Rozhovor Haló novin s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou

Peníze jsou, jde o to, kam je nasměrovat

Nedávno se na vašich webových stránkách objevila petice za zachování péče v malých nemocnicích. Oč konkrétně jde?

Situace ve zdravotnictví není dobrá. Dostali jsme se do spirály, ze které se jen velmi těžce hledá cesta ven. Nedostatek personálu způsobuje přechodné, ale také úplné uzavírání některých oddělení v nemocnicích. Když se zavře interna, chirurgie, dětské oddělení, tak se pro pacienty ztíží dostupnost péče, prodlouží se čekací doba na plánované hospitalizace. Závažnějším problémem ovšem je akutní péče. Stává se, a to stále častěji, že je v nemocnicích, kde jsou snížená lůžka, odmítán i akutní pacient. Kolegové ze záchranek s odmítnutím pacienta mají bohaté zkušenosti. Záchranka veze pacienta do nejbližšího zařízení a tady je jí sděleno, že pacienta nelze přijmout, protože pro něho není v nemocnici volné lůžko. Posádka sanitky musí kontaktovat další nemocnice, aby se vůbec pro pacienta lůžko nalezlo. Také se stále častěji pacienti pouštějí domů nedoléčení, a to opět proto, aby bylo volné lůžko pro těžší případy. Přesto všechno stále od některých »odborníků« slyšíme, že by se měl snížit lůžkový fond.

Odbory se dlouhodobě zasazují o zvyšování kvality a dostupnosti poskytované zdravotní péče. Nicméně naše připomínky a návrhy, stejně jako návrhy České lékařské komory, nebyly zatím vyslyšeny. Velmi často jsme označováni jako ti, kdo jen »čeří vody«. Připomínám, že ve zdravotnictví se dopady změn projevují velmi pozvolna a postupně. Jako příklad lze uvést rok 2012 a zavedení tzv. personální vyhlášky, kterou se stanoví minimální počty zdravotníků na jednotlivých odděleních. V době, kdy ministr Heger tuto vyhlášku připravoval, jsme byli zásadně proti navrženým počtům personálu. Nesouhlasili jsme s tím, aby se o 45 pacientů mohla starat jediná sestra. Ministr nám tehdy sdělil, že návrh je o minimech a že neexistuje v České republice manažer, který by vyhlášku v minimálních počtech aplikoval. Dnes jede na vyhlášku většina českých nemocnic a pojišťovny hradí zdravotní péči podle minimálních počtů personálu. Důsledek – mnoho zdravotníků odchází, protože dál nemohou. Sestřičky samy přiznávají, že nemohou o své pacienty pečovat, jak by měly a chtěly, a proto hledají uplatnění jinde.

Jiný příklad. Lékaři nechtějí do mnoha nemocnic nastoupit ani za nadstandardní mzdy, protože by jako odborní garanti ručili sami za veškerý personál. Pokud lékař už v pátek odpoledne, před víkendem, nemá ani jedno volné lůžko a ví, že bude řešit, kdo to lůžko nejméně potřebuje, nikomu to na klidu k práci nepřidá. Co se týká pacientů, nikdo neřeší, že populace stárne, že je nutné akceptovat, že se sice prodlužuje délka života, ale nikoliv doba dožití ve zdraví.

Zdravotnictví je politikum. Před volbami se každý ohání zabezpečením dostupné a kvalitní péče, ale skutečnost je jiná. Naše kvalitní zdravotnictví se propadá, a pokud chceme zabezpečit dostupnost péče, je třeba podpořit nemocnice v regionech, a o tom je ta petice. A ještě dovětek: stále slyšíme, že nejsou peníze. Není to pravda. Peníze jsou a je jen otázkou politické vůle, kam budou směřovat a jaké bude mít vláda priority. Pro odbory je prioritou člověk.

