Ilustrační FOTO - Pixabay

Ani první dny marodění nemusí být »bez peněz«

Návrh sociální demokracie na zrušení takzvané karenční doby by ve Sněmovně mohl projít. Podpořil ho její sociální výbor hlasy ANO, ČSSD a KSČM. Hospodářský výbor předtím předlohu zamítl.

Proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům by mělo být obnoveno. Opakovaně o to usilovali v minulosti poslanci KSČM, tentokrát jde o návrh ČSSD. A navíc – vláda má zrušení karenční doby ve svém programu. V sociálním výboru neuspěly návrhy na zamítnutí, ani na přerušení debaty z řad ODS a KDU-ČSL, například do doby, než bude o zrušení karenční doby dohoda se zaměstnavateli.

Naopak hospodářský výbor ve středu doporučil zamítnutí předlohy i hlasy poslanců ANO. Sociální demokraté v této souvislosti mluvili o možném porušení koaliční smlouvy.

»Zrušení karenční doby pochopitelně KSČM podporuje. Tento návrh jsme přece v minulosti předkládali opakovaně. V tomto volebním období nás předběhla ČSSD o pár hodin, byli jsme připraveni novelu podat také, ale nechceme se přetahovat v případě, že nám jde o stejnou věc,« řekla našemu listu místopředsedkyně výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Postoj poslanců ANO v hospodářském výboru, který návrh zamítl, nepochopila.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně. Hnutí ANO dříve mluvilo o variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání místo nynějšího 4. až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Dojde k nápravě Topolánkova balíčku?

Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také třeba vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo začít od července příštího roku. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 10 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.