Rozhovor Haló novin s Milanem Krajčou, členem vedení Světové rady míru a předsedou Českého mírového hnutí

Války a agrese NATO musíme odmítnout!

V uplynulých dnech se v Londýně konalo zasedání Světové rady míru. Z dob předlistopadových si tento orgán pamatujeme jako velmi vážený, s mnoha světově uznávanými osobnostmi, které do jeho činnosti byly zapojeny. Jakou pozici ve světovém mírovém hnutí má Světová rada míru dnes?

Světová rada míru je největší a nejaktivnější mírová struktura na světě, která působí ve více než sto zemí. Je to demokratická, antiimperialistická a nezávislá organizace, jejíž cíle jsou inspirovány Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv, principy Hnutí nezúčastněných zemí a Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Světová rada míru má poradní status v Organizaci spojených národů, stejně jako v dalších mezinárodních organizacích, jako jsou Mezinárodní organizace práce, Hnutí nezúčastněných zemí, Africká unie, Liga arabských států a další. Světová rada míru také intenzivně spolupracuje s obdobnými mezinárodními antiimperialistickými organizacemi, například se Světovou odborovou federací, Světovou federací demokratické mládeže nebo Mezinárodní demokratickou federací žen.

Světová rada míru má bohatou historii. Brzy si bude připomínat již 70. výročí svého založení. Současná mezinárodní situace a trvající nutnost postavit se rozhodně imperialismu a válce však zřetelně ukazují, že je její činnost stále více než potřebná.

Čím se jednání Světové rady míru v britské metropoli zabývalo?

Jednalo se o evropskou regionální schůzi Světové rady míru, kterého se zúčastnili zástupci mírového hnutí z Belgie, Británie, České republiky, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Portugalska, Řecka, Srbska, Španělska, Švýcarska a Turecka. Jako hosté byli přítomni také představitelé mírových organizací z několika zemí Ameriky a Asie.

Kromě zhodnocení současné situace na evropském kontinentě a v jednotlivých zemích se jednání zabývalo především přípravou aktivit Světové rady míru v následujícím období. Mezi priority patří další rozvíjení mezinárodní kampaně »ANO MÍRU! NE NATO!« proti Severoatlantickému paktu NATO, úsilí o zákaz atomových zbraní a dalších zbraní hromadného ničení v souvislosti se smlouvou o zákazu atomových zbraní, která byla v milém roce schválena Organizací spojených národů, a odpor proti další militarizaci Evropské unie, představované v současnosti tzv. Permanent Structured Cooperation (PESCO).

Mezi důležitou oblast činnosti patří také organizování solidarity s lidmi ze zemí, které čelí imperialistickému tlaku, válkám, agresím a okupacím, jako jsou například Jemen, Kuba, Palestina, Sýrie, Ukrajina, Venezuela, Západní Sahara a řada dalších.

Připravujeme ale i další akce, například v Srbsku aktivity připomínající blížící se 20. výročí bombardování Jugoslávie armádami NATO nebo v Irsku velkou mezinárodní konferenci proti vojenským základnám Spojených států amerických v zahraničí.

Zasedání Světové rady míru se uskutečnilo v Knihovně Karla Marxe. Přibližte prosím, jak to v knihovně vypadá, jak je tato knihovna rozsáhlá, z čeho je financována?

V letošním roce si připomínáme 200. výročí narození velkého myslitele, celoživotního revolucionáře a zakladatele mezinárodního komunistického hnutí Karla Marxe. I z tohoto důvodu byla za místo jednání Světové rady míru vybrána právě Knihovna Karla Marxe, která se nachází v centru britské metropole. Jedná se opravdu o mimořádně zajímavou instituci, která byla založena z iniciativy britských komunistů a odborářů v roce 1933 v reakci na nástup nacismu k moci v Německu a na s ním spojené pálení knih.

I dřívější historie budovy je však úzce spojena s mezinárodním komunistickým a dělnickým hnutím, o tom svědčí i fakt, že právě v této budově vydával Vladimír Iljič Lenin noviny ruských bolševiků Jiskra. Leninovu bývalou kancelář je zde možné také navštívit, protože byla z pietních důvodů zachována v původním stavu.

V knihovně se v současnosti nachází mnoho desítek tisíc knih vztahujících se k britskému komunistickému a dělnickému hnutí, velká sbírka periodik, včetně kompletního archivu britských komunistických deníků Daily Worker a Morning Star, rozsáhlá kolekce politických plakátů, letáků atd. Z hlediska mírového hnutí je zajímavé, že v rámci knihovny je uchován osobní archiv Johna Desmonda Bernala, světoznámého vědce, který stál u zrodu Světové rady míru a mezi lety 1959 a 1965 byl i jejím prezidentem.

