Do Namibie se navrátí i dvě lebky domorodců z kmenů Herero a Nama. Němci vozili Afričany do Evropy kvůli »vědeckým« výzkumům, ale hlavně k ukazování na různých poutích a v cirkusech. Když Afričané přestali zajímat publikum, živořili, umírali v naprosté bídě a končili v hromadných hrobech. FOTO - pixabay

Pietní návrat ostatků až po více než století

Zástupci spolkové vlády minulou středu v Berlíně oficiálně vrátili Namibii lidské ostatky tamních obyvatel, které Německo odvezlo během své koloniální nadvlády na jihozápadě Afriky.

Jsou mezi nimi také ostatky domorodců z kmenů Herero a Nama, na nichž se německé síly začátkem 20. století dopustily genocidy. »Dnešní den je pro mě plný pohnutek. Chceme dnes udělat něco, co by se bývalo muselo udělat už před mnoha lety: a sice vrátit ostatky lidí, kteří se stali oběťmi první genocidy 20. století, jejich zákonným potomkům,« řekla během slavnostní bohoslužby biskupka evangelické církve Petra Bosseová-Huberová. Její namibijský kolega Ernst Gamxamub zase vyjádřil naději, že německo-namibijské vztahy budou založeny na lidské důstojnosti, respektu, rovnosti, míru a spravedlnosti.

I přes tato smířlivá slova ceremonii doprovázel poklidný protest zástupců kmenů Herero a Nama, kteří požadují, aby jim Německo vyplatilo za své koloniální počínání odškodnění. Spolková republika se k tomu zatím nemá.

Berlín tehdejší Německé jihozápadní Africe vládl od roku 1884 do první světové války. Hererové proti často brutální a rasistické německé nadvládě, při níž kolonizátoři brali domorodým kmenům půdu, začátkem roku 1904 povstali. Při potlačení povstání měly německé jednotky na základě takzvaného »příkazu k vyhlazení« (Vernichtungsbefehl) po nějakou dobu přikázáno nebrat žádná rukojmí. Část Hererů němečtí vojáci zahnali do pouště Omaheke, kde je nechali zemřít žízní.

Postup Němců podle nejčastějších odhadů přežilo asi 20 000 z původních 80 000 Hererů. Velká část z nich navíc skončila v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce a umírali. Podobný osud potkal také Namy, kteří povstali o něco později. Odhaduje se, že jich přežila asi polovina z původních 30 000. Po potlačení povstání byla veškerá půda Hererům a Namům císařským dekretem zkonfiskována a předána bílým farmářům. Toto nařízení zůstalo v platnosti i poté, kdy v roce 1915 dnešní Namibii obsadili Jihoafričané.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.