Rozhovor Haló novin s Josefem Neklem, kandidátem na primátora ve statutárním městě Přerově

Naši kandidáti jsou připraveni podílet se na řízení města

Město Přerov bylo odjakživa jakousi enklávou komunistů, je tomu tak i dnes podle vás?

Město Přerov bylo a je »levicové«. Kromě přirozených výkyvů, daných celospolečenskou situací, měli komunisté značnou autoritu mezi občany jak v etapě socialistické výstavby a budování Přerova, tak po ekonomickém a politickém převratu v roce 1989. Ve výsledcích voleb všech stupňů patří komunistická strana svou podporou i ziskem mandátů mezi ty dnes moderně nazývané TOP.

Jste zkušený politik, pracujete v politice prakticky celý život a máte zkušenosti z Poslanecké sněmovny. Jak hodláte tyto zkušenosti zúročit?

Do »politiky« jsem skočil ve svých 16 letech, kdy jsem byl zakládajícím členem SSM v okrese, později profesionálním funkcionářem nejen Socialistického svazu mládeže, společenských organizací Národní fronty, ale nakonec i komunistické strany. Vedle toho od roku 1984 nepřetržitě, což je 34 let, jsem volen do dříve Národního výboru města Přerova, dnes Zastupitelstva Statutárního města Přerova, byl jsem do roku 1989 i členem rady města. Dvě volební období jsem působil v Zastupitelstvu Olomouckého kraje a sedm roků byl poslancem Parlamentu ČR. Mohu proto snad neskromně tvrdit, že problematiku komunální, regionální a celostátní politiky znám, a samozřejmě i problémy a starosti lidí, kteří žijí v našem městě. Stejně tak, co město potřebuje a na co je třeba se zaměřit.

Navíc jsem od profesionální politiky od poloviny 90. let asi deset roků odpočíval, pracoval jsem jako OSVČ, poznal jsem kladné i stinné stránky, které ovlivňují život lidí v kapitalistické ekonomice a lidským vztahům moc nepřející společnosti. To je, myslím, solidní základ pro další práci pro město Přerov a jeho občany.

Město Přerov bylo industriálním uzlem. Mělo Přerovské strojírny, Pivovar Zubr, Meoptu, Kazeto, ale hlavně veliké chemické závody PRECHEZA? Platí to i nadále po takzvané transformaci průmyslu v ČR po roce 1989?

Jak v době tzv. první republiky, tak v době budování socialismu se z agrárního maloměsta stalo průmyslové centrum s 50 000 obyvateli, do kterého za prací dojížděly další tisíce lidí z okolí. Stavěly se pro ně byty, infrastruktura a město se velmi úspěšně rozvíjelo. Po převratu v roce 1989 nastal zlom. Zejména to na sobě pocítily Přerovské strojírny, významný dodavatel investičních celků do celého světa – cementáren, vápenek, drtiček a podobně. Jak popřevratový management, tak politika vlád po roce 1989 dopustila, že tzv. know how strojíren převzal významný koncern stejného zaměření ze západní Evropy, obsadil trhy a odbytiště, odvezl dokumentaci a bylo, omlouvám se za ten výraz, »vymalováno«. Z fabriky, kde pracovalo více než 7500 zaměstnanců, je torzo, na jehož území sídlí několik firem. Stejně tak šla do úpadku Juta Přerov, významný potravinářský podnik Severomoravské drůbežářské závody, světově uznávaný výrobce kufrů a dalších zavazadel KAZETO Přerov ztratilo svůj lesk a dnes možná jako subdodavatel vyrábí lepenkové výplně pro automobilový průmysl a známé dětské papírové kufříky.

Po roce 1989 byla snaha rádoby odborníků z OF zlikvidovat Přerovské letiště, Teplárnu Přerov a Přerovské chemické závody. To prvé se jim na jedničku povedlo, naštěstí teplárna jede dál a dodává lidem teplou vodu a teplo. Význam chemičky v Přerově roste a díky jejímu výrobnímu sortimentu nemusí mít o svou budoucnost strach. Dnes je součástí Agrofertu. Meopta Přerov, i díky bývalému přerovskému občanu, který odešel před nacismem do USA, pokračuje ve své práci dál. Sice už nevyrábí známé fotoaparáty Flexaret, promítací kamery pro kina či zvětšovací přístroje pro fotografy, ale optický program byl zachován. Nutno vzpomenout, že dříve významný železniční dopravní uzel již také ztrácí na významu. Ale jako člověk, který nepohrdne sklenicí dobrého piva, jsem rád, že se rozvíjí a modernizuje Pivovar Zubr, jeden z mála větších pivovarů, který společně s pivovarem v Hanušovicích a Litovli jsou pivovary českými.

Jak zbylé firmy pomáhají s řešením otázek například pracovních míst?