Nejhorší situace je asi v krajích…

Máte pravdu, kraje v současné době vytvářejí koncepce reorganizace zdravotní péče. V praxi to znamená, že když jsou některé nemocnice ztrátové, tak se neřeší podstata jejich problémů, ale navrhne se nejjednodušší řešení - zrušení některých oddělení nemocnic. Konkrétně teď řešíme situaci ve více krajích. V Moravskoslezském kraji jde o dvě nemocnice, Nemocnici s poliklinikou Karviná - její část v Orlové, a dále o nemocnici v Bílovci. V nemocnici v Orlové se navrhuje zrušit interní oddělení. Jeho zrušení by mělo návaznost na fungování celé nemocnice, protože na interní oddělení je přímo navázané oddělení chirurgické a ortopedické. Zrušení interny by vedlo k zániku těchto dalších dvou oddělení a k vytvoření nemocnice následné péče. Paradoxem je, že všechna oddělení mají vysokou obložnost a pacienti jsou s poskytovanou péčí spokojeni. Výpadek ortopedie by navíc měl velmi negativní dopady na čekací doby na plánované zákroky. Čekací doba např. na výměnu kyčelního kloubu je až rok a po zrušení této ortopedie by na jiném pracovišti byla ještě delší. Minulý týden odboráři spolu se zaměstnanci nemocnice a městskými zastupiteli uspořádali protestní mítink za zachování rozsahu poskytované péče. Výsledek zatím není, odbory oslovily zastupitele a čekají na jejich vyjádření. Proti záměru snížit rozsah poskytované zdravotní péče vznikla také petice.

V případě nemocnice v Bílovci, která se nalézá blízko lázní Klimkovice, jde skoro o totéž. Byl záměr zrušit lůžkovou internu a chirurgickou péči zredukovat na jednodenní zákroky. V případě této plánované restrukturalizace se navíc prokázalo, že kraj vycházel z dat, která nebyla aktuální. Nemocnice je v zisku, v dobré ekonomické kondici a její vytíženost/obložnost je téměř 90 procent. Také v Bílovci sepsali petici za zachování stávající péče, pod kterou získali několik tisíc podpisů a kterou chtějí předat zastupitelům kraje.

Specifická je také situace ve Zlínském kraji, kde hejtman Jiří Čunek prezentoval záměr sloučit všechny nemocnice, tj. Krajskou nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, Uherskohradišťskou nemocnici, Vsetínskou nemocnici a Kroměřížskou nemocnici, do jednoho celku. Návrh je podle našeho názoru velmi problematický, nejsou řešeny praktické záležitosti, jako úhrady za poskytovanou zdravotní péči v jednom subjektu, personální záležitosti a ekonomické zdraví nově vzniklého subjektu. Za odbory jsme tento koncept nedoporučili, mj. z důvodu špatné komunikace s krajem. Naše připomínky byly bagatelizovány, na konkrétní dotazy jsme nedostali odpovědi. Navíc se koncept měnil za pochodu. Další problémy s restrukturalizací péče jsme měli také v Plzeňském kraji v Nemocnici v Rokycanech. Zde došlo ke zrušení gynekologicko-porodního oddělení a bylo sdělováno, že se nemocnice rozšíří o rehabilitační péči. V současné době je situace taková, že porodnice byla zrušena a nový provoz není nasmlouván, což má samozřejmě negativní dopady do ekonomiky nemocnice a působí problémy při vyjednávání o mzdách.

Shrnu-li situaci, na prvním místě jako vždy jde o peníze. Podfinancované české zdravotnictví nemůže z dlouhodobého hlediska zabezpečit stávající rozsah a dostupnost péče. Pokud se chceme udržet na evropské špici, tak musíme zvýšit objemy peněz. Zdravotnictví není zadarmo. Všichni platíme zdravotní daň, a to buď přímo, nebo ji za vyjmenované skupiny hradí stát. A ten platí nejméně, a přitom jeho pojištěnci čerpají největší podíl.

