Nad Hájem ve Slezsku zavlály vlajky zemí vystupujících souborů.

Háj ve Slezsku rozkvétá létem

Jakým létem? Přece Rozmarným! Pravidelně v Haló novinách informujeme o úspěšně se rozvíjející kulturně-společenské události, jež probíhá vždy na prahu léta k poctě »knížete českého jazyka« Vladislava Vančury (1891-1942) v jeho rodišti v Háji ve Slezsku. Všichni zpravidla znají skvělý Menzelův film Rozmarné léto. Ale jen ti, kteří někdy v počínajícím létě zamířili do Háje na Opavsku, do tamního Dohnálkova parku, ochutnali syté a výrazné chutě skutečného Rozmarného léta

Letošní ročník festivalového odpoledne, které s obdivuhodnou vynalézavostí a nasazením připravuje Spolek Vladislava Vančury, nabídl 10. června hodnotné umělecké soubory, jež měly bez nadsázky skvělou úroveň. Ve své kategorii lze na ně uplatnit nejen regionální či národní měřítka, ale i kritéria evropská či světová, a se ctí soubory obstojí. Atmosféra a program byly tak úžasné, že v očích nejednoho účastníka se zablýskla slzička dojetí. Největší dárek pro organizátory!

Navíc soubory ukázaly, že je spojuje ještě něco více, nejen velké mistrovství, ale také vzájemná družnost, zájem o národní povědomí a kulturní tradice svého regionu. Do Háje některé z nich přijíždějí pravidelně, a to není dáno »jen« velikánem české literatury a protifašistického odboje Vančurou, ale také díky dlouhodobé přeshraniční spolupráci hájeckých Vančurovců s kulturním spolkem Żródło z polské Ratiboře. Přibližme si tyto soubory několika řádky.

Itálie - I Gioppini di Bergamo

Folklorní soubor I Gioppini di Bergamo je ze starodávného severoitalského města Bergama, které se nachází poblíž Milána v předhůří Alp. Ústní tradice říká, že soubor vznikl někdy na počátku 20. století. Znovu byl obnoven v roce 1950. Nejdříve to byla hudební skupina s cínovými nástroji, na které hráli pouze muži, později se ke skupině připojily ženy v písních a tancích Bergama.

Repertoár, se kterým soubor vystupuje, zahrnuje kulturu a tradice Bergama. Náměty pocházejí ze starých básní místních autorů a choreografie ukazuje okamžiky každodenního života. Můžeme je vidět v typických šatech dávných časů za doprovodu hudebních nástrojů - cínových trubek, akordeonů, bubnů, kytar, třeba i s historickým rolnickým dvoukolákem.

Název Gioppini má kořeny v lidové tradici. Je to postava a skvělá karikatura tamních venkovských lidí - skromný rolník s veselou a laskavou tváří. Je drsný a přitom s velkým srdcem. Provází ho radostná nevědomost, která mu nikdy neumožňuje pochopit všechno. Je trpělivý, dokud ho někdo nedopálí, pak se nezná. Ve vystoupeních souboru je tak zachováváno a udržováno vzácné dědictví tamního lidového umění, písní, tanců, tradic. Během dlouhé kariéry byl soubor pozván na mnoho významných festivalů, a to jak v Itálii, tak v zahraničí. Jejich program sklízí velké úspěchy od veřejnosti i kritiky.

Polsko - Źródło

Mezi nejúspěšnější kulturní spolky našich severních sousedů určitě patří spolek Żródło (Pramen) z polské Ratiboře, která se nachází v příhraniční oblasti polského Slezska. Svoji historii začal psát roku 1997. Za dobu své existence se stal uznávaným nejen ve městě Ratiboři a okolí, ale v celém Polsku. A nejen to. Svoji zemi a město skvěle reprezentuje v mezinárodních soutěžích, na festivalech a přehlídkách.

Duší spolku, jeho zakladatelkou, ředitelkou a taneční choreografkou je Aldona Krupa-Gawron. Vede na dvě desítky skupin a souborů, k nimž patří pět věkových skupin mažoretek, pět věkových skupin tanečních folklorních souborů, hudební folklorní kapela a několik věkových souborů moderního tance. V souborech tančí více než 300 dětí a mladých. Paní Aldona má velké nadšení a zálibu v umělecké práci s dětmi a mládeží. Probouzí v nich lásku k tanci, hudbě a zpěvu, učí je respektu k tradicím a toleranci vůči kulturním rozdílům.

Soubory každoročně uskuteční více než pět desítek vystoupení. Získaly četná ocenění a vyznamenání. Mladí umělci s úspěchem vystoupili v řadě zemí – v ČR, na Slovensku, Ukrajině, v Německu, Maďarsku, Rakousku, Rumunsku, Srbsku, Chorvatsku, Bulharsku, Belgii, Itálii, Francii, Srbsku, Španělsku, Řecku, Turecku, Brazílii, Jižní Koreji, Venezuele, Indonésii, Kypru, Mallorce atd.

Jsou zakladateli a úspěšnými pořadateli mezinárodního kulturního festivalu Slezsko – země mnoha kultur, který se vždy na týden v červnu těší značné oblibě vystupujících souborů a diváků v krásném prostředí ratibořského zámku a historického města.

