Rozhovor Haló novin s Oldřichem Duchoněm, kandidátem KSČM do Zastupitelstva města Brna a do Senátu v obvodu č. 59 – Brno-město

Podivné hospodaření Brna s majetkem a s investováním

Co říkáte na způsob a kvalitu hospodaření s městským majetkem v Brně? Představitelé moravské metropole roky zanedbávají kapitálové investice do strategického rozvoje města i kvůli nepřipravenosti projektů. Neproinvestované peníze raději spotřebují ve stále nákladnějším provozu magistrátu a organizací s majetkovým podílem města. Jak hospodaření města Brna zefektivnit? Jak a proč zlepšit kontrolu hospodaření města?

Je to klasický případ uplynulých let - konkrétně nepřipravenost na nic a potom zrychlené utrácení peněz bezhlavě a mazaně, v mnoha případech tzv. s malou domů. Za poslední volební období přibylo 134 zaměstnanců magistrátu. Nebudu daleko od pravdy sdělením, že jeden takový zaměstnanec i s odvody přijde zhruba na jeden milion korun, a to přibylo na magistrátu 134 úředníků. Tedy za jediný kalendářní rok se ta sumička pěkně zvedla. Zefektivnit hospodaření souvisí s kontrolou od začátku až do konce.

Pokud jde o majetek státu, potažmo města, vše je třeba vést veřejně a transparentně, včetně všech smluv, faktur a odměn dodavatelům. Mezi městem, potažmo státem, a dodavatelem zakázky musí být otevřenost. Pokud se to někomu nelíbí, tak ať nežádá státní či městskou zakázku, nechce-li vše vést transparentně. Já si myslím, že nebýt takových zakázek, tak spousta privilegovaných tzv. VIP firem by byla dávno ekonomicky na kolenou. A finanční nadhodnocování zakázek je dnes standard, samozřejmě »v souladu se zákonem«, že?

Uvedu příklad: Dveře za jeden tisíc korun, dodané a prodané jako pancéřové v řádech desítek tisíc, tak to chodí a tak se v praxi děje. Ovšem není-li žalobce, pak není třeba ani soudce, a proč se tím tedy zabývat? Není veřejně vidět, kam se peníze odklánějí. Pro zabavení občanů se jim předloží hezky vypadající participativní rozpočet, aby si řekli, kam a na co půjdou finanční prostředky od daňových poplatníků. Těch pár milionů jsou drobné oproti miliardám, které utečou jinam, jinudy a bez povyku vedle participativních akcí. Tedy povědomí veřejnosti se upoutá na to, na co je třeba a zbytek je informačně zahalen. A lidé si myslí, že o něčem rozhodli.

Představitelé Brna roky odkládali vytvoření základního strategického rozvojového dokumentu - Územního plánu města Brna. Nyní naopak šturmují, aby stihli vypracovat a schválit tento dokument včas. Jak a čím přispějete k jeho dokončení, k vytvoření prostoru pro odbornou diskusi a jeho veřejné projednání?

Tomu se musím smát! Územní plán rozvoje měli předchůdci dnešních »demokratů«, nazývaní totalisté, zpracován na několik desetiletí dopředu. Po převratu hodili tzv. demokraté všechny tehdejší plány a projekty do stoupy jako odpornou megalomanii. A teď střípky z tehdejších plánů a projektů vytahují na světlo a představují je jako novinku. Je to prostě legrace! Víte, dnes se neví, co bude zítra. Natož aby někdo přemýšlel nad rozvojem. Například se uskutečnila rekonstrukce frekventované křižovatky silnic ve směrech na Kohoutovice, Žebětín, Bystrc a Veselku. Což o to, je pěkně upravená, nově osázená semafory. Myslíte si ale, že semafory a nový povrch dopravu urychlí? Co kdyby někdo přemýšlel dopředu a vytvořil jednoduchou mimoúrovňovou křižovatku tam, kde se to samo nabízí! Ono na to v praxi stejně jednou dojde, ale lepší řešení se mohlo udělat už teď. Peníze nyní utopené v renovaci se semafory se mohly užít na něco jiného. Já tam »ve snu« vidím jednoduchou mimoúrovňovou křižovatku bez semaforů a zbytečných dopravních značek a hladký cvrkot automobilů mezi výše uvedenými městskými částmi. Jestliže se diskuse třeba o územním plánu hrotí až do doby, kdy je vše takřka hotovo, pak výsledek stojí - víte za co! Důkladné projednání musí předcházet samotnému dílu, zvláště veřejná diskuse s jeho budoucími uživateli! Samozřejmě s odborníky, nikoliv ale s takovými, kteří straní lobbistům. Když nehájí zájmy nás všech, pak scházejí peníze na něco jiného.


