišer

Dílo - soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky - vytvořil tým ve složení Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Autorem interiérů, také ve stylu brutalismu, byl Jan Fišer. Stavby vznikaly mezi lety 1966 a 1976 a pro všechny projektanty a architekty to znamenalo velmi zajímavou práci. Vytvořili celek v jednotícím stylu, i venkovní fontánka byla brutalistní. Aulický zavzpomínal, že v době výstavby Transgasu, jehož mnohé součásti vně i uvnitř mají s odkazem na plyn podobu rour a trub (lavice v zasedačkách či zábradlí na schodišti), byla stavba označována některými neznalci za příklad nesocialistické architektury. Podivil se tedy, že i dnešní doba - údajně svobodná (a nesocialistická) - nedokáže tuto architekturu docenit. Objekt vyžaduje opravu, vnitřní interiéry již byly deinstalovány. »Je dobře, že je už nevidíme, je to tristní stav,« smutně poznamenal Fišer.

Jaké jsou argumenty pro zbourání? Budovy nevyhovují současným parametrům, například počet parkovacích míst pro automobily není dostatečný, nároky na zateplení jsou vyšší aj., vysvětlili na setkání s veřejností, jež projevila o osud Transgasu velký zájem, oba tvůrci. Ale spíše se objekt nelíbí! To však není argument, jak zdůraznil Lukáš Beran z Fakulty architektury ČVUT v rozhlase.

Kvůli možné likvidaci objektu se v sobotu 1. dubna kromě komentované venkovní prohlídky za doprovodu Aulického a Fišera konala v sále Nové budovy Národního muzea beseda. »Je to dílo čtyř vynikajících architektů a myslím si, že stavby vynikajících architektů se bourat nemají,« řekl při debatě architekt Rostislav Škácha. Podle Aulického chyboval stát, který Transgas prodal soukromému investorovi bez podmínek, co se má zachovat. »Vězte, že to prožívám velmi dramaticky. Je štěstí, že se tohoto kolegové projektanti nedožili,« uvedl Aulický před asi třemi stovkami lidí, kteří již svou přítomností na prohlídce dali najevo, že s likvidací Transgasu nesouhlasí. Mnozí z nich podpořili petici, aby ministerstvo kultury vyhlásilo Transgas za kulturní památku. Petici hodlají předat ministrovi kultury Danielu Hermanovi. Rozhodnutí, zda komplex budov je, nebo není kulturní památkou, by mohlo padnout na přelomu dubna a května. Ministerstvo jej za památku neprohlásilo, ale po odvolání Klubu za starou Prahu, který s tímto rozhodnutím nesouhlasil, se případem zabývá rozkladová komise ministra. Ta by se měla sejít 13. dubna.

Panují obavy, že MK přistupuje k ochraně staveb z let 1945-1989 výběrově. Historik architektury Škácha upozornil, že od roku 2007 neprohlásilo MK za památku ani jednu poválečnou stavbu. Podle odborníků mizí celá jedna architektonická vrstva - v době, kdy už je odborná veřejnost schopna její kvality docenit. Na otázku našeho listu, jak tuto originální architekturu pomoci zachovat, Aulický vyzval k podepisování petice a vyvinutí tlaku na ministerstvo.

Má vzniknout něco jako Quadrio

Majitel Transgasu, developerská společnost HB Reavis, plánuje, že na místě postaví polyfunkční objekt sestávající ze sedmi budov, který navrhl architekt Jakub Cigler, autor pražských staveb Quadrio či Florentinum. Má vzniknout také nový veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem skrz území. Součástí mají být také restaurace se zahrádkami. Zástupce developerské firmy Petr Herman při debatě v bývalém »Federálu« uvedl, že jde o část města, která nyní nežije a budovy neplní účel, který v minulosti měly. Když společnost objekt kupovala, nevěděla prý, že se může dostat do takového názorového střetu s odbornou veřejností.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 17 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.