Rozhovor Haló novin s předsedkyní klubu zastupitelů KSČM v Zastupitelstvu hl. m. Prahy Martou Semelovou

Chceme bezpečné a čisté město bez hazardu, šíření drog, kriminality, vandalismu a sprejerství. Město vzdělané a kulturní

Praze prý mají vládnout po podzimních volbách skuteční profesionálové, jak jsem se dozvěděl z letáků TOP 09 a s nimi svázaných stran. To dosud podle vás profesionálové městu nevládli?

Záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem profesionálové. Člověk může být profesionálem na kdeco. Někdo na to, jak obrat hlavní město o miliony na předražených zakázkách na různé »geniální« karty nebo stavby tunelů, jiný je expertem na zavádění změn ve stavebních předpisech a v metropolitním plánu výhodných pro developery, kteří by nejraději zastavěli každé volné zelené místo, další je na slovo vzatým odborníkem na rozprodávání majetku města. Tito »profesionálové« už ukázali, co dovedou. Výsledkem je nejdražší tunel u nás s něžným názvem Blanka, voda v zahraničních rukou, padající mosty a chátrající domy patřící privatizátorům z devadesátých let, rozprodaný bytový fond ad. Prsty ve všech těch kauzách, z nichž jsem zmínila jen malou část, měli radní vykukové z různých politických stran. Právě vámi zmiňovaná TOP 09 byla jedním z významných aktérů podílejících se na této spoušti. Kdo naopak ve vedení města v polistopadové éře neseděl, byli zastupitelé za KSČM. Ti mají svědomí čisté.

Za profesionály se prohlásili pan Pospíšil a paní Marvanová. Myslíte si, že právě oni jsou profesionály, kteří zachrání naše hlavní město?

Jiří Pospíšil je především profesionálním politickým cestovatelem. Začínal v ODA, pak se přesunul do ODS, nyní je předsedou TOP 09. Působil v Topolánkově a Nečasově vládě. Jestli chce zachraňovat hlavní město podobně jako »zachraňovaly« tuto zemi strany a vlády, kterými prošel, tak se máme na co těšit. Paseku, kterou tady zanechaly, na vlastní kůži pocítili senioři, mladé rodiny s dětmi, samoživitelky, lidi bez práce, další bez střechy nad hlavou či v ohrožení, že o bydlení přijdou. Ne náhodou se v době jejich vládnutí konaly v Praze největší odborářské demonstrace a protesty. Špinavé stopy, aféry a kauzy zanechaly tyto strany, jak už jsem uvedla v předchozí odpovědi, i v hlavním městě.

Pokud jde o Hanu Marvanovou, tak ta se v poslední době věnuje pražským tématům a noviny poskytují jejím názorům rozsáhlou publicitu. Naposledy to byla kritika společného podniku pro výstavbu trasy metra D. O tom, že jsme jako komunističtí zastupitelé hlavního města k této otázce velmi kriticky veřejně vystupovali na zasedání zastupitelstva už v březnu, však média, s výjimkou Haló novin, skromně pomlčela. Ostatně, to je u nich běžné.

Můžete stručně připomenout, o co šlo?

O záměr vedení města řešit výstavbu metra D, a s tím související projekty, společným podnikem DPP (Dopravního podniku hl. m. Prahy) a soukromé investiční skupiny Penta Investments. Odůvodněno to bylo tím, že se městu nedaří vykoupit potřebné pozemky, protože je limitováno cenou, kterou soukromý subjekt vázán není. Náš klub výstavbu metra D pochopitelně podporuje, ale nesouhlasíme s navrženým postupem, protože je pro město nevýhodný. Upozornili jsme na to, že Praha ponese náklady a zisk bude inkasovat soukromý subjekt. Připomněli jsme i skutečnost, že existují metody, jak můžeme konat sami, bez soukromého subjektu. Nemůžeme tolerovat další ztrátu vlivu nad majetkem města a včleňovat se pod firmu s většinovým podílem soukromého kapitálu. Požadovali jsme doložení přehledu pozemků, včetně jejich ocenění, a vypracování analýzy všech rizik.

Jak byste si vy představovala profesionála v čele pražské radnice? Blíží se tomu některý ze současných starostů pražských městských částí?

V Praze je 57 městských částí, tedy 57 starostů. Jsou mezi nimi ti, kteří upřednostňují své zájmy nad zájmy dané městské části a jejích obyvatel, jsou mezi nimi někteří, kteří si na první místo svého působení dali antikomunismus a překrucování historie, a je mezi nimi i řada těch, kteří berou tuto činnost velmi zodpovědně. Podle mého názoru každý, komu se dostane té cti a zodpovědnosti vykonávat funkci starosty, by si měl být vědom, že jeho úkolem je práce pro lidi, pro rozvoj daného místa. Musí vědět, čím žijí občané městské části, s jakými problémy se potýkají a tyto problémy společně s nimi a s odborníky, kterými by se měl obklopit, řešit.

