Jak správně nakupovat a skladovat potraviny

Blížící se svátky jsou pro většinu z nás impulsem k velkému nakupování potravin. Samoobsluhy a supermarkety, i menší prodejny, líčí na zákazníky a zákaznice velmi promyšleně a nabídka je opravdu široká. Nás, spotřebitele, tak svádějí k přehnanému utrácení. A teď ruku na srdce: vše, co jste si kdy nakoupili nejen pro sváteční dny, jste také zvládli zkonzumovat? Nebo jste něco museli poté vyhodit? Odoláváte různým slevovým akcím typu »1+1 zdarma«, nebo pravidelně podlehnete s libým pocitem, že »to se přece vyplatí«?

Protože většina nás, spotřebitelů z tzv. vyspělého Severu, bohužel na mé otázky odpoví tak, že tu více, tu méně něco z nakoupených a zaplacených potravin skončí v popelnici nebo na hnoji, je třeba se zamyslet nad objemy nákupů a nad způsobem skladování potravin. Platforma Zachraňme jídlo připomíná pár otřesných údajů, jak lidstvo jako celek plýtvá, když ti relativně sytí potraviny vyhazují, aby hladoví byli ještě hladovější… Takto nespravedlivý je svět.

V zemích EU se každoročně vyprodukuje 88 milionů tun potravinového odpadu v hodnotě 143 mld. eur. Nejvíce, přes polovinu, k tomu přispívají domácnosti.

45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny se nikdy nesní.

263 milionů tun masa, tedy 20 % z celkové produkce, se vyhodí (to se rovná 75 milionům krav).

V EU vyhodíme 29 milionů tun mléčných produktů ročně, což je téměř 20 % z celkové produkce.

Vyhazujeme především pečivo, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a uvařená jídla. Největšími plýtvači jsou mladí lidé ve věku 16-29 let společně s rodinami, které mají mladší děti. (Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství)

V platformě Zachraň jídlo se od roku 2013 angažují lidé, kterým tento stav není lhostejný. Vymýšlejí různé vzdělávací a propagační akce, aby u veřejnosti vzbudili zájem o tuto problematiku. Zabývají se například tzv. paběrkováním, tedy sběrem esteticky nevyhovující zeleniny či ovoce z polí a sadů, přičemž tyto dary přírody jsou také konzumovatelné a přinášejí lidem užitek. Lidé z platformy působí na obchodní řetězce, aby i tvarově nepravidelnou zeleninu a ovoce nabízely ve svých provozovnách (se slevou).

Mladí plýtvači

V listopadu 2017 platforma rozjela akci upozorňující na plýtvání jídlem mezi mladými. Jak Haló noviny informovala Anna Strejcová, jedná se mj. o instagramovou soutěž Vyliž to!. Podle českých výzkumů je právě mladá generace méně obeznámena s touto problematikou a současně má největší potenciál ke změně svého chování.

Přesné informace o tom, kolik jídla mladí lidé v ČR vyhazují, bohužel neexistují. Na podzim uspořádalo Centrum pro výzkum veřejného mínění spolu s iniciativou Zachraň jídlo dvě skupinové diskuse s mládeží ve věku 15-18 let. Mj. se probíralo téma »plýtvání doma versus ve školních jídelnách«, přičemž se ukázalo, že v domácnostech se plýtvá nejčastěji proto, že se uvaří příliš jídla a zbytky se pak »zapomenou někde v lednici«, zatímco ve školních jídelnách je to zejména proto, že studenti nejsou spokojeni s výběrem a kvalitou připravovaných potravin. To odpovídá i zahraničním studiím.

Iniciativa Zachraň jídlo je v kontaktu s mladými už od začátku roku 2017. Celkem 80 žáků absolvovalo pilotní vzdělávací hodiny v rámci projektu Mluvme o plýtvání jídlem na základních školách. Výukové hodiny proběhly v průběhu jara ve čtyřech třídách na ZŠ Kladská a na Gymnáziu profesora Jana Patočky v Praze. Žáci ve věku 13-15 let monitorovali, kolik jídla se vyhodí u nich doma v kuchyni, za úkol dostali nafotit zajímavé tvary ovoce a zeleniny, na které narazili při nakupování. Uskutečnila se také výstava o plýtvání.

V rámci projektu vyjeli žáci ze ZŠ Kladská na výlet do ZD ve Starém Vestci a mohli si prohlédnout, jak vypadá proces pěstování zeleniny. Jako dárek dostal každý z nich od zemědělců sáček brambor a mrkví vyřazených kvůli svému vzhledu.

