Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, místopředsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu

Pro KSČM je bydlení lidské právo

Po loňských říjnových volbách jste se stal nejen členem výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ale i jeho místopředsedou. Jaké to je?

Naše pozice ve Sněmovně nám po volbách umožnila obsadit vedení prakticky všech výborů – buď předsedy, nebo místopředsedy. Já zůstávám členem rozpočtového výboru, jsem tam ještě předsedou podvýboru pro bankovnictví. Ale byl jsem nově »navelen« do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, převzal jsem tak trochu dědictví po naší Miladě Halíkové, která ho v minulém volebním období vedla. K veřejné správě, a zejména k úseku práce v komunálu, v municipalitách, v územní samosprávě máme blízko. Proto tradičně míříme i na tento výbor, který má na starost poměrně širokou problematiku celé veřejné správy. Kdybychom to měli spojit s exekutivou, je to především civilně správní úsek ministerstva vnitra, celé MMR - a jejich kompetence, tzn. čerpání evropských dotací na tomto úseku, řízení Státního fondu rozvoje bydlení atd. Ve volbách se prosadili do Sněmovny Piráti a měli také zájem o tento výbor, zejména v oblasti e-governmentu, což je v podstatě digitalizace veřejné správy. Předseda výboru Ivan Bartoš to má jako svou osobní preferenci. Za KSČM je ve výboru ještě Ivo Pojezný.

Pokud jde o úsek veřejné správy, jde o víc než 6000 obcí, územní správa má úroveň jak obecní (městskou), tak i krajskou, u nás se územní správa skládá ze státní správy a samosprávy, takže obce jsou pověřeny některými kompetencemi v oblasti státní správy.

Na co se ve výboru soustředíte především?

Jako ekonom se zaměřím na to, jak to s územní správou vypadá ekonomicky. Právě se ve Sněmovně projednává Státní závěrečný účet za rok 2017. Rozpočty na úrovni územní samosprávy jsou poměrně objemné, územní samosprávné celky tvoří na příjmové straně 473 mld. Kč. Územní rozpočty aktuálně hospodaří s přebytkem 31 mld. Kč, což je určitý trend, na rozdíl od státního rozpočtu, který je spíše deficitní. Úsek obcí je přebytkový, obce se těžko mohou pouštět do velkých dluhů, a aktuálně se nedaří čerpat zejména kapitálové výdaje.

K některým parametrům. Rozpočty obcí byly posíleny novelizací rozpočtového určení daní. Od loňska byl posílen podíl obcí na výnosu DPH, DPH u obcí tvoří zhruba asi ¼ všech příjmů. A tím se zvýšily i příjmy územních rozpočtů víc, než činí růst ekonomiky. Příjmy obcí tedy rostly rychleji, než byl růst ekonomiky. Na druhou stranu to znamená, že obce jsou na výnos této daně citlivé, tudíž bude nutné dobře zvažovat novely zákona o DPH, které vláda připravuje. V nejbližší době má přijít do Sněmovny daňový balíček, který připravila ještě ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Vedle vlastních daňových příjmů obce dostávají ještě transfery od státu nebo od krajů, popř. fondů. V poslední době rostou transfery neinvestiční zejména tím, že se přidalo do oblasti regionálního školství. A z ministerstva školství jde zase víc peněz na sociální služby. Méně čerpané jsou investiční transfery, což souvisí jednak s projekty a pak s kofinancováním evropských peněz, resp. tím, že se evropské peníze nečerpají, nevzniká tak vysoký nárok na kofinancování.

A s tím trochu souvisí i to, že obce a kraje jsou v přebytku, to je záležitost zejména posledních let - peníze se hromadí na účtech a nejsou čerpány, což opticky vypadá, jako že obce jsou šetrné, ale nečerpáním se vlastně zanedbává investiční výstavba v této oblasti.

Jak se vláda podle vás chová k obcím? Není to někdy problém?

Pravdou je, že v obcích nemůže být peněz nikdy dost. Citlivé je obecně zafinancování kompetencí, které obce dostaly. Územní správa je dostala v rámci reformy spuštěné na přelomu století, ale za kompetencemi nešly tak úplně peníze. Část z nich se musí sehnat jiným způsobem - ne že dojdou dotace. Je to jak v oblasti výkonu státní správy, tak v oblasti financování regionální infrastruktury a dopravní infrastruktury zejména. Až v poslední době se začíná dohánět určitý deficit v oblasti školství, kde začínají růst platy, což však neznamená, že v oblasti materiálně technické základny školství je vše v pořádku. Tam spokojenost asi ještě dlouho nebude.