Zde je situace složitější. Pár nových provozů vzniklo, byl postaven nový závod Olympus. Ale to úbytek pracovních míst nenahradilo. Před asi dvěma roky, kdy například Meopta propustila několik set zaměstnankyň, pomohla alespoň formou burzy volných pracovních míst u jiných podniků i v jiných městech při jejich zařazení na jiná pracoviště. Ti, co dnes hledají práci, za ní odcházejí do jiných míst, především Olomouce, částečně Prostějova, ale i do Brna či Prahy. Především absolventi středních a vysokých škol. Pokud nebude dořešena dopravní situace a dostupnost města, noví investoři a zaměstnavatelé nepřijdou. Obrovský areál, který zanechala armáda po odsunu letectva, je připraven k využití podniky s potřebou vysoce kvalifikované práce. Montovny nejsou řešením. Horký brambor dostavby D1 dálničním obchvatem kolem Přerova si přehazují jednotlivé vlády od roku 1998. Přitom část mohla být již vyřešena, ale samozvaní odborníci z OF zabránili výstavbě obchvatu Přerova, na který byly projekty, peníze a »kopnout do země« se mělo na přelomu let 1989/90. Prý to komunisti špatně namalovali! Dnes rozestavěná dálnice kolem Přerova vede prakticky stejným koridorem. Jen pro zajímavost, tehdejší rozpočet byl okolo 300 milionů korun, dnes to budou desítky miliard na dokončení 27 km dálnice Praha – Ostrava.

Jedním z hlavních problémů vašeho města jsou sociálně ekonomické problémy, zejména nepřizpůsobivých občanů. Co je samotnou podstatou těchto problémů? A jsou systémově řešeny?

Sociálně ekonomické problémy jsou skvrnou na životě města Přerova. Velký nárůst tzv. nepřizpůsobivých občanů, bez rozdílu barvy pleti, způsobil laxní přístup odpovědných orgánů k povolování tzv. ubytoven ve městě, výstižněji řečeno, neřešení obchodu s bídou. Kvůli »svobodnému rozhodování« o tom, jak budou žít a vychovávat své děti, roste v Přerově již třetí generace romských spoluobčanů, kteří nikdy nepoznali, co to je pracovat. I v důsledku přístupu některých z nich ke společenskému soužití s majoritní skupinou dochází ke konfliktním situacím. Bohužel roste drobná kriminalita, pohyb »gangů« nezletilců a obtěžování jejich vrstevníků i dospělých občanů vzájemnému porozumění v žádném případě nepomáhá.

Přitom znám některé spoluobčany z této skupiny, kteří by mohli být příkladem v pracovitosti, ve výchově dětí a snahou o jejich co nejvyšší vzdělání a zapojení se do společnosti i mnohým z majority. To je jedna z cest, jak se postupně sbližovat a chápat. Ale to se musí chtít. Řešení je velmi složité a myslím si, že zatím v nedohlednu. Impuls a rázný zásah musí přijít z centrálních orgánů. Sociální dávky a tvorba vyloučených lokalit tento vztah jen prohlubuje. Nakonec jeden ze sloganů našeho volebního programu hovoří o tom, že hlučná menšina nesmí ovlivňovat a omezovat život mlčící většiny.

S tím je úzce spojena otázka bytová. Jak tady město postupuje a jak se k těmto řešením staví váš současný klub KSČM?

Někdy až překotný prodej bytového fondu, proti kterému zastupitelé za KSČM vždy byli a upozorňovali na možné riziko nedostatku bytů pro ty méně majetné, způsobil, že zejména komunálních bytů pro tyto skupiny lidí je málo. Tržní nájemné či pořízení vlastního bydlení je pro ně nedostupné. Proto je i v našem volebním programu zahrnut požadavek na zahájení výstavby městských bytů či podpora družstevní výstavbě. Prvním krokem může být přestavba hotelového domu Strojař, který po různých peripetiích odkoupilo město za nemalý peníz od armády, na malometrážní byty. Pro starší spoluobčany i jako startovací pro mladé.

Jaká je spolupráce s jinými politickými subjekty v Zastupitelstvu města Přerova? Jsou komunisté respektováni, když přicházejí s nějakým řešením?

Pokud jde o věcné záležitosti týkající se provozu města a zlepšování kvality života občanů, jsme většinou ve shodě, a klub KSČM podporuje vše, co k tomu směřuje. Samozřejmě zásadně vystupujeme proti navrženým řešením, která zavánějí klientelismem a dle našeho názoru zbytečně mrhají prostředky města. Na druhé straně jsou naše návrhy přijímány a většinově podpořeny. Naposledy to bylo zařazení do rozpočtu projekční přípravy dostavby dalšího pavilonu v domě pro seniory. Vztahy s ostatními politickými subjekty jsou většinou korektní, i když povinný folklór někdy zazní, zejména když tvrději vystoupíme proti některým záměrům koalice, popřípadě se vyjádříme k celospolečenským problémům.

