Když EU dělá prospěšnou věc...

Téměř půl roku jsem se v Právním výboru EP jako zpravodaj zabýval tématem sociální ekonomiky a sociálního podnikání. Minulý týden prošla moje zpráva k tomuto tématu na výboru téměř jednomyslně a troufám si odhadnout podobný výsledek i na červencovém plenárním zasedání ve Štrasburku.

Sociální a solidární ekonomika se v Evropě dostává stále více do popředí, a to díky kumulaci problémů, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, sociální vyloučení či špatná životní úroveň lidí v důchodovém věku. Tyto faktory není schopen řešit stát.

Sociální a solidární ekonomika zaměstnává více než 20 milionů lidí, což představuje přibližně 6,5 % pracovníků v EU a 10 % podniků EU. Mluvím tu o různých družstvech, obecně prospěných společnostech, spolcích, nebo třeba u nás o chráněných dílnách. Jde o sektor, který je více než potřebný. Sociální podniky naplňují různé veřejně prospěšné cíle, a to zejména tam, kde stát nemá kapacitu plnit tuto roli. Sociální podnikání řeší otázku sociální soudržnosti, sociálního začleňování a dokáže dynamicky reagovat na potřeby trhu práce. Zaměstnává totiž nejvíce znevýhodněné osoby na trhu práce, ať už jde o osoby se zdravotním postižením, nebo pracovníky s nízkou kvalifikací.

Moderní koncept sociálního podnikání se v českých podmínkách objevil teprve v 90. letech 20. století, nicméně první charakteristické znaky můžeme u některých podniků v našich zemích najít již v první polovině 19. století. Šlo např. o tradiční občiny, cechy a bratrstva, podpůrné spolky atd. Příkladem dnešního sociálního podniku v ČR může být třeba Modrý domeček Řevnice, který je projektem občanského sdružení Náruč a poskytuje chráněná pracovní místa lidem s mentálním postižením. Nebo třeba občanské sdružení Nový Prostor, který vydává čtrnáctideník, jehož prodejci jsou lidé v sociální tísni.

Vývoj v evropských zemích byl velmi různorodý, vznikly různé formy sociálních podniků. Například sociální družstva v Itálii, nebo tzv. mutuálky ve Francii. Ač se tyto podniky vykazují rozdílnými znaky, zjistili jsme, že existuje i celá řada znaků, které mají na evropské úrovni společné. Proto jsme připravili koncept tzv. evropské značky sociálního podniku. Ta bude udělována podnikům na základě splnění určitých kritérií, jako je sociálně společenský nebo obecně prospěšný cíl podnikání, využívání zisku k plnění těchto prospěšných cílů a demokratická forma řízení podniku. Tato značka sociálnímu podniku pomůže být snáze rozpoznatelným a zařaditelným. To je potřebné hlavně v případech, kdy se sociální podniky uchází o finanční podporu z grantů EU.

A samozřejmě jsme byli vedeni záměrem zviditelnit myšlenku sociální ekonomiky a otevřít diskusi na unijní půdě o tom, jak více tomuto sektoru pomoci.

Pro KSČM je funkčnost sociálního státu a sociální EU naprosto klíčová. Proto je podle nás podpora tohoto sektoru více než nezbytná.

Jsem nesmírně rád, že jsme se na této myšlence shodli napříč politickým spektrem Evropského parlamentu. Je tak zjevné, že EU dělá i přínosnější věci, než je řešení zakřivení banánů. Někdy se nám podaří i prospěšná věc...!

Jiří MAŠTÁLKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 3 hlasy.

Jiří MAŠTÁLKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.