Co uděláte, aby hospodaření města bylo uvážlivé k zajištění jeho nezbytných jakých funkcí? Jak zamezíte klientelismu a protekcionismu k rozvoji organizací s majetkovým podílem města?

Mnohé z toho jsem už řekl v odpovědích na otázky minulé. Pokud má být hospodaření uvážlivé a své nezbytné funkce má směřovat k něčemu rozumnému, tak si musí každý zastupitel uvědomit, jak by se měl starat o věci a majetek svěřený mu do správy, včetně investic. A to jako kdyby se staral a rozhojňoval majetek svůj, soukromý. Skutečnost je taková, že svůj vliv na hospodaření s veřejným majetkem města si někteří podnikaví zastupitelé, spekulanti, developeři pěkně hlídají. Hru »já na bráchu, brácha na mě« vidíme v přímých videopřenosech z jednání Zastupitelstva města Brna. Hra připomíná proces: Brácha zasedne do veřejné »sesle« s funkcí. Druhému bráchovi řekne: Heleď, v rozpočtu bude »bakule« na opravy vozovek, tak kup mašinu, sežeň lidi a přihlas se do výběrového řízení, nebo raději dones smlouvy, že máš připravenou mašinu a lidi, kdyby to nedopadlo aspoň smluvně »dodavatelsky«. Já to nějak zařídím! No, něco mi dáš a vyhraješ. Brácha vyhraje, rozjede opravy silnic, co by jej přitom zajímal nějaký technologický postup pro dodržení vysoké kvality díla. Bez ohledu na počasí a pracovní technologicky vyžadované podmínky se pořád maká a lhůty jsou splněny. Co na tom, že po zimě zjara svršek nové vozovky rozhrabou slepice. Když zde nastane ona situace zavánějící reklamací, investice se zase najdou na opravy, protože je to havarijní stav. Ale po bráchově firmě musíme nejprve vyhlásit celostátní pátrání. A je tomu tak stále dokola i po střídání stráží a »bráchů« jejich výměnou v novém čtyřletém funkčním období nového Zastupitelstva města Brna. Pokud by vadu náhodou měla opravit firma bráchy jako reklamaci, pak brácha vytvoří novou firmu se stejným zaměřením, zatímco dosavadní firmu výhodně prodá nějakému Sergejovi, o kterém nikdo nic neví. Nebo tuto firmu vlastní Pepek Vyskoč s adresou doručovací v Husově ul. č. 5 (tj. na Magistrátu města Brna), toho času umístěn v márnici Fakultní nemocnice u Sv. Anny po svém úmrtí na tuberkulózu. Díky tomu, že krátce před smrtí dostal na ulici tisícikorunu či šel k notáři a stal se na chvíli velkopodnikatelem.


Minulí představitelé brněnského magistrátu rozdávali strategický majetek města zahraničním firmám - prý strategickým investorům, kteří nám přišli pomoci vymanit se z »marasmu po komunistech« - třeba za symbolickou korunu. Hlasováním voličů vyvolení, z nás prý nejlepší, tak prodali cizincům např. strategickou surovinu - zdroje pitné vody. Jak se zasadíte o vrácení Brněnských vodáren a kanalizací zpět do plného vlastnictví města?