Dalším palčivým problémem je dlouhodobě častá neprůjezdnost vašeho města. Proč nejsou tyto problémy v řešení efektivní? A jsou alternativy?

O důsledcích neutěšené dopravní obslužnosti města jsem se zmínil v jiné odpovědi. Nedokončení dopravní infrastruktury okolo města přináší velké problémy i v jeho kritické neprůjezdnosti. Nejen problémy pro řidiče, nejen problémy pro hromadnou dopravu jsou důsledkem, ale i značné znečištění ovzduší a nadměrná hladina hluku. Zde, myslím, vyčerpalo město všechny možnosti, které spočívají v neustálém tlaku na vládu a další, co mohou rozhodovat. Protože řešení je jen a jen v jejich rukou. Částečně napomůže, než bude dálniční obchvat vybudován, tzv. průpich městem, který by měl vyvézt rychleji z města tranzitní dopravu. Je to stavba, která má podporu i Olomouckého kraje. K její realizaci po dlouholetých přípravách a problémech s pozemky se snad již schyluje. To je jeden z bodů, který má plnou podporu i zastupitelů za KSČM a komunistů v Zastupitelstvu Olomouckého kraje.

Co školství, kultura a sport ve vašem městě? Máte významné rodáky, jako byl třeba básník Josef Kainar, plavec František Venclovský, kterého si sám pamatuji, jak se prosekával v zimě zasněženou řekou Bečvou. Dále tenistka Jana Novotná a další… Také zde působil dlouho Jan Amos Komenský.

Město Jana Amose Komenského a Jana Blahoslava je předurčeno k tomu, aby vzdělání věnovalo mimořádnou pozornost. Město může ovlivnit technické zázemí pro výuku, zejména v základních školách a mateřinkách. Což se postupně děje a což také významně podporujeme. V nedávné době byly snahy zrušit některé střední školy či jejich části – a například u elektrotechnického učiliště s 50letou historií se to »povedlo«. Do letošního roku se podařilo zabránit další likvidaci středního školství ve městě. Bohužel, letos byla v Přerově zrušena střední zdravotnická škola, která měla velmi dobré jméno a připravovala zdravotní sestřičky nejen pro přerovskou nemocnici. Žáci i část sboru byli převedeni do Hranic, kde si »zdrávka« musela koupit mnohem větší budovu, aby všechny pojala. V programu máme podporu vzniku vyšší odborné školy zdravotnické, která by mohla být otevřena v budově po stávající střední. Jednal jsem i s hejtmanem Olomouckého kraje, který není zásadně proti.

Sportovní vyžití mají mladí i starší zajištěno dostatečně. Všechna sportoviště, která byla vybudována do roku 1989, postupně prošla modernizací. Vedle velkých sportů se rozvíjejí i malé sporty. Hokej, fotbal, košíková, volejbal, tenis, veslování jsou tradiční. Ale máme i letošního mistra republiky ve vodním pólu mužů, ženy kuželkářky postoupily do Evropského poháru, v mažoretkovém a dance sportu máme mistryně republiky, Evropy i světa. Úspěšně se rozvíjí florbal a mohl bych pokračovat dál. Z rozpočtu města jdou do této oblasti nemalé prostředky.

I tak máme v našem programu zahájení a přípravy pro výstavbu multifunkční haly pro sport i kulturu. I když nemáme stálou divadelní scénu, zajíždějí do Městského domu umělci všech žánrů, Přerov je znám svým mezinárodním jazzovým festivalem, působí zde folklorní soubory a kulturní aktivity se rozvíjejí. I prostřednictvím Muzea J. A. Komenského či několika galerií. Svou roli sehrává i Městské kulturní a informační středisko.

Čeho byste vy sám rád dosáhl, co si přejete pro občany města Přerova?

Jako vedoucí kandidát kandidátky KSČM si přeji takový volební výsledek, aby naši zastupitelé měli sílu a možnost více ovlivňovat chod města. Aby se město Přerov dostalo ze 146. místa mezi městy dobrými pro život na odpovídající úroveň, aby práce zastupitelstva byla dělná a konstruktivní, protože toto volební období tomu bylo mnohdy naopak, aby se začaly okamžitě řešit základní problémy, o kterých jsem hovořil, aby nám z města neodcházeli mladí za prací a lepším životem jinam, aby senioři měli co nejlepší servis a podmínky pro svůj podzim života. Aby nepokračoval úbytek obyvatel města. Není toho málo a není to neskromné. Ale kandidáti KSČM v Přerově jsou připraveni podílet se na řízení města a posunout ho v jeho dlouholeté historii o další kroky kupředu.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 8 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.