Slezské muzeum Opava.

Zdařilé »Rozloučení s Petrem Bezručem«

Sedmnáctého února 2018 uplynulo šedesát let od smrti národního umělce Petra Bezruče. Na výstavě »Bard první, co promluvil« ve Slezském muzeu v Opavě se toho dne konala akce »Rozloučení s Petrem Bezručem«, kterou, stejně jako výstavu, připravili pracovníci Památníku Petra Bezruče. Skončilo tak období hlavních bezručovských oslav, které se konaly od 15. září loňského roku (den 150. výročí Bezručova narození).

Po celý den (a ještě také 18. února) probíhala v muzeu literární a výtvarná dílna. Ve výtvarné dílně si děti mohly na barevné papíry vytisknout obrázek ještěra (Ještěr – Bezručova přezdívka) a také složit z dřevěných dílků nebo puzzle Bezručův srub. V literární dílně si návštěvníci vyzkoušeli své jazykové znalosti, kdy rozpoznávali, do jakých řečí jsou přeloženy části Bezručovy básně Maryčka Magdonova. Přímo v expozici pak děti či dospělí na čtyřech různých stanovištích plnili různé úkoly: přiřadit správný spisovný výraz ke slovům ze slezského nářečí, které Bezruč používal ve svých básních, orazítkovat pohlednici razítkem s ještěrem, příp. napsat dopis, doplnit neúplné básně Maryčka Magdonova či Ostrava, nakreslit podobiznu básníka.

Martina Klézlová komentuje výstavu.

Odpoledne bylo možné na chodbách i v místnostech muzea potkat básníkovu lásku Dodu Bezručovou v podání Evy Schwanové. Od 15 hodin se konala komentovaná prohlídka výstavy s její autorkou Martinou Klézlovou (další den pak s další autorkou výstavy Lenkou Rychtářovou). Jak zdůraznila Martina Klézlová, zatímco všechny předchozí výstavy si všímaly hlavně Bezručových Slezských písní, tato výstava se věnuje především životu Petra Bezruče.

Otec – národní buditel

Výstava přibližuje návštěvníkům nejdůležitější etapy života Petra Bezruče, ale i jeho otce, slezského buditele Antonína Vaška. Výstava si všímá vlivů a podnětů, které na Vladimíra Vaška, budoucího básníka, působily, především vlivu jeho otce, prázdninových pobytů v Háji ve Slezsku a pobytu v Místku. Neopomíjí ani vliv jeho lásky Dody Bezručové či jeho přátel. Na výstavě je zdůrazněna i Bezručova láska k přírodě, jeho pobyty v Brance u Opavy, Ostravici a Kostelci na Hané. Část výstavy je věnována vzniku Slezských písní, ale tentokrát nás výstava seznamuje i s další, méně známou, především prozaickou tvorbou Petra Bezruče.

Ve vitríně uvidíme i dopis o jmenování Petra Bezruče národním umělcem a Řád republiky propůjčený básníkovi. Velký prostor výstavy je věnován různým bystám, portrétům a fotografiím básníka, ale i medailím a poštovním známkám s básníkovým portrétem. Další panely se věnují oslavám jubileí Petra Bezruče, bezručologům, sběratelům, festivalu Bezručova Opava, vzniku a činnosti Památníku Petra Bezruče a najdeme zde i seznam míst a akcí, pojmenovaných po Petru Bezručovi.

V další místnosti je výstavka různých vydání Slezských písní jak v češtině, tak v dalších jazycích. Na stěnách této a dalších dvou místností jsou vystaveny originály kreseb k jednotlivým básním Slezských písní, které najdeme v posledním vydání této sbírky z roku 2017 (vydaném u příležitosti 150. výročí narození Petra Bezruče).