Knihovna má statut ne nepodobný našim spolkům s individuálním a kolektivním členstvím, do její činnosti i financování jsou tak zapojeny celé organizace Komunistické strany Británie, Labouristické strany, odborů, mírového hnutí atd. Knihovna je veřejně přístupná, je zde tedy možné studovat historickou i aktuální knižní produkci i noviny a časopisy. Zároveň je i místem častých konferencí, seminářů a besed.

Byl jsem rád, že jsem měl možnost si celou budovu knihovny prohlédnout, a to včetně veřejnosti nepřístupných částí. Vskutku zajímavé je totiž rozsáhlé sklepení. To bylo objeveno až při rekonstrukci budovy v 80. letech minulého století a pochází z doby středověkého Londýna. V současné době je využíváno jako rozsáhlý archiv. Procházet se podzemním bludištěm chodeb plných regálů knih a periodik o komunistickém a dělnickém hnutí byl, zvláště pro bibliofila jako jsem já, opravdu mimořádný zážitek, při kterém jsem si připadal skoro jako ve slavném románu Jméno růže italského spisovatele Umberta Eca.

Londýn je místem, kde je Karel Marx také pohřben. Ptát se, zdali jste navštívil jeho hrob, je asi nošením sov do Atén, viďte…

Hrob Karla Marxe se nachází na hřbitově v Highgate v severním Londýně. Přesto, že je zde pohřebena řada významných osobností, právě hrob zakladatele mezinárodního komunistického hnutí je zde nejnavštěvovanější. Samotná hrobka, odhalená v roce 1956 generálním tajemníkem Komunistické strany Velké Británie Harry Pollitem, je v současnosti označována za jeden z nejznámějších hrobů na světě. I ve všední den sem neustále přicházejí lidé vzdát hold velkému revolucionáři, a to navzdory smutnému faktu, že se správa hřbitova rozhodla vybírat vstupné v ne zrovna symbolické výši. O tom jsem se mohl přesvědčit nejen v minulosti, ale i nyní, když se památce slavnému myslitele přišla poklonit i delegace Světové rady míru.

Zajímavostí je, že v těsné blízkosti místa posledního odpočinku Karla Marxe lze nalézt náhrobky i dalších významných osobností pokrokového hnutí. Patří k nim např. slavný marxistický historik Eric Hobsbawm, irácký komunistický vůdce Saad Saadi Ali nebo někdejší předseda Jihoafrické komunistické strany Yusuf Mohamed Dadoo.

Připomíná si i Británie 200. výročí narození Karla Marxe?

Ano, i Británie si toto výročí letos pochopitelně připomíná řadou akcí, mj. konferencemi, výstavami atd. I po dvou staletích Britové na Karla Marxe, který v jejich zemi žil a pracoval většinu svého života, nezapomínají. I u nás je znám fakt, že to byl právě Karel Marx, kdo byl v roce 1999 zvolen Brity největším myslitelem tehdy končícího tisíciletí.

Jedenáctého července se koná summit paktu NATO. Loni to bylo také v tento letní čas. Jako kdyby léto se zpravidla úplně jinými starostmi a radostmi lidí mělo přikrýt, čím se tam představitelé Severoatlantické aliance zabývají, co říkáte...

Severoatlantický pakt NATO v současnosti přešel na každoroční frekvenci svých summitů. Před dvěma lety se tak uskutečnil summit v polské Varšavě, v minulém roce v belgickém Bruselu. Letos byl summit původně naplánován do tureckého Istanbulu. Vzhledem k zásadnímu nárůstu rozporu mezi Spojenými státy americkými a Německem na jedné straně, a Tureckem na straně druhé, však bylo toto rozhodnutí zrušeno a summit se bude po roce opět konat v sídelním městě paktu.

Agenda summitu není dopředu nijak příliš konkrétně avizována. Všeobecně se ale očekává, že se summit bude zabývat dalším zvyšováním napětí vůči Ruské federaci, prohlubováním vztahů mezi NATO a Evropskou unií i možnými dalšími kroky NATO a jeho členských zemí proti Syrské arabské republice a jejímu lidu. Předpokládá se také, že summit zahájí proces další expanze NATO, tentokrát na Balkáně, o stát, který byl dosud znám jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Pravděpodobné klíčové téma summitu ale předznamenal prezident Spojených států amerických Donald Trump, který před několika dny zaslal vládám několika členských státu NATO memorandum, v němž zopakoval tlak na navyšování vojenských rozpočtů. Spojené státy ultimativně požadují, aby každý z členských států NATO vydával na armádu finance minimálně ve výši dvou procent svého hrubého domácího produktu. Již dnes je přitom většina celosvětových vojenských výdajů vydávána právě členskými státy NATO! Pokud by se jednotlivé země tomuto nátlaku podvolily, již tak neuvěřitelné náklady na vojenské rozpočty členských států NATO by vzrostly o dalších 40 procent. Toto je třeba jednoznačně odmítnout. Finance je třeba investovat jinam než do dalšího zbrojení, zvyšování mezinárodního napětí a příprav a realizací dalších imperialistických válek, agresí a intervencí.

