Evropa, která chrání?

Pokud bychom se rozhodli udělat průzkum a ptát se běžných občanů na ulicích evropských měst, zda vědí, která země právě předsedá Radě Evropské unie, patrně by nás nepřekvapilo, kdyby jejich povědomí bylo značně nízké. Samozřejmě s výjimkou občanů té země, které se to právě týká.

Někteří z nás možná vzpomenou na české předsednictví z roku 2009, provázené kontroverzním výtvorem nazývaným Entropa, od našeho »předního« umělce, dále poznamenaného pádem Topolánkovy vlády a následně, po jeho skončení, vyšetřováním korupčních kauz spojených s financováním akcí, které se u nás v jeho rámci pořádaly. Že o něm nelze hovořit jako o zvláště úspěšném, je celkem jasné, uvidíme, zda ve druhém kole v roce 2022 posuneme naši laťku výše.

Pravidlo trojice

Ve výkonu předsednictví Rady se jednotlivé členské státy střídají vždy po šesti měsících. Lisabonská smlouva zavedla od roku 2009 pravidlo, že předsedající země jsou rozděleny do tříčlenných skupin, jejich stěžejní program a cíle jsou tedy stanoveny na dobu 18 měsíců, přičemž svůj podrobnější program si každá země na svůj předsednický půlrok připraví sama. Země, jež právě Radě předsedá, má za úkol vykonávat funkci nestranného prostředníka, mj. plánovat a řídit její zasedání, snažit se o dosažení dohody při řešení sporných otázek, zastupovat ji při jednání s ostatními orgány EU, především Komisí a Evropským parlamentem.

Bulharská jednota

Předsedající země zároveň pořádá jak u sebe, tak v Bruselu, případně i v ostatních zemích, řadu formálních i neformálních zasedání. V rámci nyní končícího bulharského předsednictví jsem se dvou takových jakožto zástupce Evropského parlamentu zúčastnil. Nejprve v Sofii, na setkání předsedů energetických komisí zemí EU, a na začátku června jsme pak společně se slovenským premiérem, naším ministrem průmyslu a evropským komisařem zahajovali Evropské nukleární fórum v Bratislavě.

Na obou summitech jsem při svých vystoupeních zdůrazňoval nutnost zachování stabilních zdrojů energie. V rámci klimatické politiky EU, v jejímž rámci je stále více prosazována energie z obnovitelných zdrojů na úkor spalování fosilních paliv, hlavně pak ekologicky nejvíce zatěžujícího uhlí, je zatím zcela nezbytné zachovat stabilní zdroje. Neboť kapacita i cena baterií, v nichž bychom mohli přebytečnou energii vyrobenou za příznivých klimatických podmínek ukládat, zatím tento způsob uchovávání vylučuje, můžeme si tedy vybrat mezi závislostí na dovozu surovin, například zemního plynu, či vlastní nezávislé výrobě energie z jádra.

Další směřování evropské energetiky však nebylo jediným tématem právě končícího bulharského předsednictví. Bulharsko se pod svým heslem »V jednotě je síla« snažilo zaměřit na budoucnost mladých lidí v Evropě, na další přiblížení zemí západního Balkánu k EU, digitální ekonomiku a na posílení bezpečnosti a stability.

Rakouská vize

Právě bezpečnost však bude patrně stěžejním tématem země, jež trojici předsedajících zemí Estonsko-Bulharsko-Rakousko uzavře. Se svým mottem »Evropa, která chrání« Rakousko celkem jasně naznačuje, jakým směrem se během svého předsednictví Rady, tedy od 1. července, hodlá ubírat. Podrobný program zatím nebyl zveřejněn, stěžejní body však již ano.

Hlavní bude bezpečnost a boj proti nelegální migraci. Nebude se jednat pouze o aktualizaci dublinského nařízení (tzv. Dublinu IV.), které má nově stanovovat pravidla pro přerozdělování uprchlíků do zemí EU, kvóty v současnosti krom zemí V4 odmítá i Rumunsko a jejich zavedení se tedy jeví čím dál méně pravděpodobné... Rozhodně bude nezbytné posoudit readmisní dohody se zeměmi, které s námi sousedí, a těmi, z nichž uprchlíci přicházejí, neboť se již naplno projevuje problematika s realizací odsunu odmítnutých žadatelů. Díky finanční podpoře, kterou EU těmto zemím často poskytuje, se jejich uzavření nejeví jako nemožné. Možná by postačilo poskytování další pomoci tímto podmínit?

Jak v minulém týdnu v Budapešti, na summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky, rakouský kancléř Sebastian Kurz prohlásil, »jen silné vnější hranice udrží Evropu bez hranic vnitřních«. Je tedy jasná snaha vybudovat silnou a chráněnou jižní hranici EU a migraci řešit v tzv. hotspotech, vně jejího území.

Rakousko je zastáncem politiky EU, ve které by se Unie měla zaměřovat hlavně na zásadní otázky, jež vyžadují společné hledání řešení a rozhodování, přičemž by se neměla zabývat menšími problémy, které si národní státy, případně regiony, zpravidla dovedou lépe vyřešit samy. Nabízí se tedy otázka, nebude-li rakouské předsednictví po dlouhé době jedním z těch, na které si Evropané vzpomenou, navíc možná i v pozitivním duchu?!

Jaromír KOHLÍČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 23 hlasů.

Jaromír KOHLÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.