Rozhovor Haló novin s ekonomem Jaroslavem Šulcem, členem poslední, tzv. Potůčkovy vládní důchodové komise

Nemusí pršet - stačí, když kape…

Co říkáte na poslední vládní novelu zákona o důchodovém pojištění?

Velice ji vítám. Je to určitě poměrně příjemné zkrácení čekací doby na skutečnou důchodovou reformu. Protože takzvaně příznivých parametrických změn – v tomto případě jednak změny sazby u stanovení základní výměry starobních důchodů, jednak přidání tisícikoruny či dvou tisícovek měsíčně zhruba dvěma stům tisíc nejstarších seniorů potěší. Takových opatření pro lidi, kteří většinou penězi neoplývají a čelí zdražování nájemného, léků atd., není nikdy dost.

Už je o podobě novely definitivně rozhodnuto?

Kupodivu není. Zatímco Sněmovna doplnila ony dva měněné parametry po diskusi ještě třetím, když ostatní pozměňovací návrhy v hlasování podporu nedostaly, Senát – i přes doporučení svého garančního výboru tuto poslaneckou verzi schválit beze změn – nakonec zasáhl i do podoby zmiňovaného druhého »tisícikorunového« parametru.

Takže teď by se měla senátní verze vrátit zpět poslancům?

Ano, a ti by se měli rozhodnout, zda si senátní – velkorysejší – verzi osvojí, či zůstanou u své původní – přesněji řečeno u vládní verze.

Abych se v tom lépe vyznal: o čem se vlastně bude ve Sněmovně hlasovat a jak se to případně promítne v peněženkách důchodců?

Aniž bych chtěl předjímat výsledky hlasování o konečné podobě tohoto nekonečného seriálu novel důchodového zákona upravujícího státem vyplácené penze, tedy novely zákona o takzvaném prvním pilíři, předpokládám, že nejspíše bude plošný souhlas s první parametrickou změnou – mírným navýšením základní výměry důchodů. Konkrétně řečeno – dosud to bylo devět procent průměrné mzdy, tedy letos asi 2700 korun, nově by to mělo být 10 procent průměrné mzdy. Půjde tak o navýšení o cca 300 korun. Ale s tím, jak průměrná mzda rychle roste, by těch 10 procent průměrné mzdy mohlo v příštím roce představovat absolutně částku již asi tak 3200 až 3300 korun.

Návrh na zvýšení se bude týkat všech důchodů?

Ano, bude se týkat jak nově přiznávaných starobních důchodů, tak i dvou a půl milionu důchodů již vyplácených. Jinými slovy – je snaha zvýšit životní úroveň všech příjemců důchodů, a to plošně o jedno procento současné průměrné mzdy. Bude to ale drahé - v návrhu státního rozpočtu na příští rok je nutné na to zablokovat asi 12 miliard korun a v každém dalším roce pak vždy navíc asi další miliardu.

A co druhý parametr – navýšení důchodu o tisícikorunu, či dvě v závislosti na věku?

Tam je základní spor o to, zda navýšit důchod o tisíc korun měsíčně těm dnešním a budoucím důchodcům, kteří dovršili či dovrší věk 85 let. Pokud bude zákon účinný od 1. ledna 2019, tak toto zvýšení bude poskytnuto od splátky důchodu splatné v lednu 2019 i těm důchodcům, kteří věk 85 let dovršili již před 1. lednem 2019 (jde o ročníky narození 1934 a starší).

To byl návrh vlády navíc podpořený většinou poslanců. Nicméně těsná většina – o jeden hlas – senátorů jej pozměnila tak, že na tisícikorunu bude mít nárok i ten důchodce, či spíše důchodkyně, pobírající důchod 25 let a déle.

Proč akcentujete právě ženský prvek mezi seniorskou populací?