Ministr Šmíd podpořil Červený domek

Jelikož jsem výstavu navštívil v krátké době již podruhé, zarazila mě jedna viditelná změna oproti mé minulé nedávné návštěvě. Z jedné vitríny zmizela předtím zde vystavená kopie rozhodnutí ministerstva kultury týkající se Bezručova Červeného domku v Kostelci na Hané. Předposlední vitrína výstavy, číslo 29, se totiž věnuje situaci kolem osoby a díla Petra Bezruče po roce 1989. Dočteme se zde, že zájem o Petra Bezruče po roce 1989 prudce opadl, Památník Petra Bezruče, ze kterého byl vybudován druhý největší literární archiv v ČR, se po roce 1989 dostal na okraj zájmu návštěvníků i samotného muzea. Na vitríně je dále napsáno: »Ke konci roku 2015 bylo Ministerstvem kultury ČR na žádost Olomouckého kraje zrušeno prohlášení za kulturní památku tzv. Červeného domku Petra Bezruče v Kostelci na Hané, a to z důvodu, že Bezruč je jako autor značně přeceňován, jeho tvorba je poplatná době a autor dnes nemá zásadní společensko-historický význam. Jaké době jsou poplatné verše vycházející v roce 1899? Celá kauza vyvrcholila v letošním roce (2017- pozn. aut.) schválením částečné demolice objektu.« Na vitríně čteme i nedávné výroky některých »odborníků« na Bezručovo dílo: »Bezruč? A koho to zajímá?« - »Petr Bezruč byl jako autor značně přeceňován, není nutné, aby domek, ve kterém pobýval, byl nadále kulturní památkou.«

Vitrína je však nyní prázdná, zmizela vystavená kopie rozhodnutí ministerstva kultury z 10. 11. 2015 o zrušení prohlášení Bezručova Červeného domku v Kostelci na Hané za kulturní památku. Proč? Co se stalo? Zjistil jsem, že nedávno výstavu navštívil ministr kultury v demisi PhDr. Ilja Šmíd a zaujal jej případ kolem Bezručova Červeného domku v Kostelci na Hané. Ministr byl seznámen mj. i s tím, že Slezské muzeum navrhovalo Červený domek převzít pod svou správu (pod svou správou má již kromě Památníku Petra Bezruče v Opavě i Bezručův srub na Ostravici v Beskydech). Ministr zachování Červeného domku podpořil. Na ministerstvu zjistil, které osoby jsou zodpovědné za zrušení prohlášení Červeného domku za kulturní památku. Tyto osoby ovšem okamžitě následně vyvinuly tlak na Slezské muzeum v Opavě, které výše zmíněný dokument z výstavy odstranilo! Zapracovala cenzura… Kdo má zájem na tom, aby se lidem nesdělila pravda?

Poděkování

Děkuji Slezskému muzeu v Opavě, jeho Památníku Petra Bezruče a všem pracovníkům za důstojné připomenutí osoby a díla národního umělce Petra Bezruče, za rozsáhlou krásnou výstavu a za akci Rozloučení s Petrem Bezručem. Děkuji autorkám výstavy Martině Klézlové a Lence Rychtářové, i ostatním pracovníkům, kteří se na výstavě podíleli, Evě Schwanové-Dodě i pracovnicím, které se ve výtvarné dílně věnovaly dětem.

Děkuji Slezskému muzeu v Opavě a jeho Památníku Petra Bezruče, že dále ochraňují veškeré dědictví a památku Petra Bezruče, básníka vskutku národního.

Na závěr slova jedné návštěvnice, učitelky z Opavy, která tak reagovala na výše zmíněné citáty »odborníků« ohledně zastaralosti a nepotřebnosti Bezručových veršů: »Dětem nejen z druhého stupně základní školy, ale i z prvního stupně se básně Petra Bezruče velmi líbí, rády se je učí a nadšeně je recitují.«

Jaromír VAŠEK, prasynovec Petra Bezruče

FOTO – autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 30 hlasů.

Jaromír VAŠEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ferdaholub
2018-03-06 07:46
Pane Jaromíre Vašku,moc Vám děkuji za článek a za vzpomínky, které
mi pomohly zavzpomínat v minulosti mého mládí. Měl jsem ho rád a ctil
jsem jej zrovna tak, jako Boženu Němcovou,měl jsem to štěstí, že
jsem se mohl kromě jiného také pohybovat fysicky po stopách obou
velikánů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.