Rozhovor Haló novin s poslancem Stanislavem Grospičem, místopředsedou ÚV KSČM

Ani po prohraných volbách nemáme důvod se hrbit

Na nedávném X. sjezdu KSČM jste byl zvolen místopředsedou ústředního výboru strany pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci. Nejsem přesvědčena o tom, že většina čtenářů aspoň tuší, co máte na starosti. Pomůžete nám to rozklíčovat?

Na základě závěrů X. sjezdu KSČM tento úsek souhrnně zahrnuje odborné zázemí, teoretickou a ideovou práci v naší komunistické straně. Jde o dva úseky, které doposud byly od sebe organizačně odděleny.

Odborné zázemí zahrnuje především oblast formulování základních přístupů politiky komunistické strany ke společenským tématům. A to jak dlouhodobých, tak i krátkodobých. Dále představuje vytvoření základního odborného zázemí pro práci zástupců naší strany ve veřejných orgánech – v zastupitelstvech obcí, měst, krajů, v Poslanecké sněmovně a v Senátu, a také pro naše zástupce v Evropském parlamentu, případně jinde.

Oblast teoretické práce by pak měla především zobecňovat celospolečenské projevy soudobé společnosti tak, aby sloužily jako teoretický základ pro formulování strategických cílů naší politiky, ale také pro formulování cílů střednědobých a krátkodobých. Podílet se na volbě taktiky v jejich realizaci. Jde o další obohacování a rozvíjení marxismu, ale i leninismu a poznatků dalších klasiků dělnického a komunistického hnutí. Jde o zobecňování poznatků plynoucích ze současného vývoje kapitalismu jako společenského systému, ale i poznatků států, které se vydaly cestou nekapitalistického vývoje.

Ideová práce by měla přenášet politiku naší strany jednak navenek do společnosti a pak také dovnitř strany. Měla by přispívat k formování vědomí strany, které osloví veřejnost a získá ji pro naše programové cíle. Sem patří i úsek vnitrostranického vzdělávání, který je do určité míry nezbytný. Strana se jej snaží s většími i menšími úspěchy vybudovat, ale stále se potýká s řadou i objektivních problémů.

Nemyslíte si, že úsek odborného zázemí a ideové práce měl zůstat nadále oddělený?

To si nemyslím. Jsem přesvědčen o tom, že spojení těchto úseků je správným krokem. Činnost obou úseků se totiž navzájem podmiňuje. A do velké míry na ně navazuje i další oblast činnosti KSČM, kterou je mediální politika. Tam by pak mělo velkou měrou docházet k převodům naší práce směrem k společnosti.

Oblast stranického vzdělávání jste jen naťukl. Takže v KSČM skutečně ještě stranické vzdělávání existuje? Můžete přiblížit, co je jeho obsahem a jak se vlastně uskutečňuje?

Ano, existuje. Na centrální úrovni se uskutečňuje ve formě Institutu, který by měl poskytovat vyšší, hlubší stranické vzdělávání. Na úrovni krajů, v současné době Středočeského KV KSČM a Jihomoravského KV KSČM, pak toto vzdělávání zabezpečují vzdělávací střediska. Na úrovni okresů pak jde o různé a opravdu velice rozličné formy případného vzdělávání. Tato oblast je pro přípravu zejména našich nových a mladých členů velice důležitá. Ale jak jsem již uvedl, potýká se s řadu problémů.

Takže tady je před vámi z hlediska náplně vaší práce opravdu hodně co dělat…

Úkolem především bude najít vhodnou formu udržení a rozvíjení této vnitrostranické přípravy členů a funkcionářů naší strany. Pro zachování připravené, akceschopné a reálné politicky vlivné komunistické strany je to však nezbytné.

Zajímá mě například, jak se mladí, ale vlastně všichni noví členové KSČM, seznamují s učením klasiků. Nebo už se neseznamují?

Musím přiznat, že je to věc velice nahodilá. Zčásti jsou využívána vzdělávací střediska při dvou krajských výborech strany. Určitě bude snaha pomoci oživit i činnost třetího střediska, které nějakou dobu pracovalo. Dále je to centrální institut stranického vzdělávání. Je však skutečností, že bez výrazného zájmu, podpory a pomoci okresních a krajských výborů strany se nebude možné zásadně posunout dopředu.

Zmínil jste, že studium klasiků je v KSČM věc spíše nahodilá. Takže o klasiky není zájem?

Jde prostě o poznatek z »terénu«, kdy velká část našich aktivních příznivců, nových a mladých členů, hledá a získává poznatky o učení klasiků dělnického a komunistického hnutí velice nahodile a individuálně. Možná je to dílem i proto, že nevnímají možnosti vnitrostranického vzdělávání nebo o něm nevědí, a dílem proto, že nenaplňuje jejich představy. Nemyslím si, že by však nebyl zájem o seznamování se a studium učení klasiků.

Pro budoucnost KSČM je nezbytné, aby noví členové strany, její funkcionáři, ale také širší veřejnost, znali pravdu o naší historii a znali alespoň základní principy marxismu-leninismu a učení dalších klasiků. To není ničím nahraditelné. Bez těchto znalostí nelze formulovat cíle budoucí politiky komunistické strany. Nelze přijmout tezi, že hnutí je vším a cíl ničím.

