Rozhovor Haló novin s Barbarou Steinerovou (KPÖ), ředitelkou sítě »transform! europe«

Snažíme se ukázat, že máme skutečnou vizi

Na červencové Letní univerzitě Evropské levice ve Vídni pochopitelně nechyběla ani ředitelka jednoho z hlavních pořádajících subjektů, Evropské sítě pro alternativní myšlení a politický dialog »transform! europe« (zkráceně Transform). Sympatická vídeňská třicátnice, rakouská komunistka Barbara Steinerová, pracuje v této evropské levicové politické nadaci už od roku 2010. A protože pracuje skvěle, dostala se do jejího čela. Aktivní je také v Komunistické straně Rakouska (KPÖ), kde je členkou ÚV a na základě pravidelné rotace jedné osminy pracovníků na ústředním sekretariátu bude nyní rok působit i tam.

Proč Letní univerzitu Evropské levice dlouhodobě podporuje (a financuje) hlavně Transform?

Protože jsme nadací přidruženou ke straně Evropské levice (EL). Ta spolupráce se táhne od samého počátku vzniku Transformu, nějakých 14-15 let. Ostatně i EL vznikla v roce 2004, jestli si to ještě dobře pamatuju (smích). Smysl celé sítě (a potažmo Univerzity) je v tom, aby se levicově orientovaní lidé z celé Evropy scházeli, něco nového se dozvěděli, vyměnili si kontakty a zkušenosti, analyzovali aktuální nejen politický vývoj, hledali konvergenci a solidaritu.

Svezeme vždy dohromady aktivisty jednotlivých členských a pozorovatelských stran, akademiky, lektory, ideálně i volené stranické lídry - aby si z očí do očí popovídali a třebas i leccos vyříkali (úsměv).

Letos poprvé tady ve Vídni také paralelně probíhal pracovní i zábavní program pro mladé aktivisty EL, Mladé levice a další zájemce. Ti zorganizovali každé odpoledne nejrůznější tematické workshopy, byli akční, v souladu s přírodou, měla jsem z jejich práce velmi dobrý pocit.

Splnila tedy letošní Univerzita vaše očekávání?

Určitě. Víte, každý rok se snažíme přijít s jiným hlavním tématem - vycházet z aktuální situace (letos Dialogem za pokrok v Evropě) a pak je tu i dlouhodobé téma Evropa v globalizovaném světě po překonání ekonomické krize, které se zdá být zatím nevyčerpatelné. Myslím, že jsem se zatím nepotkala s nikým z téměř 300 účastníků, kdo by si vyloženě stěžoval, že naše vídeňské setkání nesplnilo jeho očekávání.

Vy se pohybujete v Transformu jak dlouho?

Dlouho, už od dob studií. Ale do rozjetého vlaku jsem naskočila paradoxně na vrcholu globální ekonomické krize v roce 2010), po té, co jsem absolvovala univerzitu. Tehdejší arogance a úsilí globálního managementu vozit se po lidech dole, zavádět tzv. úsporná opatření atp., nás nabudilo natolik, že jsme se museli hned po škole aktivně zapojit do boje proti těmto zlořádům. Ten tlak na pracující byl skutečně enormní.

Který obor jste přesně vystudovala?

Politické vědy na Vídeňské univerzitě. Takže to byla ideální průprava pro to plynule přejít do praxe v tehdy skutečně nejsložitějším možném období. V mém případě to bylo právě do Transformu. Ačkoli jsme všichni dělali, co jsme mohli, na krizi paradoxně tenkrát vydělala víc pravice než levice... Ten management kapitálu onoho krachu využil lépe, vyzískal oproti nám profit, na který měla silný pocit, že na něj má nárok právě levice.

Čím to bylo?

Ty krizové managementy odstranily demokracii a místo ní vedle úsporných opatření zavedly více volného trhu a rozpolcené ekonomiky, tedy prostředí, ve kterém se uměly pohybovat.

A s jejich přístupem do médií to už pak šlo ošéfovat snadno...