Můžete se zmínit také o zadlužení obcí?

Malé obce se pochopitelně nemohou zadlužovat. Máme-li v ČR 1,7 bilionu veřejného dluhu, podstatnou částí 1,6 bilionu se na něm podílí stát a úsek územních správ jen necelou stovkou miliard. A to ještě zhruba čtvrtinu z toho dělá dluh hlavního města Prahy.

A ještě je tu jedna zajímavá věc - zbytky na účtech mají tendenci růst. Lze strukturovaně analyzovat, zda si tam ukládají ušetřené peníze, nebo je to tak proto, že je nemohly obce utratit. Ale pravdou je, že proti tomu dluhu stojí poměrně značný obnos prostředků.

Ale některé obce si vypůjčily, a nebyly schopny to splácet…

Je to velmi diferencované a může se i obec dostat do úpadku, ale obec pochopitelně nelze škrtnout na mapě, žijí tam lidé atd. Na to jsou pak postupy, jak situaci řešit, ale nemělo by k ní docházet. Po Praze je nejvíc zadlužený Olomoucký kraj, který má dluh tři miliardy…

Jaké úkoly vás v nejbližší době v této oblasti čekají?

Pokud jde o správu v obcích, stojí před námi několik úkolů. Je to postup digitalizace správy, pak se na nás valí normy z Evropy typu GDPR, což je záležitost práce s osobními údaji. Teď máme ve druhém čtení zákon o zpracování osobních údajů, který reaguje na problematiku GDPR. Náš výbor vyslovil obavu, že úsek územní správy by nemusel zvládnout všechny úkoly, které se na něj valí. Takže z našeho výboru jde do 3. čtení pozměňovací návrh, aby se speciálně obcím, popř. dobrovolným svazkům obcí, příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávními celky a právnickým osobám vykonávajícím činnost škol ulevilo. A to tak, že se případná pokuta snižuje na 10 tisíc korun, reálně by tam mohly být sankce až milionové.

Ještě jedna drobnost – jsme v situaci, kdy veřejná správa diskutuje, jak účinný je služební zákon. Na stole je jeho novela také ve druhém čtení. Je třeba připomenout kritičnost debaty, kdy jsme se na služební zákon dlouze chystali, v nějaké podobě nakonec prošel, spokojeni jsme s ním nebyli, ovšem teď pravý opoziční kout brání této novele s poukazem na to, že ji provádí vláda v demisi a že by mohla být také špatná.

Není na tom kus pravdy?

Komplexnější vyhodnocení zákona o státní službě nás teprve čeká, ale tato novela je reakce připravená úsekem státní služby a reaguje na nejpalčivější problémy. Zjistili, že platné znění je velmi rigidní, zejména pokud jde o nastavení výběrových řízení. Realita byla totiž taková, že mnohde nebyli schopni půl roku i déle místa ve státní správě obsadit. Výběrová řízení nebyla dobře nastavena, zejména ODS a Piráti to blokovali. Ale vytvořila se většinová shoda v tom, že tuto dílčí změnu by Sněmovna mohla projednat. I když dlouhodobě je to oblast sledovaná Evropskou komisí z hlediska kvality transparentnosti veřejné správy, tak toto je krok, který by neměl být rozporován Evropou a pomůže, aby státní správa trochu lépe pracovala. Systémové výhrady, do jaké míry státní správu stabilizovat a odpolitizovat, je věcí komplexního hodnocení, které teprve přijde.

Do vašeho výboru také patří vše, co se týká bydlení. O tom se v poslední době mluví hodně… Bytů je stále málo, jsou drahé. Je normální, že u nás skoro každý chce mít svůj byt, svůj dům?

