Ilustrační FOTO - Haló noviny

Zdanění náhrad církvím má před schvalováním zelenou

Možnost zdaňovat finanční náhrady, které dostávají každý rok církve od státu za majetek nevydaný v restitucích, je stále ve hře. Sněmovní ústavně právní výbor - stejně jako před prázdninami výbor rozpočtový - doporučil Sněmovně předlohu KSČM schválit.

Zdanění je jen jednou z možností, jak napravit nespravedlnost, která se zákonem o tzv. restitucích stala, tvrdí poslanci KSČM v čele s Vladimírem Koníčkem. Návrh je rovněž reakcí na chování církví po přijetí zmíněného zákona, kdy církve pobírají finanční náhradu za nevydávaný majetek, tj. majetek, který byl v době přijetí zákona v držení obcí, krajů, ale i jednotlivců či firem, a zároveň podávají žaloby na určení vlastníka tohoto majetku.

»Předloha vlastně ani není o zdanění náhrad, ale o tom, že se ruší jejich osvobození od daně,« připomněl za předkladatele Koníček.

Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, podpořil ústavně právní výbor navzdory některým výhradám ústavních odborníků, kteří poukazovali na pravděpodobnou protiústavnost předlohy. Jiní však měli opačný názor. Připomeňme, že schválení návrhu KSČM doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.

»Jsem rád, že výbor doporučil tento návrh poslancům schválit. Budu rád, když se Sněmovna zachová stejně,« zdůraznil po hlasování ve výboru jeho místopředseda Stanislav Grospič (KSČM), připustil však, že zákon může skončit u Ústavního soudu (ÚS). Rozdílné názory vnímá. Poukázal na to, že za první republiky, když probíhala první pozemková reforma, byl církevní majetek velkým předmětem problémů, protože nebylo jasné, zda ho církve drží, mají ve správě nebo vlastní. A nakonec to byl jeden z důvodů, proč byla reforma pozastavena a vracela se k tomu až druhá pozemková reforma. »V jejím rámci byla část majetku odňata, a to je teď rozporováno s tím, že to odňala tehdejší KSČ po únoru 1948. Církvím však byly trvale propláceny náhrady na činnost a to vše, pokud chceme být objektivní, by mělo být zhodnoceno. Čili upravit ohodnocení majetku podle platných cenových předpisů, nikoliv ho nadhodnotit několikanásobně, jak se to stalo,« prohlásil Grospič. Druhá věc je, že výčet majetku měla nejdříve učinit církev a pak se tím měl zabývat stát, nikoliv to určit paušálně odhadem. Za důležité Gropič považuje, že ohodnoceno mělo být i to, co církve dostávaly v průběhu 40 let za svou činnost. »A pak by měly ze zákona vypadnout církve, které byly registrovány až v roce 1989 či později, které náhrady dostaly také,« dodal.

Názor ústavních právních právníků? Neshodují se

Výbor na návrh svého předsedy Marka Bendy (ODS) a se souhlasem vedoucího poslanců KSČM, kteří předlohu připravili, Vladimíra Koníčka, doporučil o rok odložit účinnost předlohy - na leden 2020, aby se v případě jejího přijetí vytvořil prostor pro její posouzení před Ústavním soudem. Obstojí návrh před ÚS? »Jist si nemůže být nikdo. Ústavně právní výbor se seznámil se stanovisky právních kapacit. Byla rozdílná. Jak trefně poznamenal jeden kolega – pravděpodobnost úspěchu je 50 na 50 plus minus 30 procent,« poznamenal po hlasování Koníček, který je s výsledkem včerejšího jednání spokojený. Také on před novináři řekl, že po únoru 1948 se realizovaly zákony přijaté předtím, tzn. první pozemková reforma a její revize. Takže nikdo nemůže říkat, že církevní majetek zabavovali komunisté. Šlo o zákony schválené za Masaryka a Beneše. »A náhrada, o které se mluví, byla vyčíslena pouze dohodou mezi ministerstvem kultury a církvemi jako sjednané číslo,« uvedl Koníček.

»Je vysoce pravděpodobné, že kolize s Ústavou tady je. Nejedná se o příjem, ale o náhradu,« argumentoval proti předloze KSČM Marek Výborný (KDU-ČSL). Obdobně se vyjádřila exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která jako jediná z přítomných poslanců ANO návrh nepodpořila. »Principy právního státu mají být zachovány, ať se děje, co se děje,« zdůraznila. Podle Bendy je předloha politikum, »které má rozměr lásky nebo nelásky k církvím«.

Pro revizi církevních restitucí se vyjádřil Jan Chvojka (ČSSD), Piráti mají mít volné hlasování. Jakub Michálek (Piráti) předlohu KSČM podpořil, Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se hlasování podobně jako Válková zdržel. »Není vhodné přijímat zákony, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že je Ústavní soud zruší,« řekl Ferjenčík.

Komunisté, stejně jako třeba premiér Andrej Babiš (ANO), pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 mil. Kč z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Koníček vysvětlil, že pokud by předloha prošla, stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by však při podávání daňového přiznání musely zahrnout náhrady mezi zdanitelné příjmy.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen za Nečasovy vlády. Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 mld. Kč. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 44 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


yucon.fox
2018-09-08 11:05
Nemusíte nám to tak podrobně vysvětlovat, pane Prokopici. My víme,
čeho je církev svatá schopná.
Prokopic.Karel
2018-09-08 07:37
Jo. Zrušení privatizace - sice nevím, co tím chtěl básník říci.
Zřejmě už má zprivatizováno a nebo byl mimo mísu. Ale šel bych
ještě dál. Zrušil bych všechny dny pracovního volna a rozšířil
bych pracovní dobu na 16 hodin denně. Tím by lidé neměli čas a
náladu na rozmnožování. A na svět by nepřicházeli takoví vědci
jako fronda.
fronda
2018-09-08 00:07
Měl by to být jen první krok. Následovat by mělo zrušení tzv.
církevních restitucí. A nejlépe i zrušení privatizace.
Prokopic.Karel
2018-09-07 11:07
Já na místě komunistů bych se tímto případem moc nechlubil. Je to
předvolební gesto, které budou podporovat čeští závistivci a
neinformované drbny. Komunisti se tím vrací do neslavných padesátých
let, kdy záhy po roce 1948 ještě prohlašovali, že se znárodňovat
drobní podnikatelé nebudou a kolchozy také nebudou vznikat. Tady byla
uzavřena smlouva mezi Státem a 17 (sedumnáci!) církvemi. Jsem rovněž
přesvědčen, že ještě není čas mlaskat. Že to Ústavní soud,
který přece na popud parlamentu DVAKRÁT toto vrácení komunisty
zabaveného majetku prověřoval. Najděte si na internetu pod heslem
Rozhodnutí Ústavního soudu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.