Postkomunismus« v demografickém zrcadle

Mobilů rychle přibývá i na globálním Jihu. Včetně těch, co jsou »smart«. Na faktu, že ho »elity« Severu berou na hůl, to nemění zhola nic. Ani na existenčních kalamitách, plenících bývalé kolonie. Pro to, jak lidé vidí své životní perspektivy, jsou k mání přesnější ukazatele. Zvlášť výmluvné jsou statistiky, zachycující populační křivky.

O území »postkomunismu« to platí dvojnásob. Počet obyvatel tu zaznamenal drastický pokles. Truchlivý žebříček vedou právě země, jež mají „elity“ Severu za zvlášť poddajné. Od roku 1990 se populace Lotyšska zmenšila o 27 procent, Litvy o 23 procenta a Bosny-Hercegoviny o 22 procenta. Ukrajinu už opustilo – nepočítaje miliony »gastarbeiterů« v Rusku, u nás i jiných zemích – plných 13 procent obyvatel. Takový pokles populace, jako v někdejších socialistických zemích, »nemá v mírových dobách žádné obdoby«, uvádí Wittgensteinovo demografické středisko se sídlem ve Vídni. Určitou výjimku v celém regionu představují pouze Česká i Slovenská republika a Slovinsko. Mikroskopický přírůstek, jež zaznamenaly za skoro třicet uplynulých let, tu však připadá na nové přistěhovalce.

V západní Evropě to tak strmý pád není. V Irsku přibylo od roku 2000 na 36 procent obyvatel, ve Francii asi 18 a zhruba 4 procenta i v Německu. Jde ovšem hlavně o ty, kteří se narodili usazené imigraci. Čistě na konto těch, kdo se přistěhovali nově, připadá populační přírůstek Švýcarska (o 26 procent), Španělska (o 20 procent) i Švédska (o 17 procent). Právě imigrace přidala celou desetinu i k počtu populace Ruské federace. Nadílka »postsovětských« poměrů, za Jelcina pro milióny drastických, však počet jejích obyvatel celkově snížila. Zlověstná křivka nabírá opačný směr až v posledních letech.

A jak to bylo v dobách, hanobených dnes jako »totáč«? Nahlédněme aspoň do domácích statistik. Koncem roku 1948 u nás žilo devět miliónů 177 tisíc obyvatel (šest milionů 735 tisíc v českých a dva miliony 442 tisíce ve slovenských krajích). Už v roce 1961 to bylo 13 milionů 745 tisíc, resp. devět milionů 571 tisíc a čtyři miliony 174 tisíce obyvatel. A v roce 1988 už 15 milionů 608 tisíc, resp. deset milionů 358 tisíc a pět milionů 250 tisíc obyvatel. Za čtyři desítky let socialismu nás přibyla víc než polovina. Na přistěhovalce z ní připadala jen promile.

Ten kontrast je básníkovou kapkou rosy. Kdy lidé hledí do budoucna bez obav – a kdy je drtí existenční stres – zjevuje, tak jako máloco.

Josef SKÁLA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 45 hlasů.

Josef SKÁLA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2018-06-27 21:07
Takový úbytek obyvatel, to snad nebylo ani za války. To je skoro
genocida. Prostě krach kapitalismu.
fronda
2018-06-27 21:01
To byla zrada a ostuda a komunisti by se měli za tuto roli v době
privatizačního puče pracujícím omluvit, což tímto činím.
hajek.jiri51
2018-06-27 14:09
Omluva za to "s" v poslední větě.
hajek.jiri51
2018-06-27 14:08
Soudruh Skála zase, jak bývá u něj obvyklé, trefil rovnou do
černého. Strohými fakty. Ten "postkomunizmus", i když v
tomhle souhlasím s panem Antalem, bych mu prominul. Já osobně v tom,
když někdo označí události v roku 1989 vlezle za "revoluci"
cítím křeč studu. Nikdo se taky zdůvodňováním
"revolučnosti" moc nezdržuje a prchá s této oblasti.
antal
2018-06-27 13:19
S obsahom článku možno len súhlasiť. Navyše treba dodať, že nešlo
len o kvantitatívny prírastok, ale hlavne kvalitatívny. Že socializmus
poskytol kvalitné vzdelanie, vychoval kvalifikovaných, vzdelaných
pracovníkov. Z čoho ťažia tieto krajiny dodnes. /// Len sa mi zdá
divné, že hlavný ideológ KSČM používa pojem
"postkomunizmus". To je predsa lacný propagandistický pojem
pravicovej propagandy. Oficiálne išlo len o socializmus, niet žiadneho
dôvodu používať pojem komunizmus. Používanie tohto pojmu čo-to
napovedá o ideologickom myslení autora. A prečo "post -
postkomunizmus, či postsocializmus", hodilo by sa tieto pojmy
použiť pre dobu po socializme, teda keby bol socializmus vývojovo
nahradený pokrokovejším systémom. Toto bol len kontrarevolučný
návrat dozadu, preto sa skôr hodí spojenie "bývalé socialistické
krajiny". Používaním pojmu "Postkomunizmus, či
postsocializmus" akoby sme súhlasili s tým, že ide o dobu po
socializme, teda pokrok.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.