Jaké konkrétní úkoly vám v oblasti, kterou máte pro příští čtyři roky na starosti, uložil nymburský sjezd?

Sjezd, pro někoho možná příliš obecně, formuloval zásadní úkoly pro nadcházející dvouleté období. Za prvé jde o to připravit a schválit harmonogram rozpracování hlavních úkolů strany do XI. sjezdu KSČM prostřednictvím celostranických konferencí KSČM. Za druhé jde o úkol zpracovat krátkodobý politický program naší komunistické strany. Za třetí musíme zpracovat aktualizaci programu KSČM a projednat ji na celostranické konferenci KSČM. To jsou tedy tři velice zásadní úkoly nejen pro náš úsek, ale také pro celou naši stranu.

Sjezd rovněž stanovil další úkoly směřující do vnitrostranické struktury a hospodaření strany, které jsou neméně důležité. Na první pohled se může zdát, že sjezd stanovil další úkoly velmi obecně. Opak je pravdou. Stanovil je velice konkrétně. Chceme-li se jejich splnění zhostit odpovědně, pak se musí stát záležitostí každého člena strany. To není žádná fráze, všichni členové strany jsou si přece rovni a mají právo, ale i povinnost se podílet na rozpracování sjezdem schválených úkolů, a podle svých možností také na jejich uvedení do života strany.

Zmínil jste aktualizaci programu KSČM, rozumím-li dobře, myslí se tím Kladenský program. Je to opravdu nezbytné?

Za nezbytné to opravdu považuji. A ještě bych tento úkol rozvinul. Osobně si myslím, že ho je třeba pojmout tak, že bude vypracován nový program na další období činnosti strany. To není zneuctění Kladenského programu a nepochopení jeho významu a úlohy, kterou sehrál.

Co by tedy měl nový program obsahovat především?

V novém programu strany by se jistě měla objevit kontinuita a návaznost na tento program, ale… Ale je třeba reálně vnímat celospolečenský vývoj v celé šíři. V době, kdy vznikal tento program, stála naše společnost na začátku hlubokých celospolečenských změn, v Československu zdaleka nebyl ještě v té dob restaurován kapitalismus jako společenský systém. Následně proběhly vlny restitucí, privatizací, zanikla československá federace a vznikla samostatná Česká republika. Následovaly další privatizační a restituční vlny, výrazná změna právního prostředí, vstup České republiky do Severoatlantické aliance, o něco později přišlo referendum o vstupu ČR do Evropské unie. Vytvořila se zcela nová sociálně třídní struktura společnosti. Došlo k několika menším a jedné celosvětové hospodářské krizi. Následovaly církevní restituce a výrazná hrozba revize povalečného odsunu sudetských Němců. Výrazně se také posunulo celosvětové klima a vyhranily zájmy velkých imperiálních mocností. Tyto skutečnosti Kladenský program nezná a pochopitelně je ani v době svého vzniku nemohl znát, byť leccos bylo možné předvídat.

Je třeba rovněž vnímat, že dlouhodobý program strany také formuluje rámec volebních cílů v rovině střednědobé, a musí proto vycházet z reálného poznaní.

Na závěr se zeptám, zda má strana potřebné zázemí pro splnění úkolů, které stanovil sjezd?

Při Ústředním výboru KSČM pracuje několik institucí, které straně pomáhaly v obdobných situacích. Jsou to například odborné komise a jejich koordinační rada, Centrum strategických a teoretických studií, Šmeralova knihovna, komise pro ideologickou práci, velmi těsně spolupracuje Klub společenských věd, jeho sekce historiků. Přesto si myslím, že do splnění těchto úkolů je třeba zapojit všechny členy strany podle jejich možností a zájmu a vnímat stranu jako celek sjednocený na splnění cílů uložených sjezdem.

Mezinárodní situace je velice vážná, po komunálních a senátních volbách letos na podzim nás příští rok čekají volby do Evropského parlamentu. Evropu sužuje řada vážných problémů. Zažívá krizi kapitalistického parlamentarismu a nástup autoritářských systémů. Tyto volby proto budou testem naší suverenity.

Neméně složitá je vnitropolitická situace a celospolečenské problémy v České republice. V následujícím období obstojí jen jednotná a silná komunistická strana. Je třeba si vážit práce každého člena strany a chovat ji v úctě. Je také třeba neztrácet ze zřetele myšlenku socialismu. Ani po prohraných volbách nemáme nejmenší důvod se hrbit, musíme však více vnímat okolní realitu a být s lidmi.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 40 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2018-05-12 19:42
Pán Stanislav ještě zřejmě žije v hlubokém socíku a v
předhadrákové době.Nevím jak chce stranicky vzdělávat 80-tileté
seniory kteří ledva dojdou jednou za čtvrt roku na partajní schůzi a
to jen proto aby se opět viděli,zjistili že žijí,povykládali si mezi
sebou a hlavně zaplatili panu Filipovi do stranické pokladny povinný
příspěvek.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.