Sedm tipů pro nákup

Zachraň jídlo zkoncentrovalo doporučení, jak správně a ohleduplně ke své peněžence i životnímu prostředí nakupovat:

  1. Nákup si naplánujte, abyste suroviny využili beze zbytku. Berte ohled na stav vašich domácích zásob.
  2. Napište si seznam, co koupit.
  3. Nyní rada pro ty, kteří nemají čas si něco psát: Vyfoťte si obsah ledničky, případně potravinové skříně, a až budete v prodejně, tak si to ve svém mobilu prohlédněte.
  4. Odolávejte slevovým akcím. Cenově výhodné nabídky nemusí být výhodné, pokud se jídlo zkazí a vy ho vyhodíte.
  5. Nakupujte lépe menší množství jídla vícekrát za týden – to je rada pro ty, kteří mají obchody na dosah, nikoli pro ty, kteří bydlí v odlehlejších místech. Pokud nakupujete na dva týdny, rozplánujte si, jak nakoupené potraviny zkonzumujete.
  6. Nechoďte nakupovat hladoví. To je známá zásada hlavně pro ty, kteří chtějí zhubnout, ale platí obecně. Jste-li hladoví, máte tendenci nakupovat více.
  7. Snažte se nakupovat pokud možno sezónní produkty – ideálně na trhu, od místních zemědělců, ale i sezónní nabídku v běžné obchodní síti. Potraviny vyprodukované v našem prostředí, tedy ve střední Evropě, jsou pro náš organismus přirozenější.

Kde co uložit

Nejdříve vyjměte z nákupní tašky mražené výrobky, ty ihned dejte do mrazáku. Maso a zeleninu před zamražením rozdělte na menší porce, protože pak rozmrazujete jen to, co spotřebujete.

Potraviny, které mají nejkratší dobu spotřeby, umisťujte na přední místa v lednici. Dáte-li je dozadu, zaručeně na ně zapomenete a jednoho dne zjistíte, že jsou prošlé.

Exotické ovoce nechávejte v pokojové teplotě, naopak tuzemské ovoce a zeleninu vkládejte do spodních přihrádek lednice. Omývejte je až před konzumací. Čerstvé maso a ryby držte v lednici dále od mléčných výrobků.

***

Vejce vydrží nejdéle čerstvá v lednici při teplotě 5-8 stupňů Celsia, obraťte je užší špičkou směrem dolů. Chléb ideálně zabalte do čisté utěrky a vložte do chlebníku. Tak dýchá a neplesniví. Pokud víte, že není tolik hladových krků na celý bochník, rozkrájejte ho na čtvrtky či dokonce krajíce a uložte v obalu do mrazáku.

Čerstvé maso uložte v obalu do studené části lednice. Před použitím je omyjte. Namletou kávu přesypejte z původního obalu do uzavíratelné tmavé sklenice a uložte na suché a chladné místo. Mouku a sypké produkty přesypejte také do uzavíratelné sklenice.

Banány nikdy nedávejte do lednice, kde hnědnou. Citrusy ukládejte mimo chladničku, rozkrojené plody skladujte na talířku v lednici řezem dolů a rychle spotřebujte. Rajčata v lednici ztrácejí aroma a chuť. Ideální teplota pro jejich skladování je 14 stupňů Celsia.

Kořenová zelenina vyžaduje chlad, vložte ji v krabičce do chladničky. Hlávkový salát, pokud ho ihned nesníte, rozložte na listy, vložte do plastové krabičky s odvětráváním, přidejte papírový ubrousek a uložte do lednice.

Konzervy v kovových obalech skladujte při teplotě do 20 stupňů Celsia na suchých a vzdušných místech. Tvrdé sýry skladujte v chladu a temnu v lednici pod poklopem nebo ve voskovaném papíru (nebalte do fólie, snadněji plesniví). Měkké sýry vydrží nejdéle ve svém původním obalu či nálevu. Houby skladujte v chladničce v prodyšné nádobě maximálně ve dvou vrstvách při teplotě 0-6 stupňů Celsia. Nesmí se zapařit, tudíž je dopředu neomývejte, neboť vznikají toxické látky. Dlouhodobé uskladnění hub je sušení.

Ztráta vody!

Vyhazování nesnědeného jídla je to samé, jako když vyhodíte peníze z okna. Což o to, peníze se dají vydělat, natisknout, ale vzácné zdroje nikoli. Vyhazovat jídlo znamená promarnit vše, co příroda a lidé do něho vložili – a to je nejen energie a čas, ale také půda, čistý vzduch, zeleň, voda… Vyhazováním potravin o tyto zdroje přicházíme.

S využitím podkladů Zachraň jídlo

Monika HOŘENÍ

FOTO – archiv a Zachraň jídlo


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 9 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.