To ode mne není jen nutnost respektovat dnes módní gender vyjadřování, ale vnímání faktu, že čím starší je generační ročník, tím více v něm převažuje podíl žen. Takže já tento návrh chápu v kontextu dřívějších právních úprav prvního pilíře, kdy se ženám – matkám do tzv. minimálního důchodového věku započítával počet vychovaných dětí. Pak tyto ženy běžně odcházely do penze v 55 letech či dříve. Bohužel je také známo, že – zvláště jsou-li vdovy a nemají finanční výpomoc od dětí – dnes často finančně nuzují.

Co by změna tohoto parametru stála státní rozpočet?

Vládní verze něco přes dvě miliardy, tu senátní nemám spočítanou, ale byla by nejspíš mírně nákladnější, aspoň pro první roky.

Nejste, jak vidno, procesem schvalování této novely dvakrát nadšený, nebo se mýlím?

Nejsem, přičemž rozlišuji dvě věci – jednak věcný obsah novely zákona – a tady jsem jasně pro, jednak proces vypracování finální podoby novely, a tady mám problém. Sváří se ve mně dva faktory. Jednak respektuji zákonodárnou roli jak poslanců, tak senátorů při schvalování konečné podoby všech zákonů, nejen tohoto důchodového. To je jejich nezcizitelné ústavní právo, a to včetně faktu, že v rozpravě o návrhu zákonů často preferují dát najevo své politické postoje a přístupy. Při vší úctě k profesionalitě zákonodárců ale nemohu současně přehlédnout úlohu aparátu státu. Ten má na příslušných resortech pořád ještě dost specialistů, kteří obvykle mají schopnost každou větu příslušného paragrafu připravovaného zákona či jeho novely zvážit ze všech relevantních hledisek.

Co tím máte přesně na mysli?

Především se po návrhu požaduje, a k tomu slouží několik kol připomínkového řízení, aby šlo o řešení systémové, koncepční, dostatečně a přesvědčivě zdůvodněné. Žádné emoce a silácká gesta zde nestačí. A koneckonců jde i o to, aby bylo i finančně zvládnutelné jak v krátkém, tak dlouhém časovém horizontu. Už ani nezmiňuji, že žádný kvalitní návrh nesmí mít věcné a legislativně-technické nedostatky, musí umožnit jednoznačný právní výklad, nebýt v rozporu s právem EU, ale ani nesmí zakládat neodůvodněné nerovnosti, přinášet komplikace jak co do času na praktickou realizaci, tak co do praktického provádění.

Protože jste jako legislativec nějakou dobu působil, asi víte, jak obtížné je všechny požadavky na kvalitu zákona vždy splnit.

To bohužel ano. A také proto mám občas kopřivku z lidové poslanecké iniciativy, byť v 99 procentech dobře míněné, ale odborně často úplně mimo. Proto tak dlouho horuji třeba za skutečně velmi kvalifikované zastoupení poslanců a senátorů v budoucí důchodové komisi. Protože znám práci všech tří komisí – včetně obou předcházejících té Potůčkově, vedených kdysi Vláďou Bezděkem – tak vždy je to jen o počítání či kvalifikovaných odhadech demografů, finančníků, sociologů a dalších expertů. Na politické projevy či politické hašteření tam naštěstí už nebývá čas, to přijde až v parlamentu, zvláště pokud jednání přenáší televize.

Dáváte chystané čtvrté důchodové komisi nějaké šance na rozumný výstup?

Když jsem si pročetl diskusi zákonodárců v obou komorách u této poslední novely, tak velkým optimismem bohužel neoplývám. Uvedu příklad z čerstvé minulosti - i když jsou čísla a propočty o smysluplnosti druhého pilíře českého důchodového systému na stole, tak pořád někteří ještě pláčou nad jeho – podle mého – včasným koncem, než stačil nadělat významnější škody. Přitom to byl zcela účelový finanční paskvil korumpující jen mladé a dobře vydělávající muže, kterým by umožňoval částečně a velmi sobecky se vyvléknout z finanční solidarity s drtivou většinou populace. To přece nebyla žádná důchodová reforma!