Jsou i další adepti na to vést hlavní město a lidé je, jako například TOP 09 či ODS anebo Piráty nebo KDU-ČSL, volí. Přece Pražáci nejsou stádo, abych použil logo z jednoho plakátu pravicových stran, a přesto se do čela radnic dostávají lidé, jako je pan Kolář na Praze 6, kteří vidí rudě, když slyší slovo ruský nebo komunistický. Nebo, jak si to mám vykládat?

Praha jako hlavní město má svoje specifika. Je zde soustředěno velké množství (zahraničních) firem, bank, úřadů, ministerstev, je střediskem mnoha středních a vysokých škol a ústavů. Žije tu nesčetně úředníků, podnikatelů, jsou zde pracovní možnosti a vyšší platy. Je třeba vnímat i to, že některé městské části, konkrétně např. Praha 1, jsou doslova vybydlené, protože byty v centru jsou drahé, navíc mnohé z nich byly přestavěny na kanceláře a luxusní podniky. Centrum města ovšem není jediné, kde se soustředí zbohatlí snobové. Tito lidé budou těžko volit levici, a komunisty už vůbec ne. Jejich zájmem je, aby se do vedení města, firem a komisí, rozdělujících granty a dotace, dostali ti, kteří budou zárukou, že jejich pohodlný život pojede nerušeně dál, klidně na úkor ostatních. Motivace jít k volbám je pro ně silná.

A pak jsou tady lidé, jež mají úplně jiné starosti. Jak zaplatit nájem a složenky, jestli vyjdou do konce měsíce, jestli nespadnou do dluhové pasti, jestli na dveře nezabouchá exekutor, jestli si budou moci dovolit dát děti na studium, jestli… Jenže právě oni jsou často tak otráveni, znechuceni a zdecimováni, že k volbám nejdou. Politika je pro ně jen špína, všichni jsou podle nich stejní, slušnost jedněch je překrývána aférami, politikařením, hloupými a nenávistnými urážkami a útoky ze strany druhých. Výsledkem je nízká účast a výhra »pražské kavárny«. Přitom komunističtí zastupitelé v městských částech i na pražském zastupitelstvu odvádějí velký kus práce pro lidi. O tom však média, kromě Haló novin, opět mlčí.

V čele města stojí hnutí ANO vedené primátorkou Andreou Krnáčovou. Ohlásila, že nebude v nových volbách kandidovat. Je to dobře, nebo špatně, jak se vám s ní spolupracovalo?

Jako primátorka města měla hlavní zodpovědnost za to, jak řízení fungovalo. A fungovalo špatně. Koalice ANO–ČSSD–Trojkoalice (STAN, SZ, KDU-ČSL) byl jeden velký průšvih. Od počátku hádky, spory, vzájemné napadání namísto věcného řešení problémů. A že jich je v Praze požehnaně. Je pravda, že mnohé z nich převzala po svých předchůdcích, jenže je neřešila nebo je řešila zcela nedostatečně.

No a k tomu řada dalších problémů nově vznikala. Hromadné uzavírky a kolabující doprava, zoufalá situace kolem parkování, nedostatečná bytová výstavba, a s tím spojené předražené bydlení, problematický návrh metropolitního plánu a stavebních předpisů, necitlivé zásahy v památkově chráněné zóně, netransparentní obsazování vedení městských firem, kde odborníci byli nahrazováni stranickými kamarády, pochybné rozdělování některých grantů, což řeší i Policie ČR. Neprůhlednost, chaos, nekompetentnost, arogance – to jsou (nejen) poslední roky vládnutí v hlavním městě.

Komunistů je v pražském zastupitelstvu málo. Mají tudíž i omezené možnosti. Pracuje se jim však lépe než před těmi čtyřmi lety anebo je to stejné?

Z 65 zastupitelů jsme v pražském zastupitelstvu čtyři. Takže práce je víc než dost. Příprava na jednání zastupitelstev a výborů, konzultace s odborníky, aktivity a jednání spojené s prací zastupitele. Problém je, že tisíce stran tisků, které projednáváme na zastupitelstvu, dostáváme jen pár dní před jednáním a některé až přímo na stůl. Tento nešvar jsme vždycky kritizovali a žádali nápravu, bohužel marně. Se stejnou arogancí byly po celé volební období přehlíženy nejen naše návrhy, ale návrhy celé opozice k programu jednání zastupitelstva. Naše požadavky na projednání důležitých otázek spojených s životem obyvatel hlavního města byly pokaždé smeteny ze stolu.