Co se týká zabezpečení naší péče, doporučuji nenechávat se oblbovat proklamacemi typu, »máme hodně nemocnic, máme hodně lůžek, je třeba redukovat«. Uvedu pár příkladů, které máme k dispozici. V Rakousku, které má 8,7 milionu obyvatel, výdaje na zdravotnictví činí 11,0 % HDP, přičemž tam mají 268 akutních nemocnic s celkem 64 tisíci lůžek a jedna nemocnice připadá na 33 000 obyvatel. V Německu, které má 83,1 milionu obyvatel, činí výdaje na zdravotnictví 11,3 % HDP, přičemž tam mají asi 2,2 tisíce akutních nemocnic s celkem více než 500 tisíci lůžky, kdy na jednu nemocnici připadá 38 000 obyvatel. U nás, v České republice, máme 10,5 milionu obyvatel, na zdravotnictví vydáváme kolem sedm procent HDP, přičemž máme 158 akutních nemocnic s celkem 58,8 tisíci lůžky a na jednu nemocnici připadá 55 000 obyvatel.

Takže návrhy, které se občas v určitých kruzích objevují, aby jedna nemocnice zabezpečila péči pro 100 000 obyvatel, jsou úplně mimo, a podle mého názoru nikdy nebyly myšlené vážně.

Ve společnosti nejdéle přežívají zažitá klišé a ta nejvíce absurdní se navíc stále vracejí. Úvahy, že se mají nemocnice rušit, výrazně oscilovaly za bývalých pravicových vlád. V podstatě ani tak nešlo o jejich rušení, ale spíše o záměry další privatizace. Ekonomické podmínky byly nastavené proti nemocnicím a jako řešení jejich ztráty se nabízela možnost, že »nemocnice předáme někomu, kdo to umí lépe«. Mnoho z nás určitě pamatuje návrhy reforem bývalých ministrů zdravotnictví Tomáše Julínka a Leoše Hegera. Určitě lze říci, že stále někteří čekají na příležitost trhu. Pravdou je, že spíše se spojí lidé, kterým jde o společný byznys, než lidé, kteří chtějí pomoci jiným.

Snahou ministerstva zdravotnictví je vyřešit nedostatek zdravotních sester jejich dovozem z Ukrajiny. Jak je to s jejich odborností, na což poukazují někteří naši občané?

Zaměstnanci z Ukrajiny k nám přicházejí ve speciálním režimu, se kterým jsme nesouhlasili. Jako největší problém vidíme jazykovou bariéru a zrušení povinnosti zkoušky z českého jazyka pro tyto zdravotníky. Komunikace je ve zdravotnictví základem a správná interpretace, ať už informací od pacienta nebo předávání informací mezi zdravotníky navzájem, je nezbytná. Co se týká ochrany zaměstnanců, požadujeme, aby ukrajinské sestry po složení zkoušek pracovaly za stejných podmínek jako české. Nechceme připustit, aby došlo k sociálnímu dumpingu, kdy by zdravotní sestry z Ukrajiny měly nižší mzdu než české zdravotní sestry. U státních nemocnic existují platné tabulky, zatímco u soukromých nemocnic, ale i u krajských akciovek, jsou tabulky poměrně modifikované. Toto je nutné hlídat.

V těchto dnech a týdnech se bude řešit státní rozpočet. Jak na tom bude, podle vašeho názoru, zdravotnictví?

O návrhu státního rozpočtu budeme jednat v rámci tripartity. Stále trváme na tom, aby stát zajistil dostupné a kvalitní veřejné služby, a mezi ně patří i zdravotnictví a zdravotní péče. Určitě znovu připomeneme požadavek zvýšení odvodů na státní pojištěnce. Podle nás by mělo být příští rok zvýšení alespoň o 200 korun, pokud se opravdu chceme přiblížit devíti procentům HDP. Na tomto příkladu uvidíme, zda jde o politické proklamace ze strany některých politiků, nebo o reálný záměr řešit problémy.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 18 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.