A co si pod důchodovou reformou představujete vy?

Sled takových systémových kroků, které umožní jak krátkodobě, tak v dlouhém časovém horizontu – více desetiletí – vyrovnávat příjmovou a výdajovou stránku důchodového účtu s tím, že životní úroveň seniorské populace se nebude výrazně vzdalovat životní úrovni osob v produktivním věku. Třeba kombinací parametrických a neparametrických změn, to znamená odvodového zatížení, věku odchodu do důchodu, zápočtem vyloučených dob, valorizačními pravidly a tak dál.

Důchodový systém také musí v předstihu reagovat na společenský vývoj.

Jistěže. Protože se zabývám problematikou čtvrté průmyslové revoluce a tuším, jaký dopad asi budou mít nové generace technologií spojených s nasazením flexibilních průmyslových robotů, internetem, věcí v kombinaci s aditivní výrobou na budoucí zaměstnanost, na mzdy a platy, respektive na odvody na sociální pojištění, tak soudím, že to může být po náš penzijní systém nejspíše stejně naléhavá výzva, jako již nastupující demografická krize. V příštích dvou třech dekádách rychle ubude plátců a přibude příjemců - důchodců. S jen čistě parametrickými změnami – a ty budou zřejmě opačného gardu než ty, o kterých jsme mluvili na začátku, tedy v neprospěch důchodců i plátců do systému – pokryjeme možná asi tak polovinu budoucích důchodových nároků. Pro tu další polovinu bude třeba hledat zdroje peněz jinde než ve zvýšení odvodů z mezd a platů.

Takže pasáž ve vládním prohlášení, kde se za důchodovou reformu označuje oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, za důchodovou reformu nepovažujete?

Zcela záleží na tom, co si kdo pod tímto sloganem v detailu konkrétně představuje. Jsou zřejmě dvě varianty. Jednak udržet rozumný odstup v životní úrovni seniorů a celé populace jaký známe dosud, kdy nově vyměřovaný »čistý« starobní důchod se dlouhodobě udržuje v průměru kolem 40 procent průměrné hrubé mzdy (vůči čisté mzdě to je v průměru hodně přes 50 procent) a pak se snažit, aby roční příjmy z odvodů na důchodový účet pokryly předpokládané výdaje na důchody. Případné přebytky pak nechávat na rezervním účtu a případné schodky dorovnávat přesunem z jiných vybraných daní či odvodů. To je náš stav asi tak v posledním čtvrtstoletí a osobně bych byl pro pokračování.

Druhou možností, jak vnímat oddělení důchodového účtu od rozpočtu, je úvaha o tom, že v případě, kdy se nevybere na důchody dost peněz, a nebude možné důchodový účet možné z rozpočtu ani z jiného zdroje operativně dotovat, budou se důchody obratem snižovat. Otázkou by pak bylo, zda všem plošně, či jen někomu, zda ještě i v posledních měsících běžícího roku, nebo až v tom roce příštím a tak dále.

Je snad jasné, že pak by byly všechny úvahy o udržení rozumného a důstojného odstupu v životní úrovni seniorů a celé populace pouhou iluzí, stejně jako úvahy o kladné valorizaci při růstu mezd a inflace.

Jen doufám, že nikdo si právě takto heslo o prospěšnosti důchodové reformy v podobě oddělení důchodového účtu od rozpočtu státu nepředstavuje. Byť zkušenosti třeba motoristů s výší povinného ručení by už pesimisty mohly trochu varovat…

Teď ale budeme napjatě sledovat nejen to, zda si poslanci udělají takový letní program, aby byla novela včas účinná a rozumné zvýšení penzí nemuselo být dlouho odkládáno, ale i jakou podobu nabídnou nové kroky k penzijní reformě.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 11 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.