Ilustrační FOTO - Pixabay

Kdo nezalévá, nesklízí

Voda patří mezi nejdůležitější složky živých organismů. Je uložena ve všech částech jejich těl, pro mnohé je životním prostředím. Rostliny obsahují velmi odlišná množství vody, řasy jsou tvořeny až 98 % vodou, listy suchozemských rostlin jí obsahují většinou 85 – 95 %, dužnaté plody až 99 %, dřevnaté části kolem 50 % a suchá semena jen kolem 5 %.

Voda má pro rostliny obrovský význam: pomáhá vytvářet vnitřní prostředí, je rozpouštědlem látek, transportní tekutinou, účastní se metabolických reakcí, je důležitá pro fotosyntézu, napomáhá vyrovnávat teplotní rozdíly, pro mnohé je životním prostředím, uplatňuje se v procesu oplození a při transportu semen. Voda rostlinou přijatá je až z 99 % vypařena povrchem listů, necelé jedno procento zůstane ve sloučeninách v buňkách a zbývající 0,1 – 0,2 % je využito na tvorbu sušiny – tedy toho, co z rostliny zbude po úplném odpaření vody. Vodní bilance rostliny je dána vztahem mezi příjmem a výdejem vody. Pokud rostlina roste a vytváří květy a plody, potřebuje přijímat vody více, pokud je po odplození nebo se připravuje na dormanci (odpočinek), přijímá vody méně. Každý dlouhodobý výkyv vodní bilance rostlinu poškozuje. Nadměrný příjem způsobuje hnití rostlinných těl, naopak nedostatek vody – vodní stres – způsobuje vadnutí a pomalý růst.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Voda z atmosférických srážek postupuje v půdě ve směru do spodiny působením gravitace, zasakováním (proto se jí říká voda gravitační), a po nasycení půdy vláhou vrací se zpět nahoru vzlínáním kapilárními póry v půdě (proto se jí říká voda kapilární). Voda v půdě se uplatňuje jednak jako půdotvorný činitel, to znamená, že ovlivňuje vznik půdy, ale i její rozrušování a degradaci, a jednak jako činitel vegetační, to znamená, že rozhoduje o růstu, vývoji a sklizni rostlin.

Celkové množství vody, které rostlina potřebuje během svého vývoje a růstu k životu, je velmi značné. Mění se jednak podle podmínek stanoviště (to znamená, že je ovlivňuje teplota, intenzita osvětlení, intenzita vanutí větru, struktura půdy apod.) a jednak podle jednotlivých druhů rostlin (různé rostliny potřebují ke svému růstu a životu různé množství vody). Rostliny vodní a vlhkomilné mají podstatně vyšší potřebu vody než rostliny se středními nároky na vláhu a ty opět vyšší než rostliny suchomilné. To se nám pak prakticky projevuje v různé potřebě zalévání různých rostlin na různých stanovištích.

Voda v půdě

Rostliny čerpají vláhu a v ní rozpuštěné živiny většinou kořeny z půdy a jen v menší míře ji přijímají listy z vnější atmosféry (rosa, vodní páry). V suchých obdobích je však i tento příjem vláhy velmi významný, hlavně u ovocných stromů.

V místech, kde pod propustnou vrstvou půdy je nepropustný podklad, se voda hromadí a odtud pak vystupuje vláha kapilárními póry nahoru ke kořenům rostlin. Hloubka hladiny spodní vody je velmi důležitá pro pěstování různých rostlin, hlavně ovocných stromů.

Z celkové zásoby vody v půdě mohou kořeny rostlin vyčerpat pouze část, která není příliš pevně vázána půdou. To je tzv. fyziologicky účinná voda, prostě řečeno živá voda, a té je v různých půdách různé množství. Závisí také na vzájemném poměru mezi sací silou kořenů a vázací silou půdy. Mezi kořeny rostlin a půdou je proto veden o vodu stálý boj. Voda poutaná pevně půdou je pro rostliny nevyužitelná.

Kvalita půdy rozhoduje

Nedostatek vláhy v půdě může být způsoben jednak tím, že srážky jsou nedostatečné, popřípadě že jsou nepravidelně rozděleny, a jednak tím, že půda není schopna pro svůj nevhodný stav zachytit a udržet dostatečné množství vody, potřebné pro zásobení rostlin vodou po celou vegetační dobu.

Dešti neporučíme, ale kvalitu půdy můžeme alespoň zčásti ovlivnit. Jak k lepšímu, tak i k horšímu. Schopnost půdy zadržet vláhu a postupně ji předávat rostlinám záleží především na složení půdy, vlastnostech půdních vrstev, struktuře půdy a obsahu humusu. Půdy s hrubou zrnitostí, prašnou strukturou a malým obsahem humusu bývají velmi suché. Naopak půdy bohaté jemnými půdními částicemi a humusem, se strukturou drobtovitou, jsou přiměřeně vlhké. Abychom vliv sucha omezili, musíme půdu správně obdělávat a hnojit (kypřit půdní povrch, rýt již na podzim, zadržovat sníh, dodávat organická humusotvorná hnojiva), chránit ji proti erozi a zavlažovat.