Srbsko – Kolo Melenci

Jak napovídá název souboru, jedná se o lidový kulturně umělecký soubor ze srbského městečka Melenci, které se nachází v údolní nivě řeky Tisy cca 90 km na sever od Bělehradu. Traduje se, že jméno osady, dnes městečka, pochází z tureckého slova mehlem, což znamená lék či léčení, protože na loukách a pastvinách v okolí se vyskytovalo velké množství bylin.

Počátky souboru spadají do 80. letech 19. století. Postupně se soubor stával součástí nejen místního kulturního života, ale i širšího okolí. Řadí se mezi nejstarší svého druhu v bývalé Jugoslávii.

Soubor se zaměřuje na uchování a rozšiřování lidových písní, her a tradic, a také o družení mladých lidí, kteří jsou jejími členy. Soubor má několik sekcí, členěných podle věku a uměleckého zájmu: je to soubor malých dětí, starší dětský soubor, umělecká taneční skupina dospělých, pěvecká skupina, lidová hudební skupina a sekce tamburín. Na představeních vystupují členové souboru v typických lidových krojích. Dětské soubory mají kroje prostší, kroje dospělých – zejména žen – jsou slavnostnější a vyzdobeny krásnými výšivkami.

Četná ocenění z vystoupení na národních i mezinárodních festivalech ukazují na bohatou a úspěšnou činnost a také na mimořádnou obětavost členů souboru.

Ukrajina – Barvinok

Národní soubor tanců Barvinok je jedinečný dětský soubor. Pochází z města Vinnica. Město, nazývané perlou skrytou mezi zlatou pšenicí a slunečnicovými poli, se nachází zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Protéká jím řeka Jižní Bug. Soubor vznikl v roce 1984. Jeho zakladatelem a duší je národní umělec Ukrajiny Peter Bojkov. Pojmenování souboru pochází podle stálozelené rostliny s malým modrým pětilistým kvítečkem. Česky se nazývá barvínek, lidově též zimostráz.

Zázemí souboru se v čase proměňovalo. V současnosti má podobu zájmového centra národní kultury a vzdělávání pro mladou generaci ukrajinského národního umění. Studuje zde na 1500 žáků ve věku pět až 17 let, a to ve více než 80 klubech a třídách.

Děti v centru uměleckého a choreografického vzdělávání mají možnost zapojit se do taneční průpravy a základů choreografie, zpívat lidové písně, naučit se hrát na lidové nástroje nebo se zabývat ručními uměleckými výšivkami.

Během koncertních představení Barvinok využívá lidový skupinový zpěv, instrumentální hudbu a tanec. Repertoár kolektivu je založen na identickém lidovém materiálu. Základem jsou ukrajinské lidové zvyky a tance. Každý z nich má svůj hlavní příběh, který je rozčleněn do menších tanečních obrazů. Na koncertech vystupují nejlepší z nejlepších žáků. Originální choreografie, skvělé výkony mladých umělců, umělecká dokonalost každého tance, barevnost kostýmů, nápaditost a bohatost hudebního doprovodu - to jsou některé znaky jejich úspěchu.

V průběhu let se soubor účastnil mnoha festivalů jak na Ukrajině, tak v zahraničí. Vystupoval na mezinárodních festivalech ve více než 30 zemích světa. Vždy si vysloužil velké ovace obecenstva a vysoké uznání odborné poroty.

Ostrava - Hlubina

Soubor lidových písní a tanců Hlubina patří mezi nejstarší taneční soubory v ČR. Vznikl v Ostravě roku 1947 původně jako dívčí taneční skupina, která se věnovala studiu slezského folkloru a účinkovala v Ostravě a jejím širokém okolí. Během krátké doby z malé skupiny vznikl soubor, který přijal jméno Hlubina - podle názvu šachty a kulturního domu, kde působil.

Půvab tanečnic souboru lidových písní a tanců Hlubina.

Přirozeným základem pro tvorbu je folklorní materiál Slezska a Lašska. Zpracovávané folklorní oblasti charakterizuje spíše drsnost, sevřenost, menší okázalost, často však velká citová hloubka. Jako jeden z mála uměleckých souborů v ČR zaměřuje svůj repertoár na projevy havířského prostředí, kupříkladu pásmem Na havířském výletě, Na havířském bále apod. Umělecký vývoj souboru směřoval během let ke stále vyšší stylizaci; vrchol tvoří choreografické zpracování Lašských tanců Leoše Janáčka.

Soubor má svou cimbálovou muziku. V jejích řadách nalezneme špičkové amatérské i profesionální muzikanty. Začátky hudební složky souboru Hlubina souvisí s působením cimbálové muziky Technik a jejím vedoucím Janem Rokytou. Současný vedoucí Daniel Skála vyprofiloval tvář souboru především svými vysoce stylizovanými kompozicemi z oblasti těšínského a opavského Slezska. Cimbálovou muziku v současné době doprovázejí zpěvem Kristýna Plačková a Lukáš Červenka.

Během svého dlouhodobého působení zaznamenala Hlubina mnoho uměleckých úspěchů doma i v zahraničí (Francie, Itálie, Jižní Korea, Chorvatsko, Řecko, Malta, Polsko, Turecko aj.). Každoročně se podílí na organizaci Mezinárodního folklórního festivalu Folklor bez hranic Ostrava.

Ladislav LUDVÍK, zpracovala (mh)

FOTO - Vladimír TVARDEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 5 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.