Pro KSČM je bydlení lidské právo, žijeme v civilizované Evropě, kde by ani lidé v nouzi neměli končit na ulici. Bydlení není běžná komodita, vše vyřeší volný trh, ale je tu nezbytná veřejná podpora, aby bydlení fungovalo, jak má. Je třeba připomenout, že u nás významná část bytového fondu byla zprivatizována a vznikla situace, že obec není schopna lidem, kteří bydlet potřebují, nic nabídnout. A nájemní bydlení je drahé. Je tedy docela pochopitelná reakce, že než aby člověk platil vysoké nájemné, rozhodne se pro vlastnické bydlení a bude splácet hypotéku. A tady se dostáváme k problémům pro český trh specifickým. V sousedních zemích je váha vlastnického bydlení menší, protože nájemní bydlení je tam pro lidi dostupnější.

Pokud jde o financování vlastnického bydlení, lidé, kteří chtějí bydlet v domku, popř. si za hypotéku koupit byt, hypotéční sektor financuje úvěry v objemu zhruba 200 mld. Kč. Proti tomu stojí finanční veřejná podpora bydlení, což není dotace, ale nabídka zvýhodněných úvěrů, který realizuje Státní fond rozvoje bydlení pro vytypované kategorie. Ta se pohybuje kolem jedné miliardy korun, což je půl procenta ve srovnání s hypotečním sektorem. Finanční veřejná podpora je tedy nedostatečná.

Jak jsme na tom v oblasti standardního bydlení?

Hovoříme o lidech, kteří pracují, berou plat, ze kterého jsou schopni uhradit nájmy, ale už je i zde je nedostatek nabídky. Asi nejpalčivější je však aktuálně situace u tzv. sociálního bydlení, tedy nabídce bydlení těm nejpotřebnějším. A není to jen jedna skupina, jde o azylové bydlení, přes bydlení s pečovatelskou službou pro seniory, jsou to ubytovny, malometrážní byty, holobyty. Tento druh levného bydlení skoro neexistuje ani pro velkou část lidí v nejzoufalejší situaci. To zdůrazňuji, protože lidí ohrožených chudobou je u nás asi jeden milion, a v nejzoufalejší bytové situaci je asi 300 tisíc lidí. Tady vznikl problém, protože existuje dotační systém sociálních transferů, tak lidé, kteří nemají šanci uhradit nájemné, dostávají od státu příspěvek na bydlení a doplatek k bydlení, což jsou dvě dávky. Stát takto aktuálně vyplácí kolem 12 mld. Kč. To není málo. Ale to nejde na pokrytí neziskového levného bydlení, jde to poskytovatelům dané služby, což jsou často soukromníci, kteří napálí tržní, dokonce spekulativní ceny, a stát to financuje. To je špatně.

A co s tím udělat? O tom se mluvilo i ve Sněmovně, i když program mimořádné schůze nebyl schválen. Problém tu však existuje. Lze se na to dívat pohledem – my těm lumpům peníze nedáme, dávky zkrouhneme a budou je moci čerpat jen ti, co mají rozumnou cenu. To však může být jen obec. Lidi byznysu nepřijdou s levným bydlením, neudělali by na tom zisk.

Pokud by se pouze z úsporných důvodů tyto věci zredukovaly, zůstává otázka, kam by lidé, kteří potřebují bydlet, měli jít, když není nabídka. A to je důvod, proč se dosavadní postup MPSV nelíbí Svazu měst a obcí, který protestuje, že se tímto šetřivým krokem dosavadní ministryně přenáší odpovědnost za lidi bez přístřeší ze státu, tj. plátce dávek, na obce, jako poskytovatele bytové služby tohoto druhu. Obec musí pomoci, poradit, ale nemůže automaticky bydlení zajistit, pokud nemá kapacity. Takže krok, který zvažuje MPSV, je nesystémový, měl by být v souladu s koncepcí bydlení, v souladu s postupem MMR. A já říkám, že by se měly nástroje sociální politiky a obecní bytové politiky propojit. Propojení mám na mysli tak, že pokud chci vyplácet jen dávky na úrovni obecního nájmu, dostupného bydlení, nikoli byznysové, za cenu, kterou si stanoví obec, je třeba, aby veřejný sektor podpořil obec ve vybudování potřebných kapacit. Může třeba vykupovat kapacity od soukromníků, kterým po možnosti čerpat peníze od státu byznys už tolik nepokvete. Takže se ubytovacích kapacit rádi zbaví, prodají je za přijatelné ceny. Obce mohou zapojit jako partnera soukromý sektor. Když si pustí na své teritorium developera, investora, který si tam chce postavit ziskové bydlení, dají si podmínku, že několik bytů postaví levně a svěří je obci, aby je mohla nabízet. Obec může také sama stavět – dá pozemek a stát jí usnadní dostupnější finanční zdroje.