Není voda jako voda

Pokud jde o zavlažování, je třeba především upozornit na jakost vody.

Velmi nevhodná pro mnoho rostlin je voda čištěná chlórováním a voda z řek a potoků znečištěných odpady. Není-li k dispozici zdroj lepší vody, je třeba si dát udělat chemický rozbor znečištěné vody a podle obsahu škodlivých látek volit vhodný způsob, jak je zneškodnit (nejjednodušší je okysličení v otevřené nádrži). Vodu studniční, pramenitou, je rovněž nejvhodnější napustit do otevřené nádrže, kde se jednak oteplí a okysličí, jednak se usadí případný nadbytek solí v ní rozpuštěných. Pamatujte vždy na dobrý zdroj vhodné vody pro svou zahrádku. Vhodná je voda říční, potoční, rybniční, neobsahuje-li škodlivé látky. Závlahová voda má mít neutrální reakci a má být o 2-30 C teplejší než vzduch.

Nejpohodlnější je samozřejmě napojení na veřejný vodovod. V tom případě máme zajištěnu i vodu pitnou. Může se stát, že nemáme ani přirozený vodní tok, ani vodovod, ani možnost zřídit studnu. V takových případech nezbývá nic jiného, než úsporně využít dešťovou vodu. Ta je ostatně pro rostliny nejvhodnější.

Během normální vegetace je potřebná roční dodatečná závlaha v rozmezí 300 - 500 litrů vody na m2 podle skutečného množství srážek.

Jak zalévat

Závlahu výsevů a mladých rostlinek provádíme mlžením, zálivku větších rostlin, stromů a keřů konvemi nebo hadicí. Při zálivce konvemi volíme vždy pro určité kultury vhodný typ konve. Při zálivce hadicí dbáme na to, aby se hadice nelámala, a začínáme zalévat vždy od nejvzdálenějšího záhonku, aby hadice ležela stále na suché půdě. Konvemi zaléváme obvykle natřikrát. Nejprve zvlhčíme suchý povrch, potom důkladnou zálivkou doplníme tolik vody, kolik půda stačí pojmout, a později, asi po hodině, ještě jednou půdu důkladně zalijeme. Při jedné zálivce dáváme u zeleninových a květinových kultur 10 l vody na 1 m2, ovšem podle druhu rostlin.

Kapková závlaha

Kapková závlaha je založena na úsporném dávkování vody, které je cíleně nastaveno pro každou rostlinu. Systém umožňuje vodou zavlažovat pouze kořeny rostliny či oblast kolem nich. Díky této metodě se zabrání zbytečnému vypařování vody a je prokázáno, že dojde k úspoře až dvou třetin klasické zálivky. Systém umožňuje individuální nastavení závlahy pro různé typy pěstovaných plodin.

Kapkovou závlahu tvoří rozvod tenkých hadiček s velkým množstvím aplikátorů, kterými mohou být jehlové odkapávače, mikropostřikovače, rosiče a další. Tím že je voda distribuována přímo k rostlině nebo dokonce ke kořenům rostliny, je tento typ závlahy považován za nejefektivnější. Na rodinných zahradách bývá rozvod vody umístěn pod mulčovací kůru nebo fólii, která pak ještě zamezuje odpad aplikované zálivky.

Kapková závlaha bývá běžnou součástí automatického závlahového systému celé zahrady s využitím stejných zdrojů vody.

Kdy zalévat

Nejvýhodnější je zálivka brzy ráno nebo navečer. Ovocné stromy zaléváme v několika obdobích: při rašení na jaře, po odkvětu, po propadu plůdku v červnu a pak podle počasí, druhu a odrůdy v červenci a srpnu a nakonec po opadu listů před zimou. Při jedné zálivce dáváme 10 až 15 desetilitrových konví na jeden vzrostlý strom, aby se vláha dostala až ke kořenům. Po vsáknutí vody zahrneme mísu kolem stromku sypkou zemí, aby půda nevysychala a nekornatěla. Podzimní zálivka je velice důležitá, protože i v zimě kořeny stromů stále pracují, a je-li půda suchá a slunné mrazivé počasí s větry, stromky uschnou (my si myslíme, že zmrzly). Pozor však, podzimní zálivka musí být až po opadu listů, jinak bychom mohli způsobit prodloužení vegetace a zavinit nevyzrání dřeva.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 21 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.