Co stojí také za povšimnutí, že zastupitelé za hnutí ANO, v čele s primátorkou Krnáčovou, často vůbec nehlasovali. Uznejte, že je poněkud zvláštní, když ten, kdo řídí město, sedí na jednání, ale nehlasuje.

Další, co je dobré připomenout v době předvolební kampaně, kdy se mnozí politici budou lísat k občanům a slibovat modré z nebe, je to, jak koaliční strany přistupovaly k projednávání peticí. Za prvé odmítaly zařadit jejich projednávání trvale na pevně stanovenou dobu tak, aby občané mohli být přítomni a mohli se zapojit do diskuse. Jednání zastupitelstva se totiž nezřídka protáhnou do pozdních nočních hodin, takže petice přijdou na řadu třeba po půlnoci! Za druhé, jaký je způsob jejich řešení, kdy petice jsou brány zastupitelstvem jen na vědomí a příslušný radní je pověřen jejich vyřízením, takže se jedná o ryze formální řešení a zároveň o neúctu k občanům.

Podařilo se vám, komunistickým zastupitelům, za poslední čtyři roky přece jen něco prosadit?

Samozřejmě. Náš dlouhodobý nátlak ohledně vodného a stočného a požadavek na přehodnocení pro Prahu nevýhodné smlouvy s Veolií vedl ke konkrétním krokům k tomu, aby se hospodaření s vodou postupně navracelo do rukou města. Přispěli jsme také ke zřízení Fondu sociálního (dostupného) bydlení, kam směřují výnosy z privatizace bytového fondu, který začal být využíván pro výstavbu dostupných bytů. Rozjeli jsme kampaň na záchranu Nemocnice Na Františku, na kterou chtěl vlastník (MČ Praha 1) vypsat tendr na soukromého provozovatele z důvodu finanční náročnosti provozu s cílem zbavit se této »zátěže«. Rada hl. m. Prahy nakonec souhlasila se záměrem, který jsme navrhovali, tedy převzít od MČ Praha 1 správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku. Koalice uplatnila při schvalování rozpočtu i to, co prosazujeme každý rok, tzn. navýšení platů učitelů škol zřizovaných nejen hlavním městem, ale i městskými částmi.

Otevřeli jsme znovu i otázku průvodcovských služeb v hlavním městě, což vedlo k námi požadované legislativní iniciativě Prahy vůči Poslanecké sněmovně. Ke zdárnému konci vedla i naše interpelace požadující zabezpečení přímého přenosu jednání ZHMP pro neslyšící, a to psanou formou. Na závěr chci zdůraznit, že příklady s dobrým koncem, které jsem uvedla, se nám podařily jen díky tomu, že jsme v každodenním styku s občany, kteří se na nás obracejí se svými problémy. Za jejich náměty a podporu jim patří náš dík.

A konečně - nač se, není-li to ještě moc předběžné, chcete v zastupitelstvu zaměřit, budete-li zvoleni?

V našem volebním programu je toho mnoho, co chceme naplňovat. Vzhledem k prostoru, který pro náš rozhovor máme, uvedu jen čtyři naše hlavní priority, a to bydlení, dopravu, hospodaření s majetkem města a rozvoj metropole.

Bydlení je velký problém. Bytů je málo, jejich ceny jsou stále vyšší, vysoké jsou i nájmy a další náklady na bydlení. Pro značnou část obyvatel se bydlení stává nedostupné. Podpoříme proto obecní a družstevní výstavbu, máme plán, jak snížit nájemné a regulovat další náklady na bydlení.

Co se týče dopravy, je nutné dostavět vnější a vnitřní okruh, včetně propojení radiálami, zahájit výstavbu metra D, řešit parkování, realizovat výstavbu záchytných parkovišť na okrajích města s návaznou MHD. Mezi naše dlouhodobé požadavky patří MHD zdarma.

Na to všechno musí být peníze. Proto náš požadavek na zodpovědné hospodaření s majetkem města. Chceme zastavit jeho rozprodávání, firmy a pozemky důležité pro chod města chceme vrátit do jeho rukou, provést revizi a nápravu nevýhodných smluv, průhledně, podle jasně daných pravidel, obsazovat vedení městských firem a zakázky podřídit veřejné kontrole.

Opomenout nelze ani rozvoj města pro spokojený život jeho občanů, ne pro zisky nenasytných developerů. Odmítáme zahušťování sídlišť a zastavění každé zelené plochy. Budeme chránit památkovou rezervaci a nedovolíme chátrání objektů (odpovědnost právní i finanční musí nést majitel). Chceme bezpečné a čisté město bez hazardu, šíření drog, kriminality, vandalismu a sprejerství. Město vzdělané a kulturní, dostupné pro všechny generace. Nakolik se nám to povede, záleží na voličích.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 34 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.