Žijeme v čase konjuktury, a na lidi v sociální nouzi bohužel mnozí hledí, jako by byli nějací nemakačenkové, paraziti, používá se paušální pojem tzv. nepřizpůsobiví, se kterými nikdo nechce nic mít, obec je nechce na svém území. Ale když je vyženou z jedné obce, půjdou do druhé. Je třeba řešit zapojování těchto lidí, nelze je jen škrtnout. Pokud by kampaň za ušetření sociálních transferů vedla tímto směrem, bylo by to velmi nešťastné, konjunktura brzy skončí a na okraji společnosti se mohou objevit snadno další kategorie, nejen některá etnika a senioři, ale i mladí nezaměstnaní, samoživitelky... Je třeba myslet na systémové řešení.

A pokud jde o možnost podpory bydlení?

Ministerstvo pro místní rozvoj má Státní fond rozvoje bydlení, už jsem říkal, že se tam částky pohybují na úrovni necelé jedné miliardy, což je málo. Navíc nástroji jsou tzv. zvýhodněné úvěry, ale uvědomme si, že jsme donedávna žili v situaci, kdy byly tzv. nulové úrokové sazby. Takže když vám fond půjčí za nulový úrok, není to až takový zázrak. To by se změnilo v situaci, kdy banka zvýší úrokové sazby, což se může rychle přiblížit, protože ČNB uvažuje o tom, že udělá v tomto směru další krok, úrokové sazby budou mít tendenci se zvyšovat, což se promítne do ceny peněz, a to do hypotečního financování. A dostupnost finančních prostředků touto privátní cestou se zhorší, ceny bytů jsou pořád na vysoké úrovni a příjmy lidí nerostou tak rychle. Takže je tu nad čím se zamyslet. MMR mělo schválený rozpočet na regionální rozvoj ve výši 14 mld. Kč, ale čerpalo necelých 40 %. Proč? Nebyly projekty, zčásti evropské, podíl rozpočtů z Evropy měl být 11 miliard, reálně se čerpaly čtyři, tedy 37 %! Na podporu bydlení šlo jen 0,5 mld. Kč!

ČNB doporučila, že hypoteční půjčka nesmí být větší než devítinásobek ročního příjmu dlužníka a měsíční splátky by neměly překročit 45 procent jeho čistého příjmu. Jak se díváte na takové zpřísnění?

Tento krok oživil debatu z minulého volebního období, kdy se to ČNB pokoušela řešit zákonem. Teď to vyřešila doporučením. Tomuto kroku, který jakoby reguluje oblast hypoték, se samozřejmě brání Hypoteční banka, které to odpudí část klientely, realitní kanceláře, které mají kšefty s prodejem nemovitostí, a investoři, kteří je staví. Říkají, že regulace omezí poptávku a dostupnost hypoték se tím pádem sníží pro určitou kategorii lidí a četnost klientů bude menší. ČNB to vyvrací – a podle mě na tom hodně je – říká, že dochází k nedomyšlené poptávce, do hypotečních úvěrů se pouštějí lidé, kteří nedomýšlejí rizika, hypotéka se splácí dlouhodobě, člověk se může dostat do pasti neschopnosti splácet hypotéky. A navíc si musíme uvědomit, že pravděpodobně porostou úroky, jsou vysoké ceny a příjmy lidí neporostou tak jako ceny nemovitostí. Z toho je jasná regulace hypoteční bubliny ze strany ČNB, ale neskrývá se tu řešení. To by mělo být v oživení nabídky levnějšího bydlení, která v konečné instanci ovlivní i ceny realit a přes ně se to promítne i do tržních nájmů

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 18 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2018-06-26 21:40
Omlouvám se za překlepy ale udělal jsem je v naštvanosti na toho
polosocana.Chtěl jsem napsat "hajaja" a
"okecávání".
reich.mir.fan
2018-06-26 21:22
A co konkrétního a hmatatelného pro to právo pro lidi tento soudruh
hahaha kromě očekávání vykonal?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.