(Lomení rukama). Určitá naděje přišla v roce 2015, kdy posilovala, až se dostala k moci v Řecku SYRIZA, zadařilo se i levici v Portugalsku, ale přece jen je to nakonec provázeno rozpaky.

Pro nás v Rakousku jsou cenné bilaterální vztahy se Slovinci, kdy jsme pomáhali tamní Alianci pro levici, a povedl se nám v roce 2016 další průlom, když se dostala do parlamentu. To bylo teprve poprvé, kromě KSČM, kdy se autentická levice v zemích bývalého východního bloku dostala do zákonodárného sboru, nepočítáme-li krátkou epizodu KSS na Slovensku. Bohužel je to ojedinělý případ... (I v letošních volbách ve Slovinsku radikální antikapitalistická levice prošla s více než devíti procenty - pozn. autora).

A co vaše KPÖ? Bude mít ta někdy reálné šance promluvit do rakouské politiky? Zvlášť nyní, v době sílící populistické pravice by to nebylo od věci.

Tak my už jsme pravicové populisty měli ve vládě v roce 2000 - určitě si vzpomenete na jméno Jörg Haider! Od loňska se to bohužel skutečně opakuje. A situace je o to horší, že zatímco tehdy proti nám po vstupu Haidera do vlády byly zavedeny sankce, dnes už ne, protože Evropa si mezitím na podobné extrémně pravicové nacionalistické vlády začala zvykat (smutně). U nás do toho ještě vstupuje prvek němectví - u FPÖ nejde jen o patriotismus rakouských národovců, ale o německý nacionalismus. Svobodní (Svobodná strana Rakouska - FPÖ) nás berou jako součást německého národa. To pro lidi tady není uchopitelný přístup a stále víc jich neví, co si s tím počít. Každopádně je to mimo jejich chápání!

Vláda mezitím společnost pomalu »orbanizuje« (po vzoru ultrapravicové vlády Viktora Orbána v sousedním Maďarsku - pozn. autora), ale omezuje navíc i práva pracujících a odborů. Tak například je povoleno, aby lidi legálně mohli pracovat 12 hodin (až 60 hodin týdně) za stejné peníze, jaké dostávají v rámci osmihodinové pracovní doby. Dřív ty hodiny navíc byly honorovány speciálními příplatky.

Možnosti KPÖ jako neparlamentní strany jsou pochopitelně omezené. Máme sice 20 % ve Štýrském Hradci a jsme úspěšní i v některých vídeňských okresech a nárazově i jinde, ale plošně to nestačí. To však neznamená, že bychom rezignovali a na neparlamentní působení si zvykli. Po rozpadu Zelených, kteří vypadli z parlamentu, s námi spolupracují mj. Mladí Zelení, a to nás inspirovalo k prohloubení úsilí o vytváření široké aliance (i po tom slovinském vzoru), připravujeme se jít na této bázi i do celostátních voleb. A samozřejmě už příští rok do těch evropských.

A je nějaká šance na průlom daného stavu?

Věříme, že ano. Snažíme se přitáhnout partnery na bázi rovnoprávnosti - další různé menší strany, odbory, nevládní organizace atp., a upozorňujeme lidi, že hledáme skutečnou novou alternativu, aby se přestali bát pro nás hlasovat s tím, že jejich hlasy propadnou. Zaměřujeme se proto na mladé lidi a nevoliče. Hodláme využít toho, že v parlamentu je opozice fragmentovaná. Navíc členové strany stále aktivněji působí i na své sousedy, obecně na okolí, tak v průzkumech už máme něco přes čtyři procenta.

To je solidní!

Ano. Každopádně programově zůstáváme pevní. Vytvořit projekt společenské změny je vážný závazek. Lidi nám musí věřit, že to myslíme vážně a že nesejdeme z cesty. Tak se nebojíme ani solidarity s uprchlíky - přihlásit se k ní, jakkoli to může být dnes riskantní a nepopulární. Také nabízíme projekt sdílené, korporátní ekonomiky, snažíme se ukázat, že máme nějakou skutečnou vizi.

Roman JANOUCH

FOTO – autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 22 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2018-08-18 00:09
Taky bych tu skutečnou vizi rád viděl.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.