Naivně jsme si mysleli, že když k nám přijde po převratu pomoci zahraniční investor, má dobré srdce a mnoho marek. Po »totalitě« nás ale někdo viděl jako opice, které právě slezly ze stromů, když takhle hloupě nakládají se svým majetkem. Tak proč by jako »dobrák« neinvestoval trochu marek do koupě levného majetku na Východě, který mu musí přinášet domů do jeho vlasti odváděný zisk. Stejný postup je i s eurem. Jen hlupák nebo kolaborant prodává své surovinové zdroje, pitnou vodu a další životně důležité věci »dobrodinnému« zájemci s vidinou, že nám náš majetek rozhojní. Protože takových strategických partnerů z ciziny investovalo u nás v minulosti opravdu přehršel, teď sklízíme plody po takto podniknutém naivním výsevu. Ročně miliardy korun v podobě dividend z nadnárodních korporací na území ČR odtékají na účty zahraničních investorů. Třeba energetických firem. Nebo firem odpadového hospodářství, které vydělávají na třídění surovin ze smetí a jejich prodeji odběratelům k druhotnému použití těchto surovin v průmyslové výrobě. Investor ze zahraničí dostává podnikatelskou pobídku na deset let v podobě slevy na daních a jiných výhod.
Domy řady investorů změnily fasádu a investice z nich plynou většinou do řešení havarijních situací či nejnutnějších potřeb chodu firem, aby zisky z nich putovaly v plné výši na jejich zahraniční účty. A tak tomu bude do doby, než nastanou nezbytné výdaje velkých investic na obnovu zcela opotřebeného majetku, např. sítí. Potom jej takoví podnikatelé s radostí prodají státu, městu či obci za zůstatkovou cenu. Pokud možno za vyšší cenu, než za jakou tento majetek kdysi »dostali« při privatizaci. Tak to prostě je. Již dávno, v roce 1998, k tomu letěl trefný rozhovor F. R. Čecha na Youtube kanále. A je tomu dvacet let!!


Voláte po jednoznačném vymezení lokalit pro bytovou výstavbu včetně odpovídající technické a občanské vybavenosti. Co uděláte pro to, aby zejména mladé začínající rodiny a naopak i důchodci měli k výběru dostatek cenově dostupných levných startovacích a sociálních bytů?


Nastartovat musíme městskou, a hlavně družstevní výstavbu. Kdy bytová družstva v Brně naposled postavila nějakou chalupu? Co jim brání ve výstavbě? Jak překážku či překážky odstranit? Dnes se nechává bytový fond opotřebit či zplundrovat natolik, aby jej pak nějaký povedený »investor« koupil tzv. za babku. Opraví jej a nechá si vydanou investici splácet od chudáků - nájemců. Jejich penězi splácí úvěr na obnovu bytového fondu a ještě mu zbude do vlastní kapsy. Myslíte, že se to děje jinak?

Myslíte, že byste v tomto ohledu mohl něco změnit z pozice senátora?

Kdybych si to nemyslel, proč kandidovat? A to si nemyslím, že jsem naivní jedinec, protože mám již něco za sebou.

Co konkrétně byste chtěl v Senátu prosadit pro svůj volební obvod Brno-město?

Vrátit Brnu lesk veletržního, strojírenského a vzdělanostního města. Mít Brno jako srdce mezinárodních dopravních tepen, jak železničních, tak silničních a leteckých, na lodní jsme zapomněli. A to souvisí se vším, včetně životní úrovně obyvatel.

Senát má přece jenom vliv na celou Českou republiku. Jaký nový zákon byste rád viděl, aby spatřil světlo světa?

Nejde ani o nové zákony, ale o to, nesmyslné zákony zrušit a zasadit se o dodržování současných zákonů. Hlavní je také jejich vymahatelnost! On si ty zákony každý vykládá po svém. Němci jsou dále proto, že i když vyplodí divný zákon, tak doma se jej snaží dodržovat. My jsme experty ne na dodržování zákonů, ale na jejich obcházení. Sotva nějaký zákon spatří světlo světa, tak možná ještě dříve, než vyleze na světlo, tak je venku návod na jeho obcházení. Budete se divit, ale kdyby lidé dodržovali jen pouhé křesťanské desatero, to by bylo nepotřebných zákonů. Vezměte jen v potaz, že OSVČ se musí vyznat v 7,5 tisících zákonech a vyhláškách. Vyzná se? Ne. Je však díky nim jednou nohou v kriminále stále, poněvadž je ani nelze splnit. Ano, je to moderní bič.

Co byste vzkázal naší společnosti?

Zastavme tenhle systém »odrbávání lidí«, protože pokud se tak nestane, ve finále zjistíme, že budeme ožebračeni všichni! Myslím si, že tato doba jsou »namalované kulisy« divadla života a za nimi většinou průšvihy a bída.

(vž, cik)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 25 hlasů.

(vž, cik)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.