Průvod občanů k místu bývalého tábora. Josef Bohatec vpravo v bílé košili.

Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové

Stále nalézáme i ve své zemi zjizvená místa, kde lidé trpěli. Na jedno takové, jež je spojeno s nepředstavitelným utrpením mladých žen a narozených dětí, nás zavedl ve svém textu předseda OV KSČM Svitavy a také kandidát do Senátu v podzimních volbách za svitavský volební obvod Josef BOHATEC. Jedná se o tzv. porodní tábor v Dětřichově, kde se pravidelně v květnu konají obecní setkání občanů, společně s KSČM, za účasti armády, dobrovolných hasičů a dalších složek. Na místě jsou dva památníky, které jsou zrestaurované, areál je udržovaný. Pietní setkání se letos konalo 7. května.

Původně ubytovna pro dělníky

Historie tohoto místa se začala psát po záboru pohraničí a jeho připojení k nacistické Říši. Celé zabrané pohraničí bylo rozděleno na tři vládní obvody. Tato, tedy východní část, se stala vládním obvodem Opava, kde se nacházelo i sídlo vládního prezidenta. Území bylo většinově obýváno občany německé národnosti. Přes toto území byla trasována ona známá Hitlerova dálnice Vídeň – Vratislav. Proto zde byl vybudován areál, který měl sloužit pro ubytování dělníků pracujících na stavbě dálnice. Jelikož se však válečné události po roce 1942 nevyvíjely pro Německo dobře, ke stavbě tohoto úseku nikdy nedošlo a stavba byla zastavena u městečka Trnávky.

V důsledku vypuknutí války, kdy se většina mužského obyvatelstva z venkovského okresu (landrátu) Moravská Třebová stala příslušníky německé armády, panoval nedostatek pracovní síly na statcích a v továrnách. Německý systém tento nedostatek pracovní síly řešil tak, že nuceně přesídloval statisíce zejména mladých lidí z okupovaných zemí na práci do Říše. Do východní části Sudet tak byly na práci nasazeny dělnice z východní Evropy (Polska, Ukrajiny). I když bylo vydáno gestapem nařízení, které zakazovalo intimní styk mezi místními muži a východními dělnicemi, stejně docházelo k mnoha případům otěhotnění těchto žen. Proto byl v roce 1943 původní dělnický tábor přeměněn na Porodní tábor pro východní dělnice, který byl jediným táborem tohoto druhu ve vládním obvodu Opava.

Tábor byl obehnán pouze tyčkovým plotem, bez ostnatých drátů a strážních věží. Byly zde dva původně dělnické dřevěné baráky, ve třetím byla kotelna, kuchyň, porodní a poporodní místnost, umývárna a pracovna velitele tábora. U vstupu do tábora pak byl menší dřevěný domek, který sloužil dozorcům a bylo v něm umístěno i skladiště. Byť se jednalo o tábor porodní, plně zapadal do systému ostatních nacistických táborů, měl totiž za cíl likvidaci novorozenců.

Zločinné pokusy na ženách a dětech

Zločinné, velmi bolestivé pokusy na ženách a dětech prováděl šéflékař Wilhelm Schmidt, jemuž se přezdívalo nacistický Herodes. Oběti těchto pokusů a gynekologické »péče« byly zpočátku pohřbívány na hřbitově v nedalekém Starém Městě. Později, po ostrých protestech místních obyvatel zděšených množstvím mrtvých, byli zemřelí ukládáni do otevřeného pohřebiště v místním lesíku u tábora. Za dobu existence tábora se oficiálně uvádí úmrtí 206 dětí z 636 narozených a také úmrtí 14 žen. Nejčastější příčinou úmrtí byly střevní katar, životní slabost, zápal plic a průjem. Podle vzpomínek původních obyvatel by však počet dětských obětí mohl být násobně větší (jeden pamětník mi kdysi udal číslo okolo tisíce), tento zdroj však není zatím ověřen.

Neurvale se k ženám choval i táborový vedoucí Franz Steiner, za jehož působení panoval v táboře krutý hlad. Po jeho odvolání došlo nástupem Oskara Frenzela ke zlepšení poměrů, což dokládají svými výpověďmi táboroví dozorci a topiči Jan Klement, Karel Baar a kuchař Ferdinand Veigel. Posledně dva jmenovaní ženám v táboře dokonce pomáhali, jak dokládají vzpomínky umístěných žen. Po odchodu šéflékaře Schmidta se o rodičky a děti v téměř primitivních podmínkách staral Němci zajatý zdravotník Rudé armády Alexander Nikitič Brjancev společně s mladou Ukrajinkou Naděždou Michajlovnou Trofimenkovou. S pomocí vedoucího tábora Oskara Frenzela se snažili přesvědčit německý personál lékárny Adler v Moravské Třebové a zajistit tak alespoň nějaký přísun léčiv a zdravotnického materiálu do tábora. Na jaře 1945 se Frenzel snažil odeslat většinu dětí k jejich matkám a v dubnu 1945 se přísun nových žen do tábora zastavil. Těsně před příchodem Rudé armády odešel z tábora i Frenzel, který Brjancevovi předal klíče od tábora. Poslední zde narozené dítě byl zdravý chlapeček, narozený 8. května 1945. Následujícího dne, 9. května, z rána do těchto míst dorazila Rudá armáda.

Mír není samozřejmostí

Po válce byla v místech pod dřevěnými baráky odhalena pamětní deska, připomínající děsivý osud dnes malebného údolí. Naproti v lesíku, kde odpočívají táborové oběti, stojí památník obětem války. Každoročně se zde 7. května konají vzpomínky konce války, spojené s ukázkami vojenské techniky, pálením ohně míru, leteckou akrobacií a obecním setkáním občanů. O den později je pak ze silnice nad táborem odstartován tradiční běh Dětřichovský memoriál.

Tohoto setkávání se pravidelně účastním i já. Letos jsem měl tu čest hovořit k účastníkům na tomto místě. Protože zde bylo velmi mnoho mladých lidí a školáků, připomněl jsem jim právě historii onoho místa tak, jak jsem ji popsal v tomto článku. Na oběti a hrůzy válek se nesmí zapomínat, jinak si je budeme muset prožít znovu! Mír se musí bránit, není samozřejmostí!

FOTO – Josef BOHATEC


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 19 hlasů.

FOTO – Josef BOHATEC

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ferdaholub
2018-06-01 16:37
S hlubokou pokorou se skláním před oběťmi hrůzných činů
německých fašistů a jejich přisluhovačů, ale i s odsouzením činů
jejich potomků, kteří i v současné době ve svém jednání
pokračují v revanši zcela veřejně, dokonce ve vrcholné politice ČR.
V té souvislosti mne zajímá také informace, kolikrát citované pietní
místo navštívil předseda KDU ČSL pan s malým p Bělobrádek.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.