Jaké aktivity proti summitu NATO organizuje Světová rada míru? Již jsme informovali, že se uskuteční také protest u nás v České republice.

Jako Světová rada míru jsme uskutečnili v samotném Bruselu řadu aktivit již v uplynulých dnech ve spolupráci s našimi přáteli a soudruhy z belgického mírového hnutí. Minulý pátek se tak v belgické metropoli uskutečnila velká politicko-kulturní akce proti summitu NATO, o víkendu pak mezinárodní konference Světové rady míru a její kampaně »ANO MÍRU! NE NATO!« a nakonec i mohutná demonstrace, které se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí.

V době konání summitu, tedy 11. až 12. července, se budou konat demonstrace v jednotlivých členských státech NATO i v zemích, které se staly obětí jeho agresí. Také v Praze chystáme takovou demonstraci, která se uskuteční zítra od 17 hodin u sochy svatého Václava na Václavském náměstí. Pořádá ji České mírové hnutí za podpory občanské iniciativy Ne základnám a dalších mírových organizací. Kromě zástupců Českého mírového hnutí a občanské iniciativy Ne základnám by na ní měli vystoupit i představitelé dalších organizací zapojených do kampaně za vystoupení České republiky z NATO, jako jsou například Asociace Vojáci proti válce, Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistický svaz mládeže nebo Levicové kluby žen.

Rád bych na toto shromáždění pozval i všechny čtenáře a čtenářky Haló novin, abychom společně ukázali, že navzdory prázdninovému období je i v České republice mnoho lidí, kteří nesouhlasí s NATO a jeho agresemi a tento svůj názor jsou ochotni dát i veřejně najevo. Je třeba, aby i z Prahy jasně zaznělo, že NATO, které je vojenským nástrojem imperialismu, sloužícím agresivním vojenským zájmům Spojených států amerických a Evropské unie, je dnes největší a nejnebezpečnější vojenskou organizaci na světě. Války a agrese NATO musíme odmítnout!

Druhá Babišova vláda ze svého programového prohlášení na přání komunistů vypustila posílení zahraničních misí české armády. Jak to hodnotíte?

I za druhé vlády Andreje Babiše budou pochopitelně a bohužel značně navyšovány počty vojáků Armády České republiky v zahraničních vojenských misích. To se týká pobaltských státu, Afghánistánu, Iráku i Mali. Takto to bylo prosazeno a schváleno a naprosto nic nenasvědčuje tomu, že by to nebylo také realizováno.

Nová vláda je opět vládou víc než úslužného členství v NATO, čímž se ani netají, když ve svém programovém prohlášení doslova otevřeně deklaruje: »Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně. V rámci zpravodajských komunit NATO a EU budeme usilovat o efektivnější vzájemnou informační výměnu. Zavazujeme se i nadále účastnit na mírových misích a dalších aktivitách NATO.«

O orientaci nové vlády svědčí také další pasáže z jejího programového prohlášení, ve kterých se zavazuje zásadně zvyšovat výdaje na zbrojení nebo důraz na zapojení České republiky do válečných projektů Evropské unie, představovaných projektem tzv. Permanent Structured Cooperation (PESCO) a EU Battlegroups.

I těchto důvodů je zřejmé, že je nezbytné i nadále pokračovat v budování mírového a protiimperialistického hnutí v České republice. Pokud by měl kdokoliv zájem zapojit se do práce naší organizace či do činnosti v rámci naší kampaně »ANO MÍRU! NE NATO!«, může nás oslovit skrze kontakty na webové stránce Českého mírového hnutí: www.mirovehnuti.cz, nebo osobně ve středu 11. července na zmiňovaném protestním shromáždění proti NATO na Václavském náměstí v Praze.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 27 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2018-07-10 18:36
Války a agrese NATO musíme odmítnout!To je sice pravda ale NATO má
nějaká prohlášení někoho na háku a vyvolávat války bude
nadále.Otázkou je kdo bude v nejbližší době na řadě.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.